Multiplayer Medal of Honor
Ta lepší část celé hry.
Jen si je potřeba dát pozor na korektní instalaci proticheatovacího programu PunkBuster. Pokud jej totiž v prvotní instalaci odmítnete, tak vás hra sice nechá v multiplayeru hrát, ale nepočítají se vám vůbec žádné statistiky. Ty přitom sledují jak odehraný čas, tak i počty zabití/smrtí a z toho i vyplývající aktuální skóre.
Každý váš úspěšný útok, či pomoc s likvidací nepřítele kolegovi v týmu, je ohodnocen drobným počtem bodů, z nichž se pak sestavuje váš hráčský level. Kupř. obyčejné zabití vám dá jen zpočátku jen mizerných deset-patnáct bodů, ale nejvíce bodíků, třicet, v každé hře obdržíte např. za zabití čtyř protivníků během osmi sekund. S vyšší úrovní (typicky nový level vyžaduje několik set až tisíc bodů k dobru) si pak přirozeně odemykáte nové a třeba účinnější zbraně a vybavení do dalších bojů, přičemž prozatímní maximum je patnáctá příčka (listopad 2010).
Samozřejmě že nechybí ani staré známé odměny za různé úkoly a dosažené milníky, zde očekávaně v podobě třicítky vojenských vyznamenání a stejného počtu stužek, což ve zjednodušené podobě přinesl už i zcela první díl Medal of Honor pro Playstation z roku 1999, jenž dle mého názoru ten aktuální i přes své stáří v singlu stále převyšuje.
Ocenění a zkušenosti pak sbíráte v kůži tří specialistů: střelce (Rifleman), průzkumníka (Special Ops) a ostřelovače (Sniper), přičemž kterýkoli má tradičně svoji unikátní sbírku zbraní a pro každého zvlášť se také počítají statistiky a úrovně. U všech povolání ale platí, že v multiplayeru vojáci přišli o možnost vyklánění a zalehávání ze singlu. Stačit vám musí bohužel jen pouhé přikrčení a sprint. Jediné vozidlo v multiplayeru pak najdete pouze v režimu Combat Mission, čímž je bojové vozidlo pěchoty M3. Navíc má omezené pole působnosti díky ohraničenému prostředí, takže s vozidly také žádná sláva.
S chodem nebo lagy jsem při hraní nikdy problém neměl, pouze musím zmínit podivný jev, kdy se co druhou třetí rundu moje postava při pohybu najednou skokově vrátí o několik metrů zpět, což je spíše pravidlem, než výjimkou, byť náhodným a nepravidelným. Naštěstí to hře nijak nevadí. Často jsem se ale nemohl dostat z menu do hry určitého módu, přitom jiné běhaly v pohodě, takže jsem tímto musel připojení do seancí vícekrát zkoušet, než jsem se do nějaké dostal.
Nakonec tak určitě nováčkům doporučuji využít hlavně hledání zápasů přes volbu Matchmakingu, protože pokud si přímo vyberete seanci z přehledu serverů, nepoznáte v něm výši levelu připojených hráčů. V té první volbě vám hra dohazuje vcelku podobné spolubojovníky, byť ani zde to není pravidlem. Protože pokud jste na začátku a následně se dostanete mezi ostřílené veterány s mnohem vyšším rankem a lepším vybavením, čemuž se stejně zprvu nevyhnete, tak si mnoho nezahrajete a úmrtí budete počítat na desítky.
Multiplayer v posledním Medal of Honor sice ničím nepřekvapí, když nabízí velmi podobné vyžití jako jeho konkurence, nicméně se ale v kontextu celé hry jedná dle mého soudu o tu lepší polovičku s mnohem delší trvanlivostí a potenciálem, oproti velmi střídmému singlu. Což se ale neobešlo bez chyb. Skladba režimů a map je jistě dostačující, jen škoda, že ani v multiplayeru Medal of Honor nenabízí prakticky nic, s čím by před ním už někdo nepřišel. Zkrátka je to "jen" takové standardní dobré postříleníčko.