Recenze multiplayeru Max Payne 3
Příběhové drama přenesené do onlinu trpí málo mapami.
Doposud jsem nepochopil, proč Rockstar vydal Max Payne 3 smrtelně blízko Diablu 3. V našich hodnoceních sice Max zvítězil, ale prodejně se obě hry nemohou měřit. I když chápu, že není vzhledem k atraktivitě značek a rozdílným platformách úplně fér je srovnávat, načasování nebylo ideální. A to je škoda, protože Max Payne 3 je skvělá hra, která si podobný osud ne úplně zaslouží. Singleplayer má šťávu, ale to už jste si mohli přečíst před pár týdny. Já se dnes budu věnovat multiplayeru.
Podobně jako průchod příběhovou částí je i multiplayer hodně propracovaný. V první řadě je propojen s módy Story a Arcade, díky čemuž získáváte pro online zápasy postavy nebo doplňky i za hraní singlu. Například při putování s Maxem po Sao Paulu nacházíte pozlacené části zbraní. Když od jednoho kousku najdete všechny tři díly, můžete v multiplayeru běhat se zářící pistolkou. Drobnost, ale potěší.
Na úplném začátku je třeba si zvolit, zda budete hrát na serverech s drobným automatickým zaměřováním nebo bez něj. Kupodivu ne tak docela platí, že první možnost je jednodušší než druhá. Každý způsob má své pro a proti. V soubojích bez pomoci se zaměřováním jde hlavně o hbité a přesné prsty svištící po ovladači. Obratnější hráč zvládne popravit i skupinku méně natrénovaných protivníků. Naopak s lehkou pomocí v zaměřování jsou přestřelky taktičtější a jste nuceni více používat skrývání, držet se pohromadě, bezhlavé vrhání se vpřed obvykle končí v tratolišti krve. A prozatím se nestává, že by se sešli ve FreeAim seancích jen samí profíci, což pramení ve větší rozdíly v počtu zabití mezi jednotlivými hráči. Můj pocit možná pramení z toho, že na PS3 mi volné zaměřování vůbec nešlo, na PC bych po něm sáhl určitě.
Druhou volbou už jsou jednotlivé herní módy. Rockstar adoptoval moderní přístup k multiplayeru a zpočátku jsou dostupné jen jednodušší varianty. Až zabitím první stovky nepřátel odemknete další. Představovat deathmatch a team deathmatch je zbytečnost. Později otevřete ještě jejich větší varianty. Osobně jsem si užíval hlavně souboje s menším množstvím hráčů. U větších přestřelek se mi stávalo, že díky zaplněnosti mapy jsem se objevil přímo před hlavní nepřítele, případně se protivník zjevil za linií, kterou jsme s pár spoluhráči drželi a všechny nás zezadu popravil. Na druhou stranu s menším množstvím zabijáků na scéně klesá počet zkušeností a peněz, které z daného zápasu vytěžíte. Naštěstí by tenhle problém měl řešit právě vydaný patch.
Zajímavějším módem je Payne Killer stavějící na Dead Man Walking z druhého dílu. Náhodně vybraní hráči se vtělí do role Maxe Payna a Raula Passose. Oba charaktery dostanou speciální vybavení a od té chvíle se musí bránit proti ostatním, kteří jim jdou po krku. Body se rozdělují za zabití nebo zranění. Když se podaří Maxe nebo Raula oddělat, úspěšný zabiják a jeho oběť se stanou novým Maxem a Raulem. Teoreticky to zní dobře, ale skutečné zápasy jsou dost chaotické. Payne Killer jsem hrál jen do té doby, než jsem odemkl nejzajímavější mód - Gang Wars. A u něj jsem zůstal doposud.
Rockstar se pokusil přenést příběhové drama i do multiplayerových klání. Gang Wars není obyčejným módem. Jde o čtyři klání s různými pravidly, jenž nakonec završí pátý souboj v team deathmatch. Na každé mapě se odvíjí jiný příběh, který je vyprávěn třeba jako filmový dokument o válce gangů v Sao Paulu. Dopředu není známo, jak budou první čtyři úkoly poskládané. Vše začne třeba drogovým obchodem, který se nepovedl. Týmy musí odnést na určené místo maximum sportovních tašek naplněných penězi. Druhá část je vybrána na základě úspěšnosti obou skupin i jedinců z předešlého kola. Může jít o ochranu důležité osoby, zabírání nebo naopak obranu území, pokládání i likvidování bomb a další. Navíc se mírně mění i mapy, například velmi zajímavým zpestřením je mlha, která pohltí Sao Paulo.
V rámci multiplayeru si za zkušenosti odemykáte lepší vybavení, speciální schopnosti a volné sloty k jejich použití. Dostupné věci je ještě nutné koupit za herní dolary, které obdržíte plněním rozličných úkolů nebo je kradete zabitým protivníkům z kapes.
Peníze lze i vyhrát. Na startu kola můžete sázet například na nejúspěšnějšího zabijáka, na toho, kdo vystřílí nejvíce nábojů nebo bude mít nejvyšší počet asistencí. Vklad je vždy sto dolarů, výhra se pohybuje od sto padesáti do pěti set. Nakonec jsem zjistil, že nemá valného smyslu náhodně sázet na soupeře, ale peníze je dobré investovat na jistotu. Stovku na stůl položím vždy, když je v sázce okradení maximálního počtu mrtvol a zároveň jedno ze tří zobrazených jmen je moje. V téhle situaci alespoň částečně dokáži ovlivnit výsledek. Sázet na to, kdo si připíše první frag, je čistá loterie a tudíž zbytečné vyhazování těžce vydělaných peněz.
Maximální úroveň by měla být padesátá, ale zatím jsem potkal charaktery jen na čtyřicáté páté. Postup po levelech není příliš rychlý a při skoku na novou úroveň odemknete nějaký ten předmět, obleček nebo speciální vlastnost. Ty se jmenují Bursts a spotřebovávají adrenalin. Podobně jako v singlu ho doplňujete zabíjením protivníků, plněním dílčích úkolů či šacováním mrtvol. Bursts jsou rozdělené na tři části. Například já jsem si ze začátku oblíbil vylepšování zbraní. Na první úroveň aktuální zbraň střílí rychleji a působí větší zranění, na druhou dostanete pořádný kulomet a na třetí se vám v rukou objeví granátomet. Vylepšení je celá řada a často podpoří nejen vás, ale celý tým.
Vtipná je například Paranoia. Nejslabší efekt je, že hráči v nepřátelském týmu vidí i jméno svého kolegy červeně, tedy jako protivníka. Střední úroveň kromě toho zapne friendly fire a jednoho z týmu označí jako cíl pro pomstu. Na poslední level jsou zmateni všichni v nepřátelském týmu a vendety aktivovány na všechny, což má zničující vliv. Na druhou stranu, na každý záporný efekt existuje protiopatření, jen je nutné, aby ho někdo aktivoval nebo nosil při sobě jako dodatečné vybavení. Například Paranoia se dá eliminovat pomocí ID Card. Mezi Bursts patří i provařený bullet time. Jeho fungování je vyřešeno velmi šalamounsky. Když použijete bullet time, v bublině zpomaleného času uvíznou všichni, které vidíte vy, kdo vidí vás a nebo kdokoliv jiný vidící či viděný kýmkoliv ovlivněným. Uff.
Každá prkotina, jako třeba zmíněné ID karty, něco váží. Jestliže budete chtít používat všechno, bude se vám hodně pomalu nebo vůbec doplňovat zdraví a nepopadnete dech, abyste mohli znovu sprintovat. Můžete běhat jako blesk s dvěma uzi nebo si nandat helmu, brnění, kulomet, pistoli a ploužit se rychlostí obrněného tanku.
Zmínil jsem vendetu. Když vás někdo zabije dvakrát v řadě, máte možnost mu vyhlásit osobní válku. V praxi to znamená, že spolu soupeříte o balík zkušeností. Ten může získat jak útočník, tak jeho cíl v případě, že jeden z nich po vzájemné přestřelce padne. Sám jsem odplatu aktivoval vždy, kdykoliv jsem k tomu měl příležitost. V horším případě získal pár zkušeností nepřítel, ale v polovině případů jsem vydělal naopak sám. Důležité je, že nepovedenou vendetou nic neztratíte. Což je trochu hloupé, protože není důvod odplatu nevyhlašovat a možná, že by tenhle problém měl Rockstar v budoucím patchi vyřešit. Na druhou stranu, když vyhrajete, vaše ego se slastně rochní v bahně blaha.
Zdá se, že obsahu je v multiplayeru Max Payne 3 opravdu hodně. Naneštěstí to není úplně pravda. Zajímavé módy, spousta odemykatelných zbraní a vlastností, v současné době zabíjí pouze čtyři mapy použitelné v nejhranějším módu Gang Wars - autobusová zastávka, opuštěná stavba v New Yorku, slum v Sao Paulu a doky. Posledně jmenovaná se téměř vůbec nehraje, protože je malá a příliš se nehodí pro početnější přestřelky. Použitelné nám v Gang Wars zůstávají pouze tři lokace a to je málo.
V klasičtějších variantách je prozatím map šest a další prostředí jsou na cestě. Nejbližší map pack vyjde v úterý 3.7. a dodá tento obsah. Následujících rozšíření se dočkáme během léta a podzimu. Jenže tušíte správně, nejsou a nebudou zdarma.
Cena je naopak hodně vysoká. Za všechny dodatečné mapy, módy a předměty, můžete zaplatit třicet dolarů v rámci akce Rockstar Pass. Jestliže předplatné nevyužijete a nakonec si přeci jen koupíte všechny stahovatelné přídavky, vysolíte o dalších třicet pět procent více, tedy v hrubém přepočtu osm stovek. A to je cena nové hry (více o Rockstar Pass a plánu přídavků na celý rok zde).
Je to škoda, protože multiplayerová část Max Payne 3 má co nabídnout, ale plně využitelná bude zřejmě až se všemi zpoplatněnými dodatky. Jenže takovou pálku bych nezaplatil a Rockstar, potažmo Take2, tentokrát přestřelili. Osobně tipuji, že tato cenová politika multiplayer v Max Payne 3 prostě a jednoduše zabije. A ačkoliv se zatím v základní prodávané verzi stále ještě bavím, nevím, jak dlouho mi to na třech mapách vydrží, pokud nechci kupovat přídavky.