Skip to main content

Mass Effect 2

Vaše smrt je jen začátkem temné kapitoly.

Začátkem prosince se v Polsku odehrála akce, na které Electronic Arts a Bioware oficiálně představili Mass Effect 2 středoevropskému teritoriu. Dočkali jsme se zde světové premiéry v podobě kompletních úvodních dvaceti minut hry. Odpověděly mi kromě jiného na jednu z nejpalčivějších dosavadních otázek ohledně smrti hlavního hrdiny, velitele Sheparda.

Chcete-li tento zajímavý úvodní zvrat odhalit na vlastní kůži, můžete tento článek vynechat. Jinak se ale nemusíte bát, není tu řeč o ničem jiném než o těch úvodních 20 minutách Mass Effect 2. Prezentace ve Varšavě běžela živě z Xboxu 360, hrál producent Bioware Adrien Cho, kterého jsem pak také exkluzivně vyzpovídal mezi čtyřma očima – rozhovor s ním a reportáž najdete v separátním článku.

Začátek hry obnáší volbu vašeho hrdiny. Můžete vzít zavděk předpřipravenou postavou Johna Sheparda, jak jej známe z trailerů – anebo si vytvořit muže/ženu zcela dle vlastních představ. Své postavě samozřejmě vybíráte také povolání, na které se pak budou vázat vaše schopnosti a dovednosti.

Speciální situace nastane, pokud budete mít uloženou pozici z prvního dílu Mass Effect. Tento save do druhého pokračování nese nejen informace o tom, jakou jste měli postavu nebo kolik jste měli zkušenostních bodů (ty budete mít možnost znovu rozdělit mezi nové schopnosti postavy), ale také které spojence jste nechali zemřít či jak jste řešili určité mise. Pokud jste třeba v prvním díle vyhladili jistou vetřeleckou rasu, ve druhém díle se s ní nesetkáte.

A samozřejmě: v závislosti na vašich volbách na konci prvního Mass Effect vaše případná uložená pozice ovlivní také politickou situaci na začátku Mass Effect 2. Adrienův vesmír vycházel ze zničené Citadely (se všemi jejími představiteli mrtvými), tudíž nastolená situace nahrála mocenským plánům lidstva.

Hra předestírá výchozí situci působivě filmovými úvodními titulky (podobně, jako jsme to viděli již v prvním díle, v PC verzi budou počeštěné), nicméně původní (lehce star trekovská) ústřední melodie byla tentokrát zatlačena do pozadí – snad kvůli tomu, aby již od začátku vynikla výrazně pochmurnější atmosféra druhého dílu. Následně je hráč vhozen rovnou do akce, byť prozatím jen filmové. V tradičně úžasné enginové animaci sledujeme vesmírnou loď Normandy, která během svého letu zaregistruje přítomnost neznámého plavidla. Její prvotní reakce je obava z útoku Gethů (kybernetická rasa, která v prvním díle plnila vůli nadčasových vražedných strojů – Reaperů). To by samo o sobě mohlo být zlé, ale pilot Jeff „Joker“ Moreau se vzápětí vyděsí ještě víc, když do palubního komunikátoru křičí: „To nejsou Gethové!“.

Než ale stihne dodat, zda to je někdo konkrétní jiný či naopak naprosto neznámá entita, mohutná cizí loď zahájí palbu. Navzdory Jokerovým impresivním únikovým manévrům masivní energetické paprsky proříznou na několika místech plášť Normandy, což následuje několik explozí, výpadek mnoha světel, spuštění alarmu a místy také drastickou dekompresi, jak vzduch s rachotem uniká do vesmíru (bere s sebou také kohosi z posádky). Shepard nařídí evakuaci (únikovými kapslemi) a pak jej uprostřed probíhající katastrofy dostanete pod kontrolu.

Váš lehce panický běh otřásajícími se prostory lodě doprovází rachot explozí, který však prudce utichne, když se dostanete do části lodi, které chybí kus pláště. Podobně jako v Dead Space je také zde ve vzduchoprázdnu ticho, respektive velmi potlačené a ztlumené zvukové efekty doprovází pouze hlasitý zvuk vašeho dechu. Nutno ovšem podotknout, že - podobně jako v Dead Space – je tato sekvence působivá také vizuálně. Roztrženým trupem je vidět nekonečné moře hvězd a lhostejně se otáčející planetu ve vaší blízkosti. Člověk se úplně lekne té studené prázdnoty a má strach, že do ní spadne. Shepard má v tomto případě naštěstí na sobě svoje brnění (včetně helmy s dýchacím přístrojem a zřejmě magnetických bot). Než se z toho ale začnete radovat, další exploze vás vymrští právě do té prázdnoty. Bezmocně sledujete svého hrdinu, jak plachtí prostorem vstříc jisté smrti.

Jiná sekvence by mohla leckomu připomenout Assassin's Creed. Proberete se na jakémsi operačním lůžku (na svět okolo se díváte svýma poněkud rozostřenýma očima). Nad vámi se sklání dva lidé, zřejmě doktoři, kteří vůbec nemají radost z toho, že jste se probrali tak brzo: jakýsi proces prý ještě není zdaleka hotový. Následuje propad zpátky do temnoty. Další probrání je ovšem mnohem razantnější. Ačkoliv jste zcela očividně na jiném místě, než byla paluba Normandy, všude okolo vás se rozléhá zvuk sirén a explozí. Do místnosti vtrhne žena, kterou jste už předtím viděli u svého lůžka. Bleskově vysvětlí, že vás jakýmsi složitým rekonstrukčním procesem přivedli zpátky mezi živé po nehodě Normandy, ale že zdejší základna je pod útokem a musíte okamžitě evakuovat.

Průchod prostorami základny je zároveň plynulým tutoriálem ovládání hry a jejího bojového systému. Dostanete pistoli, včetně zásobníku v podobě jakési energetické chladící baterie. Takže na rozdíl od původní hry nyní budete normálně přebíjet náboje a ne pouze čekat, až se zbraň zchladí. A už se na vás hrnou první nepřátelé – samozřejmě mechaničtí, byť tito „konstrukti“ nejsou obávaní Gethové. Což ale také znamená, že je mohl poslat kdokoliv – včetně lidí. Na jejich humanoidní těla působivě funguje nový vylepšený model poškození a fyziky – můžete jim ustřelovat končetiny apod.