Mass Effect 2: Overlord

Zatímco s kvalitou placených balíčků pro Dragon Age to jde podle některých fanoušků od desíti k pěti, u Mass Effectu 2 se studiu Bioware daří držet nastavenou laťku stále patřičně vysoko. Minulá rozšíření (jejich recenze) původnímu titulu ostudu rozhodně neudělala a nyní je již jasné, že ani u nejnovějšího přírůstku Overlord za 560 bodů (cca 130 korun), tomu nebude jinak.

Nejvyšší vládce nás zavádí do systému Fénix, konkrétně na planetu Aite v nové soustavě Typhon. Shepard je vyslán, aby prošetřil záhadné odmlčení výzkumné základny Cerberu, která náhle zmizela z komunikačních systémů. Záhy po rozkoukání ale zjistí, že na místě probíhaly experimenty s gethskou technologií a že se vše pekelně zvrtlo. Vládu nad komplexem totiž převzala nebezpečná hybridní virtuální inteligence, která vznikla propojením člověka a stroje. Pod vedením jediného přeživšího Gavina Archera je třeba projít celou oblast a tuto šílenou entitu zničit.

Nosná zápletka má hned několik rovin a teprve v závěru zjistíte, co se doopravdy stalo. Příběh vás mezitím žene stále dál, hra postupně graduje a až do samotného konce vám nedá vydechnout. Tíživá atmosféra je přitom patrná na každém kroku. Přispívají k tomu hlavně zoufalé logy mrtvých vědců, jejich zkroucená a zmrzačená těla, všudypřítomné otáčející se kamery a v neposlední řadě i polygonový obličej VI, který vás z okolních obrazovek neustále sleduje. Ale teprve v poslední misi dosahuje napětí vrcholu a zvolna dávkované prvky hororu vyplují na povrch v celé své kráse.

V obavách ze svého konce si s vámi zlomyslná virtuální inteligence bude záměrně pohrávat, otevírat a zavírat vám dveře, spouštět a vypínat výtahy, přesouvat důležitá tlačítka a vůbec snažit se, aby váš další postup co nejvíce znepříjemnila. Nikdy si tak nemůžete být jistí, co se za nejbližším rohem skrývá. Pocit ohrožení vás ale bude provázet celým DLC. Lahůdkou je třeba likvidace zaštítovaného děla střílejícího atomovky, na které platí jen vaše rychlá reakce a dočkáte se i hrdinného útěku z rozpadajícího se zařízení.

Vašimi protivníky budou převážně gethové a roboti, kteří se pro VI stali snadnou kořistí a přežili následný masakr. V některých prostorách dokáží pěkně zatopit, ale občas se mi stávalo, že se zasekávali mezi dveřmi a když byli už moc daleko, tak reagovali se značným zpožděním. V tomhle ohledu by jejich umělá inteligence zasloužila pořádné vylepšení.

Užijete si celkem pěti rozsáhlých úrovní, které střídají jak pozemní, tak letecké mise. Nejprve ale navštívíte komunikační stanici Hermes, protože vaším prvořadým úkolem je zabránit VI proniknout na extranet, což by vyvolalo technologickou apokalypsu. Následný přesun do centrálního hubu se třpytivými jezírky, šplouchajícími vodopády, vysokými skálami, zelenými stromy a neškodnou místní faunou působí přímo idylicky. Můžete zde však plnit i jediný vedlejší úkol a to extrakci ukrytých dat týkajících se probíhajícího výzkumu.

Do centrální laboratoře s VI se ale jen tak nedostanete. Předně musíte vyřadit zabezpečení na dvou dalších místech, v geotermální elektrárně Vulkán a na havarované gethské lodi Prométheus, která byla zdrojem veškeré experimentální technologie. Každá úroveň má svá specifika a zatímco v jedné bude vaším hlavním nepřítelem spíše nehostinné prostředí, v druhé si vaše zbraň jen tak neodpočine. Příjemné přitom je, že si můžete sami vybrat, kam půjdete dřív.

Design levelů se autorům opravdu povedl a přestože jsou víceméně lineární, jejich procházení nikdy nenudí. Vždycky totiž narazíte na nějaký zajímavý prvek, jenž vás překvapí. Mohu prozradit, že nakouknete dokonce i do virtuální reality. Najde se tu také několik logických hádanek jako je přesouvání plošinek či sčítání čísel, ale celkové tempo se jimi nijak nezbrzdí, jelikož se většinou dají vyřešit velmi snadno.

Mise s Hammerheadem mi tentokrát přišly mnohem zábavnější, než v Projektu Firewalker. Je to dáno i tím, že přibylo pár nových terénních překážek a kromě střílení bude vaším hlavním problémem především dostat se tam, kam potřebujete. Zmíním třeba obrovské větráky, které vám umožní vyletět na jinak nedostupná místa, nebo pohyblivé plošinky v řece lávy, jež je potřeba rychle přeskákat.

V kokpitu vznášedla se však stále nedá ukládat pozice a to je dosti palčivý problém. Normálně bych to sám pokládal za klad, jelikož se tím stupňuje napětí, ale protože mi hra při přechodu z lokace do lokace několikrát spadla, musel jsem pak kvůli tomu hrát daný úsek několikrát znovu. Nakonec sice pomohlo opětovné přeinstalování modulu, ale i tak to nepokládám za dobrou vizitku betatesterů.

Nejvyšší vládce klade příběh na první místo a v mnohém si nezadá ani s misemi z původní hry. A tříhodinová hrací doba napěchovaná chytlavou hratelností a překvapivým rozuzlením za to rozhodně stojí. Připravte se na dva různé konce, spoustu kreditů a surovin, několik renegade a paragon scén, pár technologických vylepšení, novou zdařilou bojovou hudbu a v neposlední řadě i na dva nové achievementy. Skoro bych řekl, že máme před sebou možná i první doplněk, který by mohl stát samostatně. Zachovají-li autoři tuto kvalitativní úroveň i v dalších modulech, bude naše čekání na Mass Effect 3 vyplněno velmi příjemně.