Skip to main content

RECENZE Mário a Sonic na olympiádě v Soči

Jak se ve sportovních disciplínách využívá tablet?

Se stejnou pravidelností, s jakou se ob dva roky vrací olympijské hry, se na konzolích od Nintenda objevují Mario a Sonic, aby si i oni užili sportovní atmosféru. A protože se jedná už o čtvrtý díl série, všichni tuší, co na nás za úvodní obrazovkou čeká. Naneštěstí místo aby Sega přidávala, spíše na počtu zajímavých vlastností ubírá.

Pozval jsem na nadcházející zimní olympiádu pro Wii U několik přátel, zejména dětí a musím uznat, že jsme se napoprvé skvěle bavili. Největší úspěch měla zjednodušená verze hokeje, při níž stačilo používat směrovky a dvě tlačítka. Jedno pro nahrávku a druhé pro střelu.

Zasmáli jsme se u krasobruslení, jenž jako jedno z mála využívá pohybové ovládání. Občas jsme si zaskákali z můstku, což se ovšem dá pouze s WiiMote, nikoliv s mnohem intuitivnějším Balance Boardem. A jednou nebo dvakrát jsme prubli i ostatní disciplíny - bobování, slalom, biatlon nebo třeba curling.

Problém je, že těch zábavných her je málo a vracet se budete k pár vyvoleným. Zejména snové (dream) varianty disciplín jsou zbytečně překombinované. Proč se curling stěhuje na tropický ostrov a místo rovné dráhy musíte skákat přes propasti a najíždět na zrychlovací plošinky? Na druhou stranu pestrobarevná horská dráha je atraktivnější než nudná jízda na saních v úzkém ledovém korytu. Rovněž hokej na atypických hřištích s brankami zády k sobě si fandy najde.

Mario and Sonic at the Sochi Olympic Games vyšlo jen pro Wii U v listopadu za 1199 Kč.

více na webu distributora ConQuest.

Moc mě mrzí absence podpory Balance Boardu a obecně podivná ovládací schémata. Nechápu, co je složitého na upravení všech menu tak, aby fungovala skrze dotykovou obrazovku. Většinu času GamePad zobrazuje jen bodové hodnocení hráčů. Rovněž nerozumím, proč si občas musíte místo prostého využití více WiiMote mezi sebou předávat jen jeden ovladač?

Výrazným posunem vpřed je HD grafika, která vypadá skutečně dobře. Naopak zvukové efekty mě doháněly k šílenství. Diváci na hokeji totiž zní jako špatně nasamplované ježdění nehtů po školní tabuli. Potěší rovněž integrace síťového hraní a sdílení rekordů s přáteli.

VERDIKT: Pokud hledáte sbírku sportovních miniher pro svou novou konzoli, nebojte se mu dát šanci. Jestli jste však hráli předchozí díly, zapomeňte na Soči, protože když ikonické postavičky navštívily Vancouver, byla to mnohem větší legrace.

Watch on YouTube
5 / 10

Read this next