Mafia II: Jimmyho pomsta

Arkádové hratelnosti bylo podřízeno naprosto vše, brífinky počínaje a hodnocením konče. Od rotující obří ikony na chodníku (NPC je zbytečný luxus) se skrzeva textovou obrazovku dozvíte zadání mise. Každý úkol je navrch limitován časem a po jeho splnění naběhne v závěru podrobná statistika. Body jsou za zabité, za způsobenou škodu, za rychlost provedení i míru obtížnosti. Během přestřelky se započítávají též headshoty, bonus je za kombo několika smrtí v řadě a také při jízdě v autě hra uvítá, předvedete-li nějaký ten efektní skok, smyk, či rychlostní rekord. Panenko skákavá, tohle přece není Mafia II, něco takového se do hry absolutně nehodí!

Už ty nářky slyším, jenže tohle vážně není lineární filmová Mafia, tohle je arkádová Jimmyho pomsta. Takže žádné in-game filmečky, žádné rozhovory a příběh plný zvratů, ale akce na způsob GTA, s vyskakujícím bodovým hodnocením a bezpečným úkrytem na dosah. Jimmy je doopravdy zabiják na steroidech - vezme práci, po objetí dvou bloků je na místě činu, vystřílí a pozabíjí koho má, a zase honem pryč. Většinou stačí zapadnout za roh a uložit postup u teatrálně vypadající ikonky domečku.

Přiznám se bez mučení, že já od Mafie II žádný sandbox nechtěl. A první hodinku se u dodatečně staženého Jimmyho napůl nudil a napůl nechápal. Postupem času jsem ale postaršímu Bruce Willisovi (v české verzi ho dokonce namluvil Pavel Soukup) přišel docela na chuť. Krádeže aut jsou sice o ničem a prvních 60 minut hraní jakbysmet. Nerozumím, proč to pomalé tempo a téměř tutorialový pozvolný rozjezd – hráči DLC mají přece Mafii II odehranou a nic je nezaskočí? Ovšem posléze se Jimmy dostane do ráže, mise zhoustnou, přestřelky rázem získají grády a nejednou zastíní i akce samotného Vita. Víceméně uzavřené tunely plné skriptů z původní hry jsou ty tam, tady nastupuje střílení na volném prostranství, kde se mnohdy ani nelze pořádně krýt.

1 of 16

Caption

Attribution

Je to vážně trochu jiné hraní, vždyť Jimmy se neumí přitisknout ke stromu nebo ke skále, a tak jen vykukuje. Téměř jako Tommy z první Mafie, který se maximálně přikrčil a vyhlížel ze zákrytu. Nepřátelé se navíc hrnou ze všech stran, vypuštěni ze svých koridorů a nalinkovaných cestiček. Občas tak nezbývá než se modlit, aby Jimmy někoho nepřehlédl a nekoupil zbloudilou kulku. Přestřelky jsou skutečně velmi intenzivní, střílí se v lesíku za planetáriem, na hřbitově, na rušné ulici, i Mikově vrakovišti. Prakticky pokaždé se do akce zapojuje také policie (v přídavku se její intenzita zdá poněkud vyšší) a všichni zúčastnění se v jednom kuse přemisťují. Systém krytí je tak použitelný jen částečně a přestřelky ztrácejí svůj statický nádech.

Už to není ten Moorhuhn a pouťová střelnice, kde si jen počkáte až protivník vystrčí hlavu. Tady si klidně i popoběhne a vylepší svoji pozici. Na střední obtížnost je k dispozici radar, o rozmístění gangsterů tudíž máte přehled. V tom chaosu je přesto snadné na někoho zapomenout, tím spíš přimíchá-li se do přestřelky strážník a chvíli neví, po kom střílet dřív. Několikrát mne někdo sejmul z boku, protože nebyl líný pár překážek oběhnout, zatímco jsem byl zaměstnán jeho kumpány. Umělá inteligence sice není kdovíjak zázračná a nepřátelé jsou vlastně pořád jen hloupé nabíhající terče. Na druhou stranu, mluvíme o bandě ožralých Irů, nikoli o jednotce SWAT.

Něco málo přes třicet misí z vendety lze dohrát zhruba za 5-6 hodin, záleží ale na šikovnosti, štěstí a důslednosti. Některé z úkolů se dají snadno zmáknout s pomocí menšího fígle, mnohdy také stačí zabít jen hlavní postavu, na její nohsledy se vykašlat a ujet. Přesto docela trvanlivá záležitost (na malý DLC balíček), prodloužená případně ještě díky žebříčkům. Na Steamu má každý z úkolů své skóre a prostor ke zlepšení (pokoření přátel) je tu vždycky. Ruku v ruce s ukládáním hry v domech se nabízí i volná zábava a průzkum města.

Pochvalu zaslouží i vybrané lokace Jimmyho úkolů, původní Mafii II jsem dohrál jen dvakrát a rozhodně neviděl úplně všechno. Spoustu čtvrtí při důsledném sledování příběhové linky vůbec nenavštívíte. Přídavek si je bere částečně do parády, konečně v něm ožije například přístav, už zmíněné vrakoviště a další zapomenutá zákoutí. Překvapením je určitě i samotný závěr, na pozemku (čísi) vily. Přístupná je nejen velká zahrada s přírodním bludištěm, ale také patro a vinný sklípek. Vystřílíte to pochopitelně všechno.

Ač toto DLC nenabízí obsahově nic moc navíc, a nerozjede nadzemku ani vlaky, v poslední misi přinejmenším vytáhne hráče kousek za hranice města. A to se počítá. Do venkova z jedničky je sice daleko a přehrada v dáli zůstává také nadále nedostupná, ovšem buďme rádi i za to málo. Všimli jste si lesní cesty na západě Empire Bay a chtěli vědět co se nachází za zamčenou brankou? Jimmy vás tam vezme a třeba v závoďáku, přídavek totiž disponuje dalším stupněm tuningu a několika novými „racing skiny" na kapotu.

První DLC balíček pro Mafii II je bezesporu rozporuplnou záležitostí. Cenou počínaje a zaměřením konče. Dějová odbočka v kůži zabijáka Jimmyho by ale nakonec mohla potěšit oba tábory hráčů. Ten první, pro který je tahle v uvozovkách GTA šílenost absolutně nepřijatelná, si může oddechnout. Další takový dodatek už asi nepřijde, máte to za sebou. A druhý bude snad konečně alespoň trochu spokojen, původně chybějící akci v ulicích tu nalezne v množství větším, než malém.