Mafia II
Horečka stoupá! Znovu jsme si ji zahráli.
Tohle potěší všechny patriotické fanoušky – Mafia II byla na E3 nejpopulárnější hrou Take-Two. Dobrá polovina celého 2K stánku pro veřejnost byla obětovaná brněnské gangsterce a aby hra byla ještě atraktivnější, postavili zde organizátoři menší foto-salónek, v němž se zájemci mohli obléci do gangsterského, do rukou vzít Thompsona či balík peněz a nechat se vyfotit se sličnou modelkou. Anebo rovnou modelkami. Tož nebyl bych to chlap, neodvezl-li bych si takovýto E3 suvenýr …
Za zavřenými dveřmi prezentovali 2K Games hratelnou ukázku X360 verze Mafia II, ale záhy jsem zjistil, že šlo o tu samou misi, kterou předvedli již loni na E3 a o níž jsme psali v příslušné reportáži. Co přesně se v misi dělo si tedy přečtěte tam, já se tady zaměřím jen na nové postřehy. Pro všechny nadšence ještě dodám, že v srpnu 2K uvolní demoverzi pro všechny tři platformy, která bude obsahovat právě tuto misi s otevřenou částí města, pár vozidly a zhruba čtvrtinou soundtracku. Každopádně oproti loňsku si nešlo nevšimnout změny zasazení ze zimy do léta, ale hlavně jsem si misi nyní mohl zahrát na vlastní kůži a k tomu vyzpovídat vedle sedícího človíčka z 2K.
Začal jsem ve Vitově bytě (pro všechny pozdní spáče – Vito Scaletta je hlavním hrdinou této third-person akce) a chvilku se kochal jeho vybavením. Mojí pozornost si okamžitě získal na lince ležící Playboy magazín, ze kterého na mě vykoukla spanilá nahotinka a jen připomněla spolupráci mezi Mafií hrou a prominentním pánským časopisem. Někteří američtí kolegové novináři byli z nudity na větvi a to ne vždy v tom dobrém slova smyslu (jiný kraj, jiný mrav), ale každopádně na laškování nebyl čas. Joe totiž volal, že má pro Vita prácičku a tihle Taliáni nelení (na rozdíl od těch dnešních).
Když jsem si v garáži vybral vozidlo a začal projíždět městem, ocenil jsem, že Empire Bay vypadá ještě živěji než při dubnové předváděčce, na kterou nás 2K pozvali do svého sídla. Provoz byl docela hustý a chodníky byly plné lidí, jejichž modely se navíc takřka neopakovaly; jestli mě mé poznámky neklamou, autoři vytvořili více jak stovku různých postaviček courajících po městě, včetně dětí.
Ačkoliv Mafia II bude velmi seriózní, příběhovou a „ne-gtačkovskou“ hrou, šlápnul jsem na plyn, ztratil kontrolu nad vozidlem, přejel při tom pár chodců, ťuknul do policisty a hned si tím pádem vyzkoušel, jak funguje „wanted“ systém. Policie se mě okamžitě chytla, a ačkoliv za menší přestupky by byla jen pokuta, tady mi hrozilo zatčení či rovnou poprava na místě. Takové trable znamenají konec hry.
Protože jsem neměl po ruce žádnou autodílnu, kde by mi za balík babek vyměnili SPZku a přestříkali barvu, začal jsem zdrhat. Na rovné dálnici jsem ovšem zaškobrtnul, muži zákona mě dostihli, jeden z nich se za jízdy vyklonil z okna a několika výstřely Vita zabil. Za jízdy v autě! Hořké překvapení pro mě, ale zase jsem se mohl pokochat efektní „hasta la vista“ animací, kdy se obraz začal zatahovat a já jen sledoval bezvládného Vita, jak ještě naboural. Škoda, že v cestě nebyla nějaká příhodná barikáda, to by možná Vito ještě i tím předním sklem stihnul proletět.
První pokus tudíž nevyšel, ale demo jsem spustil znovu a měl tedy dalších deset minut na projíždění po městě. Když se tak člověk na Mafii II kouká, nemůže neocenit její fenomenální atmosféru a ohromný smysl pro detail. Tohle je skutečně ta gangsterská hra, která nás vezme do 40. a 50. let a absolutně hráče pohltí svou půvabnou autentičností.
Době odpovídající auta, která z 0 na 100 za tři vteřiny nezrychlí a v takové rychlosti na pěti metrech rozhodně nezastaví; také oblečení, designy budov, hudba, popkultura, bary či billboardy - to všechno tady je, správně i řádně - všechno je pro vývojáře vlastně i samozřejmostí. Ale pak tu máte i herci fantasticky nadabované postavy s odpovídajícími přízvuky a autentickou náladu lidí prožívající poválečnou dobu v zemi nekonečných možností. Henry, jeden z protagonistů prezentované mise, se chvilku bavil s Vitem a mluvil o tom, jak jeho otec musel vyslat svou rodinu ven z Itálie kvůli Mussolinimu. Například.
Sám Vito si zase slíznul sarkastické poznámky od Joea kvůli Vitovým úspěchům ve válce. „Bež první, ty seš ten válečný hrdina!“ povzbuzoval Joe Vita, když měli prokopnout dveře do nepřáteli osazené palírny. „Vito, dělej něco, ty seš ten expert!“ řval zase Joe když se ocitli pod těžkou palbou Tommy Gunů. Komunikace mezi postavami byla v E3 demu častá; i když jsem třeba jen tak běžel, Joe něco mlel a čas od času mě i pochválil za pěkný headshot.