Machinarium
Zaprášené fabriky od zlatých českých ručiček.
Svět netradiční hry Machinarium nebudí zrovna přátelský dojem. První pohled na chystaný titul od Jakuba Dvorského a jeho týmu vyvolá asociace na zatuchlé dílny, zaprášené fabriky a místa kde přes skřípot rezavých plechů neslyšíte vlastního slova. První dojem paradoxně nemá mnoho společného s tím, čím hra ve skutečnosti doopravdy je. Poutavá a okouzlující point-and-click adventura s logickými hádankami, která má velmi specifickou atmosféru a osobitý charakter. A to i přes to, že jak název napovídá, se hra odehrává na sešlém a špinavém vrakovišti a podobných nehostinných lokacích. Machinarium překvapivě zvládá vykouzlit přitažlivější atmosféru, než Walt Disney a jeho zástupy kýčovité zvěře.
Pokud vás zarazilo, že výše zmíněné jméno tvůrce zní podezřele po našem, tak tušíte správně. Machinarium je hrou z českých luhů a hájů. Jedná se o duchovního nástupce flashových adventur Samorost 1 a jeho pokračování Samorost 2. O tom, že autor není v tvorbě her žádný nováček, může pamětníky přesvědčit připomenutí staršího díla Asmodeus, na kterém se také podílel.
Přes oči jistě prvně praští grafické zpracování Machinaria. A to svým smyslem pro každý detail a netradičně zvolenou temnější paletou barev, ve které převládá šedá a hnědá. Samostatnou zmínku zaslouží i bezejmenný hlavní hrdina. Tento robotek se, oproti běžným hlavním postavám, vyznačuje schopností roztahovat a smršťovat své tělo. Díky čemuž se dokáže schovat i v menších skulinách a umí operovat s předměty v různé výšce. Což je důležité i díky druhé nezvyklé inovaci point-and-click žánru. Na aktivní předměty a lokace půjde kliknout, pouze budete-li v jejich blízkosti, kterou lze definovat jako: "Na dosah ruky."
Téměř každá obrazovka je potěšením pro oko. Pokroucená města na horizontu, průmyslově laděné interiéry plné letitých vrzajících mechanismů. Salvador Dalí by zaplesal. Příběh tohoto světa je pozvolna vyprávěn pomocí krátkých nedabovaných animací. Nemáme ovšem očekávat epické dění či komplexní drama s propracovanými postavami. Takový styl vyprávění by akorát zastínil pohodovou a oddychovou atmosféru hry, která raději staví na emocích, hráčově fantazii a uměleckém dojmu, než na scénáři.
Úvod pouze nastíní příběhové pozadí hlavní postavy, definuje kladného hrdinu, hlavního záporňáka, jejich motivy a ihned uvrhne hráče do prvních úkolů. Úvodní hádanky jsou poměrně snadné a slouží k představení ovládání a herních mechanismů. Takže se ze začátku většinou dočkáte prostého sbírání a okamžitého používání nalezených předmětů. Ale jakmile získáte přístup do blízkého Robinson city, které je dějištěm převážné části hry, tak obtížnost puzzlů přitvrdí a z point-and-click úkolů přejde často v řešení logických hádanek a hříček.