RECENZE Lords of Xulima
Pro fandy RPG ze staré školy ideální.
RPG žánru se v posledních měsících daří. A nejen díky AAA titulům, viz třeba Grimrock. Pod kotel přikládají i nezávislá studia a kickstarterové projekty. Třeba takový titul Lorda of Xulima. Sto hodin u něj klidně strávíte, ani nemrknete. Pokud tedy fandíte klasickým RPG s tahovými souboji a střední až vysokou obtížností.
Příběh je docela klišé: Staří bohové... Nový temný bůh... Znesvěcené chrámy... Záchrana světa... No, asi tak. Hráč dostává do rukou vyvoleného hrdinu Gaulena, který má za úkol vyčistit osm znesvěcených chrámů a zlomit tak moc temného Yula, který hodlá uvrhnout svě do záhuby. Naštěstí na to Gaulen není sám, ale přibírá pět dalších hrdinů. Naštěstí nejen pro něj, ale i pro mě, protože RPG se skupinou bijců mám přeci jen raději než one-man show. Už při volbě profesí hrdinů a výběru úvodních skillů je jasné, že vývoj dovedností, schopností a kouzel bude bohatý a propracovaný. A taky že je.
Po barevném kresleném světě tak trochu ve stylu Heroes of Might and Magic se pohybujeme pěšky, a na můj vkus trochu pomalu. Když parta narazí na potvory (buď vidíte předem čekající skupinku, nebo vás prostě v doposud nevyčištěné oblasti zničehonic někdo/něco přepadne), přepne se hra do soubojového módu. V něm před sebou vidíte nepřátele a střídáte se s nimi v akcích (pořadí a četnost je daná mj. rychlostí). Pokud znáte Wizardry nebo Might and Magic Legacy, jste doma.
Zní to jednoduše, a na pochopení to taky celkem jednoduché je. Kouzlo Lorda of Xulima ale tkví ve smyslu pro detail a využití všech možných dovedností. Budete sbírat a konzumovat byliny, odemykat zámky a likvidovat pasti, hledat skrytá tlačítka, díky všímavosti naleznete ukryté poklady, a pokud ovládáte lov, lapíte čas od času zajíce a doplníte zásoby jídla. Toho mimochodem není nikdy dost, takže jsem i v pozdějších fázích hry svědomitě sbíral divoce rostoucí ovoce a kuchal maso ze zabitých potvor. Jídlo hlídat musíte, stejně jako je fajn myslet při nakupování na zásobu pochodní a paklíčů.
A boje? Ty jsou s rosotoucími schopnostmi vašich reků čím dál komplexnější. Paladin zaštítí partu ochranou aurou, kněz přidá štít proti elementům, kouzelnice nepřátele zmrazí blizardem a barbar rozseká obouruční sekerou... Hra navíc počítá s vlivem zranění nebo krvácení, kromě útoků a kouzlení můžete taky třeba probrat uspaného parťáka nebo použít nějaké předměty. Možností je fakt hodně a celkově je to fajn. A některé boje jsou dost těžké, zvlášť, když lezete někam, kam byste podle autorů jít ještě neměli. On je zdejší svět totiž na pohled docela otevřený, ale tuhost nepřátel v té či oné lokaci zvlášť zpočátku dost omezují směr vašeho putování. O to větší je ale potěšení třeba z pokoření strážce průsmyku, který vás zavede do nové, dosud nenavštívené země.
Grafické zpracování rozhodně není áčkové, ale je poměrně příjemné, naprosto přehledné a pro potřeby žánru dostačující. Jen rozmanitost vesnic by mohla být větší: když narazíte na třetí na vlas stejnou hospodu s naprosto identickým hospodským, musíte si říkat, že autoři byli prostě v tomhle ohledu dost líní. I vedlejší questy jsou někdy repetitivní a neoriginální. Výše uvedené o hospodě a hospodském totiž platí třeba i o zlých čarodějnicích a jejich doupatech...
Lords of Xulima pro PC vyšlo v listopadu jen digitální distribucí za 550 Kč.
koupit na Steamu.
Vzájemná podobnost míst a úkolů je ale asi jediný větší nešvar, který může trochu kazit hratelnost. Já jsem se přes něj ale dokázal přenést. A naopak jsem si užíval bohatý vývoj postav, taktické boje, obrovský svět i hádanky a rébusy v dungeonech - na takové v každém RPG rozhodně nenarazíte. Lords of Xulima na Steamu stojí něco pod šest stovek, ve slevě samozřejmě i míň: a poměr cena/výkon (nebo chcete-li cena/zábava) je tedy opravdu hodně nadprůměrný.
VERDIKT: Tohle je RPG ze staré školy: obrovský svět, tahové boje, šestičlenná družina s propracovaným systémem dovedností, trochu vyšší obtížnost. Jednoduchá grafika není na škodu, dojem kazí jen jistá neoriginalita některých lokací a úkolů. Trpělivějším příznivcům žánru rozhodně doporučuju.