RECENZE Life is Strange
Těžký život studentky v interaktivním filmu.
Ještě před pár lety lidé při zmínce her z žánru interaktivních filmů automaticky ohrnovali nos a tvářili se kysele. Ale stačilo pár titulů typu Heavy Rain, Walking Dead či The Wolf Among Us, které všem posměváčkům celkem slušně vytřely zrak. Nyní tu máme další, který dokazuje, že tento žánr není špatný z principu a že bylo jen třeba nechat dozrát potřebné technologie.
Life is Strange se inspiruje všemi uvedenými hrami a kombinuje je do chutného celku. Z her od studia TellTale si bere svou epizodickou formu a celá hra je rozdělena na pět menších kousků. Hry od týmu Quantic Dream připomene kvalitnějším technickým zpracováním. A nelze si nevšimnout jisté podobnosti s hrou Gone Home, ze které si tvůrci vypůjčili vyprávění části příběhu pomocí samotného herního prostředí.
Herní svět je plný objektů k prozkoumání. Z velké části se jedná o textové dokumenty typu plakáty, deníčky či jiné poznámky, které obohacují příběh tím, že vám představí charaktery některých postav, trošku víc přiblíží aktuální dění v dané lokaci nebo lehce začnou naťukávat témata, kterým se hra bude teprve věnovat. Prostředí díky tomu působí hezky promyšleně a uceleně. Stačí například prolézt jeden pokoj na školní ubytovně a hned máte přesnou představu o tom, kdo tam bydlí a prostředí díky tomu není tolik anonymní jako v jiných hrách.
Hlavní novinkou měl být mechanismus umožňující přetáčení času. Ale ten je, alespoň zatím, využit velmi minimalisticky a hra s příběhem by fungovaly i bez něj. Tuto funkci využijete jednak k plnění jednoduchých hádanek, kdy je situaci potřeba vyřešit sledem akcí provedených v přesném pořadí. Každý omyl si můžete vrátit. A potom v rozhovorech, kde můžete vyzkoušet jiné volby. Nemusíte mít ale strach, že díky tomu uvidíte celou hru na jeden průchod.
Většina rozhodnutí má dlouhodobější dopad. Takže přetáčením si můžete zkusit, že jedna volba naštve postavu A, zatímco druhá volba naštve postavu B. Můžete si domyslet, jaké to pro vás bude mít důsledky, ale rozhodnout se musíte pro jednu a stejně netušíte, tak přesně to ovlivní budoucí vývoj příběhu. Hra si tedy zachovává značnou míru znovuhratelnosti a věřím, že až bude venku všech pět epizod, zvědavost mě dožene k dohrání hry s jinými volbami.
Příběh jako takový lze zatím velice těžko soudit, protože se jedná jen o úvod něčeho většího. Ale zatím nutno uznat, že se vše jeví velice slibně. Hra se sice rozjíždí velmi pomalu, nenápadně, ale jistě. V úvodu si budete připadat, že hrajete odbočku The Sims 2: University, kdy s jednou nenápadnou studentkou provádíte běžné drobné činnosti života na škole. Skoro to může působit jako nuda. Ale postupně se začne rýsovat první z témat příběhu, vykreslovat charaktery postav a pomalu začnete zjišťovat souvislosti různých událostí z úvodu hry. Ke konci tak do sebe začnou zapadat první puzzle celého příběhu a začnete si všímat, že spousta věcí spolu tak trochu souvisí.
Člověk si pak začne uvědomovat, že tvůrci mají asi vyprávění dobře promyšleno a rozvrženo. A že "obětováním" první poloviny epizody k průzkumu školy bez větších událostí vám dají příležitost poznat všechny důležité postavy a vytvořit si na ně nějaký názor a vztah. To byl, myslím, velmi chytrý krok. Hned v druhé polovině epizody se zúročuje tím, když již postavy přestávají být anonymními NPC a již je začínáte znát. Myslím, že příští epizody z tohoto pomalejšího začátku budou těžit ještě více.
Každopádně ke konci se již příběh začíná rozjíždět a je jasné, že vše spěje k nějakým velkým událostem. K tomu máte v hlavě několik velkých otazníků, na které si přejete znát odpověď a různé charaktery a vztahy postav dávají tušit, že i tam vás asi čeká mnoho překvapení, protože nejedna postava je minimálně hodně podezřelá a má asi něco za lubem nebo něco schovává. Příběh má rozhodně našlápnuto slušně a doufám, že jej nepotopí odfláknutým koncem. Zajímavostí a tajemností mi trochu připomíná úvod seriálu Ztraceni. Ale díky tomu, že příběh je již vymyšlen a je jen na pět epizod, tak se snad nemusíme bát stejně zpackaného konce vytaženého až někde z paty.
Technická stránka mě pozitivně překvapila. Hra zvolila stylizaci, která není záměrně fotorealistická a některé věci jsou záměrně "umělecky" máznuté. Díky tomu, že vypadá tak trošku komiksově, schová případné nedostatky a stále vypadá hodně dobře. Možná lze vytknout je kvalitu animací obličejů, na které asi nebyly k dispozici potřebné technologie. I licencovaná hudba se mi líbila, je ve hře opravdu pohodová a často není pouze doprovodem, ale vychází přímo z herního světa (walkman v uších, rádio v místnosti...).
První epizoda Life is Strange vyšla koncem ledna v angličtině jen digitálně pro PC, PS4, PS3, X360 a X1, celkem jich bude pět.
koupit na Muve.cz za 129 Kč.
Grafika, ozvučení i postavy Life is Strange vytváří velice příjemnou a pohodovou atmosféru. K tomu možná přispívá i fakt, že hratelnost na vás netlačí nějakou akcí a můžete si hru vychutnávat svým tempem. Překvapilo a potěšilo mě, že za celou epizodu nenarazíte na jedinou mačkací QTE minihru (a pak že to nejde!) a díky možnosti vracet čas nejste nijak stresování ani v pasážích s časovým limitem.
Délka hry je tak akorát. První epizodu dohrajete za dvě až tři hodiny, podle toho, jak detailně plánujete zkoumat prostředí. To je při ceně okolo 150 Kč za jednu epizodu naprosto adekvátní.
VERDIKT: O Life is Strange jsem před vydáním záměrně nic nečetl a chtěl se nechat překvapit. To se hře nakonec podařilo ve velmi pozitivním smyslu. Hlavně díky pohodové atmosféře, líbivému zpracování a zajímavě se rozjíždějícímu příběhu, kterému chvíli trvalo, než se začalo něco dít, ale na konci mě nechal zvědavého, co bude následovat dál. Myslím, že se jedná o titul, který by si neměl nechat ujít nikdo, kdo ve hrách ocení kvalitní příběh a obejde se bez adrenalinové akce.