LEGO Harry Potter

Hra však překračuje meze především v určité volnosti řešení, tolik netypické pro hry určené nejmladším hráčům. Tedy, východ z daného úkolu je vždy pouze jediný, ale žádný chytrý průvodce hrou vám nevyzvrací celý postup a mozkové závity tak zůstávají neustále v pozoru. Dokonce, a k tomu se přiznávám bez jakéhokoliv studu, jsem několikrát v místnosti zakysnul a pár minut mi trvalo, než jsem vyřešil to, co bylo potřeba. Podobné situace nastávají při hledání ingrediencí do lektvarů. Hra vám vždy vypíše, jaké potřeby musíte v místnosti najít, a to (například v lokaci na dámských záchodcích) není vždycky legrace.

Poprvé za dlouhou dobu se setkávám s hrou, jejíž detaily a vtipné možnosti jsou tak široké, že se nedají popsat do recenze a je skutečně třeba si je vyzkoušet na vlastní kůži. Nerad dělám soudy už v polovině článku, avšak Lego Harry Potter Years 1-4 mě přesvědčil, že hra pro děti nemusí být jen povrchní skákačka bez duše, ale chytrá, přiměřeně náročná adventura, plná neustále překvapujících perliček. Rovněž mi došlo, jak mizerné bylo například herní zpracování Ohnivého poháru, s podobným herním systémem a svého času kvalitními recenzemi.

Pokud jste pohlédli na okolní obrázky, pravděpodobně jste si na nich všimli vícera verzí známých postav. V úrovních opravdu kooperujete s dvojicí, trojicí a dokonce občas i čtveřicí hrdinů, mezi nimiž je možno střídat. Tradičním kombem je klasická trojice Harry, Ron a Hermiona, avšak občas se přidá i třeba některý z profesorů, Hagrid se psem Tesákem či Ginny Weasleyová.

Každá postava ovládá tolik kouzel, kolik to její zkušenosti dovolí. Když například ve třetí části ovládáte Remuse Lupina, učitele a zkušeného kouzelníka, umí toho mnohem více, než Harry a jeho souputníci, a jeho kouzla můžete rovněž i používat. Všichni jsou něčím výjimeční. Harry umí výtečně létat na koštěti, Ron může použít na stísněné prostory svojí krysu Prašivku a Hermionina Křivonožka zase slouží k vyhrabávání všelijakých pokladů ze země. Nemusíme už snad ani podotýkat, že všechny tyto schopnosti jsou pro řešení hádanek nezbytné.

Velký potenciál, avšak na počítačích přeci jen trochu nevyužitelný, je v možnosti kooperace dvou hráčů v jedné hře. Při vlastnictví gamepadu a klávesnice však pro dva fanoušky knižní (či filmové) série může nastat ještě o něco příjemnější zážitek, protože namísto složitého přepínání na jiného hrdinu kvůli vykonání nějaké triviální záležitosti, vám ji automaticky provede vedle sedící kamarád. Myslím, že je ale zbytečné tuto volbu dále rozebírat, pohodlí konzole a dvou ovladačů je přeci jen pro podobné kooperace vhodnější.

Samostatný odstavec si jistě zaslouží i propracovaný systém bonusů. O cvočcích a jejich sbírání jsem již psal, ale hra nabízí další širokou škálu různých nepovinných úkonů. Sbírání Bradavických erbů za extra zapeklité úkoly, osvobozování studentů v ohrožení pomocí nějakého kouzla, získávání identit studentů Bradavického hradu a další bonusy, které je pak možné v Příčné ulici směnit za nejrůznější (leč často úplně zbytečná) vylepšení. Hračičkové mezi vámi, zbystřete!

Článek směřuje neúprosně k závěru a já neustále pouze chválím. I Lego Harry Potter má ale své mušky a mouchy a za každou bych ubral po jednom bodu ze závěrečného hodnocení. Tou méně závažnější chybkou bych viděl, že jsou některé herní pasáže lehce stereotypní, kdy si autoři libují v pomalém přenášení nějaké věci z jedné strany na druhou. Horší chybou je ale nepřesné ovládání, které tradičně nikdy nepotkalo myš a se kterým je občas problémem zaměřit vámi myšlený objekt. Po technické stránce je jinak vše v naprostém pořádku.

Líbila se mi grafika, jež neoslňuje efekty, ale úspěšně paroduje slavnou kouzelnickou ságu. Stejně jako mě i vás bude bavit ono srovnání Potterovského světa filmových zpracování a nového přírůstku ze stavebnice Lego. Zahrajete si minimálně s procesorem o 1.8 GHz, pamětí 512 MB RAM a grafické kartě o 256 MB, což jsou hardwarové nároky dnes již velice příjemné. Hudební podkres je zde výrazný a půjčuje si již kultovní melodii od Johna Williamse z filmů. Testovaná PC verze byla lokalizovaná českými titulky. Ve hře se vyskytuje naprosté minumum slov, úkoly jsou popisovány jen pantomimou či pomocí šipek a čeština se tedy na scéně objeví jen málokdy. Autoři obdivuhodně vyvinuli hru, která v podstatě žádnou lokalizaci nepotřebuje, avšak nejmenší hráči jistě drobné doplňující texty v našem jazyce ocení. Lokalizace od Cenegy je vyvedena profesionálně a bez chyb.