E3 dojmy z hraní LEGO City Undercover
Grand Theft Auto z kostek a s puzzly, jaké tu ještě nebylo.
Jednoznačně nejzajímavější z nových her, které Nintendo na E3 představilo, bylo LEGO City Undercover. I když bylo vidět, že vývoj není daleko, ať už díky neoptimalizované grafice, dlouhým nahrávacím časům a nakonec i proto, že během hraní Wii U zakyslo a bylo třeba ho restartovat. Na znovunačtení jsem čekal dvě a půl minuty.
LEGO City Undercover je postavené na skutečných hračkách ze stejnojmenné řady. Malá část města, jehož celá mapa byla přístupná na Wii U ovladači, mi ze všeho nejvíce připomínala Grand Theft Auto 3. Hlavním hrdinou je sympatický policista Chase McCain, jehož úkolem je chránit zákon a pořádek. Trochu to vysvětluje, proč je hra určena pro děti. Dá se spekulovat, že policista pro výkon svého povolání občas potřebuje zabavit auto běžným občanům. Oproti GTA to ovšem znamenalo jediné - Chase vyhodil řidiče z auta s úsměvem na tváři, bez použití násilí. Poprvé v LEGO hře rovněž charaktery mluví, což třeba na Miloše působilo divně. Mě to naopak nevadilo, protože náš policajt měl kromě vtipných pohybů i skvělé hlášky.
Nadchl mě model poškození. V LEGO hře nešel vyřešit jinak, než že z aut odpadávají kostičky. Myslím, že občas budou hráči bourat úmyslně, protože z prvního vozidla, které jsem ukradl (vlastně zabavil), po nárazu do lampy upadla střecha. Violá, kabriolet byl na světě! Po pár minutách bezmyšlenkovitého jezdění městem jsem se rozhodl splnit první z úkolů. Přes videokonferenci s ústředím, která probíhala skrz Wii U ovladač (jeho display a reproduktor), jsem se dozvěděl, že banda zločinců přepadla místní banku. Přehrála se vtipná animace, kde lupiči místo zabíjení stříkali na strážce pořádku vodu nebo jim sypali do obličeje konfety.
Dva ze zloduchů stačili uprchnout, než jsem se k bance dokodrcal. Třetí v opancéřované dodávce ujížděl městem. Já jsem do něj musel svým autem bourat, abych jej co nejvíce poškodil. Působilo trochu trapně, že jsem jej zlikvidoval tím nejmenším autíčkem, co jsem na ulicích viděl, kdežto on prchal v autě bezpečnostní služby. Jak jsem napsal na začátku, je třeba mít na paměti, že je hra asi tak v polovině vývojového cyklu. Když jsem zloděje donutil vyběhnout z auta, dal se na útěk. Naštěstí jsem měl rychlejší krok a po pár metrech jej dostihl, načež se přehrála animace jak vystřižená z Matrixu, kdy jsem jej povalil na zem a na ruce mu hodil pouta.
Pro dalšího padoucha jsem musel popojet pár bloků, vyběhnout na střechu restaurace a Wii U ovladačem proskenovat okolí. Tahle pasáž mě zaujala, protože místo tupého hledání stop, které jsou jasně viditelné (ano Batmane, mluvím o tobě), jsem musel dávat pozor na chování kolemjdoucích. Zvedl jsem Wii U ovladač před obličej a na displeji si všímal, kdo se jak chová a jestli vybočuje z davu. V tomto případě to znamenalo, že všechny postavičky někam pospíchaly, kdežto náš podezřelý se motal stále na jednom místě. Zaměřil jsem jeho pozici a vyrazil jeho směrem.
Následující pasáž byla úplně jiná, než ta předchozí. Přiběhl jsem k plotu s pnoucí se vinnou révou a přelezl po ní na druhou stranu. Padouch převlečený za klauna měl drobný náskok a vždy mi můj postup něčím znepříjemnil. Nejprve jsem se musel podívat do zahradního domku a vyndat z něj krabici s harampádím. Přešel jsem na druhou stranu zahrady a sestavil z něj velkou houbu, po níž jsem přelezl do druhé části zahrady. Tam jsem zapnul vodu, abych probudil k životu ještě nevyrostlý vinný keř. Jenže, i když jsem otočil kohoutkem, voda netekla, protože hadice byla na třech místech zatížena lehátkem, popelnicí a stolkem. Věci jsem rozbil a cestu byla volná. Následně proběhla obligátní honička a já se vydal za třetím cílem.
Schoval se v přístavu a s menšími obměnami jeho zatčení probíhalo podobně. Promluvil jsem si s pár dělníky a splnil pro ně menší úkoly. Prvnímu jsem například našel sendvič a za to mě provezl přes bránu do oploceného areálu. Myslím, že spojení sandboxové akční hry s puzzly je poměrně originální a hlavně zábavné.
Ještě mě zajímalo, zda a jak bude nakládáno se všudypřítomnými součástkami LEGO, které se válely na každém rohu. Prozatím jsou určeny jen pro zvyšování skóre, ale prý se uvažuje, že by mohly být využity jako peníze, za které by se mohlo kupovat nebo vylepšovat vybavení.
Ve druhém demu jsem se přenesl do dolů, otevřený svět byl pryč a na řadu přišla spíše akční adventura jako např. v LEGO Star Wars. Úroveň byla uzavřená a puzzle prvky hrály absolutní prim. Navíc se Chase McCain musel převlékat do uniformy horníka nebo zloděje. Díky tomu mohl používat rozdílné nástroje, například páčidlo, kterým otevřel vrata zabezpečená zámkem. Ve finální verzi se dočkáme i hasiče nebo zdravotníka.
Ačkoliv mě Lego City Undercover bavilo a vtipný mi přišel i koncept, mám obavu o jeho dopad na dětské publikum. Ve finále jde jen o roztomilejší verzi GTA. Krást auta se nemá a ani policisté takovou praxi nedělají každých pár minut. Na druhou stranu pro dospělé publikum, odkojené na slavné sérii od Rockstaru, je podobný počin balzámem na duši. Situace, které v GTA řešíte pomocí násilí, mají zde úsměvné a z dětského pohledu viděné vyústění. Snad se autorům podaří vyvážit zábavu pro děti i pro dospělé. Parádní je každopádně spojení otevřeného světa s puzzle hádankami.
LEGO City Undercover nemá ještě stanovené datum vydání a moc bych se divil, kdyby to bylo dříve než v polovině příštího roku. Grafika vypadala nevábně a přestože LEGO jsou vlastně kostky bez textur, byl třeba dohled poměrně omezený a měl jsem pocit, že hra na Wii U neběží ani v 720p. Jeden z nejoriginálnějších počinů letošní E3 je určen pro Wii U a Nintendo 3DS.