Recenze LEGO Batman 2
Superhrdinská pohádka o tisíci a jednom pádu ze střechy.
Pět vteřin ve hře a už jsem demontoval LEGO stolečky, LEGO židličky i LEGO kumpány LEGO Jokera. Všude se válely bambiliony stříbrných, zlatých a výjimečně modrých nebo dokonce fialových penízků, které plnily žlutý procentuální ukazatel. Padesát vteřin ve hře a už jsem skládal schodiště z rozbitých kousků LEGA na zemi, abych se dostal na pódium, kde zlobila Harley Quinn, Jokerova fanatická ctitelka. Pět set vteřin ve hře a už jsem měl za sebou několik výměn mezi dvojicí postav, neb každá umí něco jiného a jen kombinací jejich schopností se dostanete přes lehčí i těžší hádanky všeho druhu.
Kdo někdy hrál nějaký LEGO kousek od Traveller's Tale, matadorů a průkopníků "dětských" hříček, u nichž se baví i dospělí, bude i zde jako doma. Což s sebou však nese i jeden přirozený zápor - kdo takových LEGO děl hrál více, bude mu mnohdy připadat, že jede znova to samé v bledě modrém. Aneb která LEGO videohra je ze všech nejlepší? Ta, kterou jste hráli jako první!
Ambice a frustrace
Všehovšudy již dvanáctý (!) LEGO počin od Traveller's Tale je bezesporu nejambicióznější ze všech. Poprvé skýtá otevřený herní svět, poprvé disponuje (rozkošným) dabingem postaviček, teprve podruhé má vlastní originální příběh a ponouká více obsahu, než kterýkoliv jiný díl předtím. Na papíře zní skvěle a má všechny předpoklady k uchopení žezla pro dosud nejlepší kostičkový titul vůbec. Autoři si všakpodle mě ukousli větší sousto než kdy předtím. Letos navíc chtějí vydat ještě dva další kousky - LEGO The Lord of the Rings a na Wii U velice slibně vypadající LEGO City Undercover - pročež vlastně ani nemůže překvapit, že druhý Batman místy působí odfláknutě a řemeslně nedodělaně. Hrál jsem skoro všechny kostičky od Traveller's Tale a nepamatuji, že by mě někdy tolik frustrovaly jako tento Batman 2.
Předně kamera. V LEGO titulech nikdy nepatřila k devízám, přesto takhle dementní snad ještě nikdy nebyla a existovat nějaká soutěž o nejstupidnější pozorovací úhel ve hrách, LEGO Batman 2 je žhavým kandidátem. Strašně často vaši dvojici (a někdy i trojici, čtveřici, pětici či dokonce šestici - je tu snad celá Justice League) snímá kamera z boku či dokonce zespodu. A vzhledem k tomu, že hra je plná hopsacích sekvencí na úzkých lávkách či stříškách, nesnesitelně často jsem padal a umíral jen proto, že přes fixní výhled jsem si neviděl pod nohy. Sice potěší, že "smrt" zde opět vlastně není smrt, jen přijdete o dva tisíce penízků, ale už pouhá nutnost několikrát opakovat různé úseky kvůli nepřátelskému designu a nikoliv kvůli vaší hráčské nekompetentnosti, je neférově užírající.
Ještě šílenější je ovšem kamera během kooperativního hraní. Jedna z bývalých předností LEGO série od Traveller's Tale tu je otravnější a méně použitelnější, než šutry drtící mixér Horsta Fuchse. Tradičně je možný pouze offline co-op, přičemž, podobně jako v posledních Star Wars, se obraz nepřehledně půlí a překrucuje a přeskakuje a někdy zase spojuje, to když se k sobě s parťákem přiblížíte - jen aby se po menším oddálení zase začal dělit a rozhazovat míření, až z toho jde hlava kolem a nastává totální dezorientace. Přidejte k tomu už v základu strašnou kameru, už tak někdy neintuitivní pohyb po světě, a máte tu záležitost, která se dá hrát jen s notnou dávkou tolerance.
Stvoření škodolibá pak určitě nepotěší, že kvůli automatickému dělení obrazu už nejde stahovat živé kolegy do propastí. Tak jim aspoň můžou utrhnout hlavu, dát s ní pár nožiček a efektními nůžkami ji poslat přes celou místnost...
Ano, i LEGO Batman 2 je plný vtipných momentů, ale dabingem si autoři jakoby ulehčují práci, takže řada scének je úsměvných právě kvůli řečenému, nikoliv ukázanému. Někdy vskutku úžasné pantomimy z minula jsou pryč a česká pařánčata se tím pádem již nemohou tolik smát, protože anglickému přednesu neporozumí a titulky nejsou ani v PC verzi hry. Což je škoda i kvůli samotnému ději, který je sice dost možná tím nejblbějším a nejtriviálnějším, co v historii superhrdinských dějů vzniklo, ale nebere se vůbec vážně, dělá si z celé té tématiky latexových oblečků prču a funguje slušně.
Otevřený svět plný možností i úskalí
Tím, že příběhové levely jsou větší, než v ostatních LEGO titulech (klidně třičtvrtěhodina), a že mezi patnáctkou takových úrovní volně jezdíte po docela velkém Gotham City, tu evidentně vytížení autoři nechali spoustu zásekových míst. Doslova. Nesčetněkrát se mi postavička, ať už po svých nebo ve vehiklu, zakousla do textury. Nebo kvůli "nefunkčnímu" povrchu nereagovala na povely, zejména na ten nejdůležitější, tj. skákací (takže další várky repete, jako by nestačily trable s kamerou). Většinou se to vyřešilo přepnutím do kolegy, dvakrát jsem ale musel nahrávat starou pozici a opakovat klidně půl hodinový úsek. Nepotěší!
Každopádně koncept překvapivě velikánského, otevřeného města, se mi v základu líbí. Díky němu naskakuje hrací doba ještě více, než bývá u LEGO her zvykem. Příběh, pojednávající o Lexi Luthorovi a jeho prezidentských ambicích, pro kterýžto cíl se spřáhl s Jokerem a jeho omamným chechtavým plynem, jsem dojel za nějakých 8 hodin, ovšem hra na pomyslné šachovnici hlásila teprve asi 25% splněno.
Na druhou stranu, o nějakém živoucím a dýchajícím světě nemůže být řeč. Město je vlastně podivné. Po většinu času všichni občánci běhali ulicemi i silnicemi (za jejich přejetí žádná penalizace ani odměna není), neustále po sobě házeli koláče a další bordel, čemuž jsem moc nerozuměl. Ovladatelnost vozidel není zrovna dvakrát intuitivní a chybí zde minimapa, takže pro získání orientace vždy musíte hru stopnout skokem do menu, tam vybrat mapu a pak zase několika povely vyskákat ven. Aby těch trablí nebylo málo, testovaná xboxová verze během ukládání paralyzovala ovládání na dobrých deset vteřin a navíc při průjezdu městem, zejména během splitscreen co-opu, otravovala velkými problémy s plynulostí obrazu - odhadem padal framerate na bídných 10-15 snímků za vteřinu.
Puzzle, puzzle, puzzliky
Kdo již nějaké LEGO-herní zkušenosti má, moc dobře ví, že infantilní zdání klame, že do zdejších her tvůrci občas šoupnou plnohodnotná zákysová místa. Z minulých titulů si jich vybavuji více, tady se obtížnost kompenzuje spíše velice dobře skrytými bonusovými předměty. Samotné průchody úrovněmi jsou zpravidla bez potíží (myslím tím co do puzzlů - kvůli imbecilní kameře a zlobícímu designu jsou průchody obtížné vždy), přesto jsem v tabulce vlevo jeden špek vypíchl.
Je vhodné připomenout, že dáte-li LEGO Batman 2 do rukou nezkušenému pařánčeti, určitě se bude trápit mnohem více. Zhruba polovinu jsem absolvoval se svým bratříkem, který má ještě před premiérovými kulatinami, a jemu vstřebávání docela komplexní hratelnosti trvalo déle. Mimo momenty, kdy jsem jej kibicoval, se prý bavil náramně, ale i jeho prudilo hloupé dělení obrazu v co-opu, nepřehledná kamera nebo nelogičnosti v příběhu a soubojích.
Obecně tu toho postavičky umí více, než v předchozích LEGO počinech, přičemž ne vždy je nutné na každý úkon brát jiného reka. Nový systém obleků pro Batmana a Robina propůjčuje dynamickému duu celou plejádu rozličných schopností, které dělají každý level aspoň trochu jedinečným, variabilním a když nezlobí technické stránky věci, tak i tuze zábavným. Aktivit je tu vpravdě habaděj, vyjma výše vzpomínaných ještě třeba mražení vody, čištění toxického odpadu, tříštění skla sonickým třeskem, nabíjení se elektřinou... jen je zvláštní, že i když kolem Batmana létají hromy blesky, Joker jej v klidu imobilizuje svým kapesním paralyzérem. Ale ony vůbec jsou souboje s bossy docela hloupé, zdlouhavé a opět bez sebemenší možnosti neuspět.
Ani řadové potyčky nelze příliš chválit, zejména kvůli totální absenci výzvy a otravnému nekonečnému respawnu nepřátel na většině míst, ať už během příběhových misí nebo bezcílného bloumání po Gothamu. Navíc je až neuvěřitelné, jak neschopní jsou vaši umělou inteligencí ovládaní parťáci - za celou hru mi nerozebrali snad jediného oponenta, často se někde zapomínali, a jejich bezesporu nejoblíbenější radovánkou bylo skákání do propastí. Upřímně řečeno, na umělou inteligenci v Lego hrách tvůrci nesáhli snad od dob prvního Lego Star Wars a už mě to začíná vytáčet. Tam aspoň byly levely stísněné, s netopýřím otevřeným prostředím se však AI skutečně trápí.
LEGO Batman 2 pro PC, PS3, X360, Wii, PS2, PSP, DS a 3DS vyšlo koncem června za 699-1299 Kč od Cenegy.
koupit z Xzone
A tak aspoň, že ono prostředí je jinak velice pohledné, posun oproti prvnímu (a dle mého soudu šerednému a sterilnímu) LEGO Batmanovi je evidentní. Cenu za nejhezčí lokaci si odnáší Arkham Asylum, na halucinogenní zápolení se strašákem ze zelí jen tak nezapomenu, ostatně jako v Batmanovi od Rocksteady. Když vše funguje a nezlobí, kouká se na to skvěle a až se vám při přeletu Gothamu Supermanem spustí klasická znělka Johna Williamse, od srdce se ušklíbnete.
VERDIKT: LEGO Batman 2: DC Super Heroes recykluje standardní LEGO hratelnost se všemi svými klady i zápory, kterou dobře známe již mnoho let, a vkusně ji obohacuje vlastním příběhem i otevřeným herním světem. Jde o dosud největší kostičkový titul vůbec, což s sebou však nese i dosud největší množství technických problémů, které z druhého Batmana až příliš často dělají neskonale frustrující a nevděčnou záležitost. Na druhou stranu je pozitivem od začátku nižší prodejní cena (699 Kč, jen u PC verze) oproti běžné tisícovce.