Verdikt nad Kinectem
Revoluce v ovládání her a důvod k stěhování.
Za ty necelé 4 tisíce najdete v balení také jednu hru ve fialové krabičce (všechny hry pro Kinect nebudou v zelené, ale pro odlišení právě ve fialové), a to balíček pětice minihříček Kinect Adventures!, což je výhoda oproti Move, kde v balení naleznete pouze disk s demoverzemi a nikoli plnohodnotnou hru, jako u Kinectu. Dobrodružství se podrobně věnuji v samostatné recenzi, zmiňuji jej tu proto, že po vložení disku do konzole je potřeba senzor nastavit a nakalibrovat skrze Kinect Tuner, což zabere pár minut.
Kinect si otestuje hladinu hluku v místnosti, nastaví podle toho své dva mikrofony, vyzkouší reproduktory a samozřejmě si zaměří postavu a nakoriguje jí na správnou vzdálenost. Konfigurační soubory vyžadují asi 190 MB místa na disku. Nastavení stačí provést pouze jednou, při dalším hraní už není třeba nic kalibrovat, leda že byste změnili místnost, nebo kamerku přemístili, což sama pozná. To je další plus oproti Move, které se musí zdlouhavě nastavovat i několikrát během jediné hry.
Oproti dřívější novinářské prezentaci, kde jistá prostorová náročnost díky velkému sálu nebyla postřehnutelná (v domácím pokojíčku je každý centimetr navíc sakra znát) se hodně zlepšila odezva na ovládání a pohyby rukou v menu her a hubu. Dříve tam byl velký lag, vaše ruka na obrazovce se hodně líně hýbala, nyní je ale vše perfektně rychlé a výběr položek se tím citelně uspíšil. Stačí zamávat, kamerka vás záhy zaměří, najet rukou na požadovanou položku a chvíli na ní ruku podržet. Tak se ovládají všechna menu s Kinectem.
Podobně naprosto přesně Kinect zafungoval i za šera, nevadí mu neustále probíhající kočky, nebo okolostojící čumilové, sám se vždy zaměří na postavu hráče v popředí, ostatní vidí, ale ignoruje. Velkým trumfem je automatické připojování a odpojování dalšího hráče, což je věc oběma konkurentům zapovězená. Stačí se jen přifařit před kameru a Kinect vás okamžitě hodí do hry a to nemusíte mít v konzoli ani další profil. Pokud odstoupíte ven ze zorného pole kamerky, opět se hra přepne na jediného hráče.
Vy tak nemusíte vůbec nic mačkat, nic nastavovat, nikoho přihlašovat, obávat se vybití baterií, nebo dokupovávat další ovladače, vše je bleskové, automatické a intuitivní. V tom má Kinect díky své technologii nad Wii i Move hodně navrch. A podobně ovládání většiny her i menu hubu je tak přirozené, že nepotřebujete vlastně žádný manuál (u všech Kinect her od MS jsou české návody). Ještě se pamatuji, jak jsem u Move študoval, co za tlačítko na ovladači kdy použít.
Když si pak dáte trochu času s pózováním před Kinectem, skrze funkci Kinect ID si vás senzor dokonale očuchá a vždy když se postavíte před kameru, automaticky vás rozpozná a přihlásí pod vaším gamertagem do hry (jinak vám prostě jako hostovi přidělí náhodný avatar). Pohodové je také druhotné využití Kinectu na online video chat, kdy si vás kamerka díky motorku v postavečku sama zaměřuje, popř. zvětšuje zorný úhel, pokud k vám do záběru přistoupí další postava.
Výhody Kinectu jsou tak nabíledni. Je to rozhodně nejpokročilejší technologie snímání pohybu na trhu, když jako jediná snímá pohyby postavy plně do 3D a komfortně zaměřuje celé tělo od hlavy až k patě, a to s minimálním zpožděním, které je sice vždy znát, většinou ale nijak neruší. Move je v tomto přirozeně více přesný. Výhodou je ale jedno jediné instantní řešení, kdy vám pro hraní i ve více lidech postačuje jediné zařízení a nemusíte tak nic dalšího dokupovat, jako u konkurence. Podobně je to jediná technologie, kdy nemusíte v ruce nic držet, což do budoucnosti skýtá velké možnosti.
Potěší také druhotné využití kamerky pro fotografie a video, senzorům nedělá vrásky špatné osvětlení (moc silné ale může čidla oslňovat), nebo promenádující se postavy a zvířata. Perfektní je okamžité rozpoznání různého počtu hráčů před televizí, ale velký pozor si musíte dát na vhodné prostory pro hraní, když je Kinect hlavně na vzdálenost od televize jednoznačně ze všech pohybových řešení nejnáročnější. A to i na výšku, ale v tom jsem byl posychrovaný, neb už mám plastové nerozbitné lustry od dob recenze Move, kdy jsem jeden podáním v plážovém volejbalu sestřelil. Hrát se nechá i v sedě (v leže už v aktuálních hrách nikoli), ale není to ono a většina her stejně vyžaduje zapojení celého těla.
Menší výtka pak směřuje na složitější zapojování do starých xboxů a dovedl bych si představit i lepší mimoherní využití, kdy bych kupř. ocenil možnost kompletního ovládání a zapínání konzole bez použití joypadu, což zatím není možné. Celkově je ale Kinect výborně fungujícím zařízením, byť nedokážu rozhodně říci, jestli bych mu dal oproti Move přednost, protože nabídka her je zatím cílená spíše jen na dětské a casual hráče, a před každým hraním rozebírat celý obývák by se mi znovu moc nechtělo. Svým způsobem je ale Kinect ovládací zařízení budoucnosti a jeho ovládání vás určitě osloví. Slibný potenciál hlavně do budoucna tak vidím v Kinectu z celé konkurenční trojice určitě největší.
Na poslední stránce ještě druhá strana mince názoru na Kinect od dalšího redaktora Eurogameru, Aleše Harazima.