IL-2 Sturmovik: Cliffs of Dover
Torzo vyžadující zásah technika, aby vůbec vzlétlo.
Německé tažení je koncipováno trochu odlišně. Misí je dohromady také necelá dvacítka, ale tvoří celkem tři minikampaně. První je za stíhacího pilota Me-109, druhá za pilota Me-110 a poslední za střemhlavého bombarďáka s Ju-87 Štuka. Ze začátku tedy hlavně bojujete proti Hurricanům a doprovázíte bombardéry. S Me-110 děláte tak nějak všechno - od soubojů se stíhači, přes doprovod, až po vlastní bombardování. Se Štukou už toho moc nevymyslíte, krom střemhlavého bombardování s ní můžete už jen více či méně úspěšně kličkovat před dotírajícími stíhači. V regulérním souboji s britským stíhačem nemáte s tímto érem prakticky žádnou šanci na úspěch.
Ve třetí misi třetí německé minikampaně mě navíc potkala další technická nepříjemnost. Tato mise totiž nešla vůbec spustit, natož ji hrát. Jedinou záchranou se tedy stalo tlačítko pro přeskočení této mise a pokračování. Chybička se zkrátka opět vloudila.
Rozhodně více zábavy jsem si užil s herní volbou nazvanou "Rychlá mise". Vyberete si zde typ mapy, nadefinujete spojenecká a nepřátelská letadla a spustíte. Je to vlastně takový malý generátor misí, ale opět platí, že i v původní hře měl tento herní mód více možností než je tomu v Cliffs of Dover.
Přímo ve hře můžete zatím ovládat poměrně málo letadel. Za Brity to je Hurricane, Spitfire I, Ia, IIa, Blenheim IV a cvičný Tiger Moth. Němci jsou na tom trochu lépe a tak může létat například v Me-109 E3, Me-110 C-4, C-7, He-111, Ju-87 Štuka a Ju-88. Osedlat můžete i dva italské stroje BR-20 a G.50. Z AI ovládaných letadel (nedají se pilotovat), můžete ještě na nebi potkat následující stroje: britský Anson, Defiant, Beaufighter, Gladiator, Blenheim I, Sunderland, Walrus a Wellington. Dále italský CR.42 či německý Do-17, Do-215, Fw-200, He-115 a Me-108.
Jak jsem už výše napsal, vývojáři si zatím se singleplayerovou částí hry moc hlavu nelámali, což by mohlo značit, že hlavní směr se upírá k multiplayeru. Uvidíme jak do budoucna, ale momentálně ani online létání nenabízí nic extra. Můžete buď vytvořit vlastní server, nebo se naopak připojit k nějakému již existujícímu. Poté zvolit stranu, typ letounu a rozdat si to s ostatními hráči. Dokud jste k danému serveru připojení, tak to "dokonce" i počítá sestřely. Servery se také odlišují stupněm nastavené obtížnosti ovládání, které musíte akceptovat. Zvláště plně reálné nastavení je vhodné pouze pro zkušené virtuální piloty, ale samozřejmě je zde i řada možností připojit se do hry s volnějším nastavením. Nově se v multiplayeru můžete potkat s AI protivníky nebo provozovat dlouhotrvající bitvu (může trvat dny, týdny).
Jestli v něčem hra exceluje, tak určitě v možnostech nastavení realismu, ovládání a ztvárnění kokpitů letadel. Letečtí fajnšmekři tak určitě ocení volbu zvanou "komplexní správa motoru" což je nastavení, při kterém nezkušený člověk odrovná motor během letu doslova za pár vteřin a to pouhým neuváženým přidáním plynu bez adekvátní úpravy sklonu listů vrtule a palivové směsi. Z podobné škatulky je i možnost tzv. antropomorfního ovládání letadla. Tento trochu strašidelný název znamená, že nemůžete za letu použít více jak dvě "hejblátka" najednou. Rozumějte tomu tak, že reálný člověk má pouze dvě ruce, a proto toto omezení.
Naprosto úchvatné trojrozměrné a do posledního detailu propracované kokpity letadel jsou asi tím nejlepším, co si můžete při létání opravdu užít (řada páček a hejblátek se dá ovládat i přímo myší). Zvlášť, když si ještě zapnete příslušné stínování, rozehraje se vám v kokpitu doslova hra světel a stínů, bez kterých je vizuální dojem minimálně poloviční. V tomto aspektu je dojem mezi současnou a původní verzí IL2 Sturmovik naprosto neporovnatelný. Navíc nechybí podpora TrackIr nebo možnost vyklánět se z kokpitu do stran (vhodné například při poškození čelního skla). Kéž by takhle byly vyšperkované i ostatní části tohoto simulátoru.
Velkou radost budou mít ti z vás, kteří používají letecké joysticky s řadou tlačítek a pohyblivých os. V nastavení hry si na ně můžete namapovat, co jen budete chtít. Dá se s trochou nadsázky říct, že v tomhle směru se fantazii žádné meze nekladou. Nepochopitelná je prozatímní nefunkčnost ForceFeedbacku, ale opět se jedná o věc, která má být snad již brzo spravena.
Model poškození prošel určitou evolucí a je o poznání detailnější, nicméně fyzika při nárazu letadla o zem nebo na vodní hladinu je hodně zvláštní. Vlastně je skoro stejná jako v původní hře, což je škoda, protože řada havárek působí dost komicky.
Zobrazení terénu není špatné, ale rozhodně mohlo být lépe zvládnuté, hlavně co se týká optimalizace. V době vydání hry měly i ty nejmenší objekty naprosto nesmyslně obrovité textury, které dokázali přidusit i grafiky mající více jak 1GB paměti. Následný patch přidal do grafických voleb možnost volitelného nastavení textur, což situaci zlepšilo. I při středním nastavení ale nevypadá terén stále tak dobře jako například ve hře Wings of Prey, která na mém PC běží naprosto pohodově. Při nastavení terénu na maximální detaily je to sice už trochu o něčem jiném, ale na to prostě můj stávající HW (C2D 3 GHz, 4 GB RAM, GeForce GTX 285) nestačí.
VERDIKT: Ačkoli věřím, že časem díky updatům vyroste plnohodnotný nástupce Sturmovika, na to se při recenzování prostě nehraje. Zdejší létání je rozhodně pěkným zážitkem, ovšem řada nedodělků, naprosto odfláknutá herní náplň a nepřehlédnutelné technické problémy sráží tento letecký simulátor do podprůměrných pozic. Na téhle hře měli vývojáři ještě tak půlrok nebo možná i rok tvrdě pracovat. Takhle dostáváme jakési torzo, které bude potřebovat nespočet záplat a vylepšení za pochodu. Jinými slovy, Cliffs of Dover je vlastně taková betaverze, kterou vy hráči vývojářům za své peníze otestujete, a oni posléze dodělají. Jediné rozumné řešení je zatím se do koupě nijak nehrnout a počkat, až bude hra disponovat adekvátním obsahem a budou vyřešeny její největší slabiny.
Recenzována byla digitálně distribuovaná podoba hry ze Steamu za 50 eur (ve stavu k 29. dubna 2011) s betou českého překladu od Playmana (viz obrázky). Lokalizovaná krabicová verze IL-2 Sturmovik: Cliffs of Dover od Playmana vyjde koncem května a v EG indexu očekávanosti českými hráči je na 39. místě.