Hunted: Demon's Forge
Jak dopadla akční fantasy řežba s kooperativním režimem?
Název herního studia inXile Entertainment vám asi moc neřekne. Když ale doplním, že jej vede herní matador Brian Fargo, který kdysi nejenže založil Interplay, ale i stál u zrodu her, jako je Baldur's Gate či Fallout, budou už mnozí doma. Po rozporuplném Bard's Tale se sice jeho tým na dlouhé roky odmlčel, ale nyní ve spolupráci s Bethesdou přišli s novou fantasy akční řežbou Hunted, která staví na kooperaci dvou hráčů.
Příběh má hra skoro klasičtější než klasická fantasy. Dva hrdinové se vydávají na výpravu za bohatstvím, přitom potkávají záhadnou čarodějku a postupně se zapletou do bitvy o osud světa. Do toho si přidejte záchranu uprchlíků, pobíjení stovek nepřátel a putování za zničením úhlavního záporáka. Perličkou je, že si roli Serafíny střihla Lucy Lawless, kterou si jistě mnozí pamatují ze seriálu Xena. Ona vůbec celá hra, ať už střihem, množstvím cutscén nebo stylem vyprávění, tak trochu připomíná televizní fantasy seriál. Dějově sice ne moc dobrý, ale o to zábavnější.
Jestli ale Hunted v něčem vyniká, jsou to rozhovory dvou hlavních hrdinů, impulzivní elfky E'lary a plešatého bojovníka Caddoca. Jejich charaktery jsou vykresleny do nejmenších detailů. E'lara miluje výbušniny, má ráda dobrodružství a nesnáší výšky, zatímco Caddoc je spíše logický a opatrný, zbožňuje ženské a k smrti se bojí pavouků. Oba se přitom netají svou láskou ke zlatu. Dohromady tvoří sehranou dvojku, která se neustále škádlí a z jejich rozhovorů vždy plyne spousta humorných situací. Nemáte pak pocit, že hrajete sami, ani když si pustíte hru pro jednoho hráče.
Nutnost kooperace se do hry promítá různě. Například jen Caddoc zvládne odsouvat těžké předměty a pouze E'lara umí hořícím šípem zapalovat různé objekty. Elfka může oheň dokonce i přenášet, což se hodí v mnoha herních situacích a své využití to najde i v temných oblastech, kde není vidět na krok. Jeden hráč pak plní funkci přenosné svítilny a druhý se snaží odrážet nepřátele. Většina další spolupráce pak probíhá stylem „postav se na tuhle plošinku, zatímco já někam doběhnu". Parádní mi přišla třeba houpačka, kterou museli oba hráči vyvážit, aby se dostali do vyvýšené oblasti. Právě tyto prvky zdařile nabourávají občasný herní stereotyp a je jen škoda, že jich v Hunted není víc.
Postavy si ale mohou pomáhat i v boji. Podrží-li třeba oba hráči klávesu magie, aktivuje se bojové odhodlání, které několikrát zvýší jejich útoky. Dalším příkladem pak může být třeba E'lařino zmrazování nepřátel, díky kterému je pak spolubojovník může lehce likvidovat či Caddocovo kouzlo zvedající protivníky ze země, aby je pak elfka mohla zdálky zákeřně sestřelovat. Kromě nejtěžších obtížností je ale Hunted dobře hratelný, i když se hráči na podobnou spolupráci vykašlou a řeší vše silovým způsobem, což je docela škoda.
Samotná kampaň je pak v režimu jednoho a dvou hráčů prakticky totožná. Jediný rozdíl je v tom, že v singlu je váš parťák plně řízený počítačem. A musím říct, že i celkem zdařile, byť občas nepochopitelně zahodí lepší zbraň a vezme si horší. Na aktivních místech mu navíc můžete stiskem tlačítka dávat jednoduché příkazy (kam se má postavit, co má zapálit, kterou zeď má odsunout, atd.). Hra ve dvou je sice mnohem větší zábava, ale pravdou je, že druhého hráče díky tomu vlastně ani vůbec nepotřebujete.
Při pohledu na okolní obrázky vám nejspíše čelist nespadne, ale i tak nám použitý Unreal engine v některých oblastech stále dokazuje, že ještě nepatří do starého šrotu. Během prvních dvou kapitol se však budete nudit ve vizuálně naprosto nepřitažlivém městě Dyfed a jeho podzemí, což je pro mě celkem nepochopitelné. Hned zpočátku jste totiž vrženi do paradoxně nejslabší části hry a osobně bych se nedivil, kdyby se přes ni spousta hráčů ani nedostala. Naštěstí pak ale následují dvě úžasné kapitoly v divočině a v hořícím městě a jedna příjemná zastávka v obrovské, rozestavěné pevnosti. Poslední kapitola pak sice designově zas krapet strádá, ale naštěstí ne natolik, abyste si ji nemohli užít. Větší variabilita prostředí by ale hře rozhodně prospěla.
Obě dvě postavy se zlepšují sbíráním krystalů, za něž nakupují své dovednosti. Vybírat si přitom mohou nejen z bojových, ale i z magických schopností, které představují dobrý způsob, jak rychle likvidovat tuhé nepřátele (blesková kouzla) nebo jak se efektivně zbavit přesily (výbušná kouzla). Jako jistá forma zdokonalování pak fungují i talenty, kterými je hráč odměňován za řadu splněných achievementů. Důležitá je i účinnost získaných zbraní, protože právě na nich záleží, jak dlouho budete protivníka udolávat. Ty nejlepší kousky ale budete stejně skoro vždycky nacházet na speciálních stojanech - prohledávat loot z nepřátel se tak v Hunted moc nevyplatí.
Stát budete hlavně proti pavoukům, wargům (obdoba orků) a kostlivcům, v pozdějších fázích ale narazíte i na tuhé minotaury, zákeřné nekromantky a supertěžké démony. Každý jejich zásah přitom bolí, a proto je nutné během rychlého boje vhodně využívat terénní úkryty a strategicky se schovávat za rozmístěné sloupy či barikády. Občas se při tom pěkně zapotíte, ale spíš než bossové vás vždy dostanou neustávající vlny nepřátel.