Homefront

S tím také souvisí do jisté míry množství skriptů, kterých je sice ve hře více než dost, ale na přeborníky v oboru jako je Call of Duty nebo Medal of Honor má Homefront ještě trochu daleko. Např. nekonečné čekání na někoho z týmu, než se uráčí doběhnout nebo vykopnout dřevěné dveře, je hodně otravné. Po pár dnech strávených v odboji navíc nejste ani v jakési velitelské pozici a musíte poslouchat příkazy starého bručouna Connora, který má však občas hodně ztřeštěné nápady.

Na druhé straně i skripty mají něco do sebe. Nemyslím tím skvělé exploze nebo ujíždění na korbě náklaďáku před pronásledovateli. Příkladem za všechny může být jedna z misí, v níž náš tým schovala na krátký čas skupinka místních obyvatel. Bohužel to nedopadlo dobře a narazila na nás korejská hlídka, která si rozhodně nebrala servítky a střílela po všem, co se hýbalo.

S naším týmem jsme se zabarikádovali v jednom z domů a v tom chaosu se k nám připletla mladá žena s nemluvnětem. To samozřejmě nebylo z toho kraválu vůbec nadšené a řvalo na celé kolo. K tomu se ještě přidal Connor, který křičel, aby se dítě uklidnilo, a matka, která své dítě marně utišovala. Na druhé straně jsem byl já, snažící se sundat co nejvíc Korejců přicházejících do domu z různých směrů. Přitom jsem ještě musel myslet na šetření municí. Žádné hezké chvilky to rozhodně nebyly.

Homefront sází rovněž na zpracování celého světa, v němž se pohybujete. Představte si třeba takový World in Conflict z první osoby. Boje probíhají na dvorcích domků vedle houpaček, ve velkých nákupních střediscích, ale také na bývalých dopravních tepnách nebo obřích mostech. Přitom vám nad hlavou neustále sviští korejské stíhačky nebo bojové vrtulníky a vy se mezitím procházíte v troskách boeingu, který spadl mezi rodinné domky.

Celková grafická stránka a zpracování se mi prozatím velmi líbí a dokázal bych si v tomto prostředí představit i výpravnější akci, abych trosky zničených měst mohl svobodněji prozkoumávat. Výtečně působí i nahrávací obrazovky s hesly odboje, pod nimiž jsou výjevy z nejdůležitějších okamžiků okupace USA. Ve hře nechybí ani tradiční odbojové rádio informující o novinkách.

Poctivě se rovněž schovávají nepřátelští vojáci v úkrytech a dostat je z nich ven, to byl občas hodně těžký úkol! Zklamáním je prozatím AI parťáků, kterým bych po počátečních zkušenostech nedal do ruky ani zbraň, natož aby mi s ní kryli záda. Občas zkrátka nechají projít nepřítele jen tak kolem sebe, kdy jsem v lepších případech měl to štěstí a všimnul jsem si toho. Nejednalo se však ještě o úplně finální verzi hry a na celkové hodnocení AI si počkejte do recenze.

Homefront jsem si totiž vyzkoušel na obří televizi s X360 v kancelářích jeho distributora Comgadu. Společnost navíc byla natolik hodná, že pro účely novinářského testování do této verze vložila i češtinu, kterou připravuje. Ta si však zaslouží ještě trochu pilování, než bude opravdu finální. V prodávané verzi bude čeština dostupná pouze pro PC. S konzolemi se bohužel nepočítá, ty dostanou tak akorát český manuál.

Ačkoliv budoucnost USA ve hře nevypadá zrovna nejlépe, právě Homefront na tomto nejvíce těží. Procházka po zdevastované Americe je hodně lákavá a hraní ve stylu Call of Duty se svými přednostmi i nevýhodami rozhodně není na škodu. Přitom tvůrci sázejí hodně na multiplayer, který by měl být tím hlavním lákadlem ke koupi. V něm se můžete těšit na mnoho dopravních prostředků, nejrůznější bojové drony, několik herních režimů, šest tříd vojáků a úpravu zbraní. Zajímavostí bude rovněž systém Battle Commander, což bude AI, přidělující hráčům individuální úkoly k dosažení společného cíle na konkrétní mapě. Osobně by mi prozatím pro krátké seznámení s hrou stačil i samotný singleplayer s bojem proti okupačním silám. Jak dopadne snažení odboje, se dozvíte už zhruba za dva měsíce na PC a konzolích X360 a PS3.