Heroes VI: Might and Magic

I když slavná série trochu přehazuje slova ve svém názvu, pořád jsou to staré dobré "heroes". Autoři šestého dílu zachovali hlavní principy i skvělou atmosféru hry, ale nebáli se přidat pár nových prvků. A jak se to celé hraje? Slovy tuctové reklamy: "Vyzkoušeli jsme za vás!"

Betaverze (přístupná jen pro předobjednávající) nabízí tři singleplayerové mapy (přičemž dvě z nich jsou ze stejné kampaně a tvoří tedy takový miniseriál) a jedno bojiště pro multiplayerové vyžití - ovšem jen formou režimu Hot Seat. Horké křeslo je pro tuhle strategickou sérii celkem typické a znamená střídání tahů několika hráčů na jednom počítači, neboli na jednom křesle. Kromě easy, normal a hard je tu také vlastní nastavení, kde si volíte třeba počáteční množství zlata, rychlost verbování nových vojáků atd.

Nejprve jsem si vyzkoušel část kampaně za lidského hrdinu s krásným slovanským jménem Slava (však ona další jména - Svetlana nebo Pavel - také nejsou zrovna západní). Chudák mladičký vládce je trochu pod pantoflem neoblomné tety, která se z něj snaží vychovat silného panovníka. Aby se jí zavděčil, jede s hrstkou vojáků zjistit, zda je něco pravdy na povídačkách o příchodu démonů. A co byste řekli? Něco pravdy na tom je. Vlastně hodně pravdy... Na první mapě začínáte bez hradu, a se Slavou a jeho skromným vojskem začínáte zkoumat krajinu a vyzkoušíte první boje. A taky zjistíte, že šestý díl je takový více příběhový a erpégéčkový, nežli jeho starší bratři. Jednak se na dost (předem naskriptovaných) místech dočkáte krátkého dialogu mezi vaším hrdinou a nějakým jeho poradcem či zkrátka příběhovým NPC, a také se tu hraje na questy.

1 of 24

Caption

Attribution

Zprvu šlo většinou o přímočaré úkoly posouvající hrdinu ke zdárnému dokončení mise (jdi ta a tam, obsaď město, zařízni hlavního neřáda...), ale později jsem narazil i na trochu nelinearity. Třeba při hraní třetí mapy jsem našel hezkou magickou hůl, ovšem jaksi ve vlastnictví vodního elementála. Mohl jsem se samozřejmě vykašlat na kus klacku a jít dál, nebo zaútočit. A nebo nabídnout elementálovi za hůl moje služby - a vida, chtěl po mě, abych zabil nepřátelského ohnivého ducha o kus mapy dál. Úkol jsem přijal, ohniváka rozdrtil, vrátil se k vodní bytosti a vyinkasoval kouzelnou hůl coby odměnu...

Pro všechny tři české hráče, kteří nikdy sérii Heroes neokusili, rychlé vysvětlení, o co v téhle hře jde:

V tahovém režimu na mapě pokryté lesy, horami, řekami a cestami pohybujete svými hrdiny a jejich vojsky. Kromě toho, že obvykle postupujete směrem k nepřátelským državám, si také zabíráte různé doly, pily či jiné užitečné budovy, a navštěvujete chrámy či trenéry, kde si hrdina vylepšuje své schopnosti. A taky sbíráte poklady, artefakty a jiné fantasy radovánky. To vám samozřejmě komplikují jednak nepřátelští hrdinové se svými vojsky, a také neutrální potvory. Pokud na ně narazíte, můžete ustoupit nebo zaútočit. A v takovou chvíli se hra přepíná do taktického režimu, kde po bojišti posouváte svými vojáky a mydlíte soupeřovy... Také můžete vylepšovat města - máte-li nějaká - a verbovat v nich armádu či další hrdiny...

Nedělám si iluze o tom, že hra bude co se příběhu týče výrazně nelineární, ale občasná možnost volby potěší. A tak nějak s tím souvisí i inklinování k dračí krvi či dračím slzám: to jsou dvě strany reputace, kterou si budujete svými skutky a odemykáte tak speciální schopnosti. A propos - schopnosti. Těch je ve hře opravdu požehnaně, na každém novém levelu si můžete vybrat novou a vývoj hrdiny vůbec připomíná víc RPG než strategii. V tomhle se MMH6 blíží možná víc k sérii Disciples než k minulým dílům vlastní ságy (netvrdím, že se v Heroesech dřív nehrálo na vývoj hrdinů a nových schopností... ale v šestce jich jsou fakt mraky!). Za mě palec nahoru.

Nové schopnosti a kouzla užijete jak na hlavní mapě (třeba pro rychlejší cestování), tak - a to hlavně - v boji. Hrdinové sice nejsou přímo na bojišti (nelze je tedy přímo zranit či zabít), ale ze své velitelské pozice mohou sesílat kouzla nebo zaútočit na jakoukoliv nepřátelskou jednotku (trochu nesmyslně i na takovou, která je schovaná za hradbami pevnosti). Krom toho se jim nabíjí v průběhu boje speciální schopnost, kterou mohou kdykoliv použít; třeba moje hrdinka frakce Sanctuary mohla takto zvýšit obrannyschopnost svých vojsk.

Jinak asi netřeba dodávat, že bitvy probíhají tradičně na tahy, ve kterých přesouváte své svěřence, útočíte na neřády z druhé strany, střílíte, nebo používáte speciální dovednosti vojáků - třeba léčení. A drobná novinka při dobývání hradeb: kamenné zdi a bránu už neničíte jen dobývacím strojem, ale zaútočit na ně mohou i sami vojáci: a ti silnější obyčejnou bránu vylomí celkem hbitě. To je celkem fajn, jelikož to dobývání zrychluje.

Co ještě betaverze prozradila? Třeba to, že se samozřejmě zas podíváme i do podzemní říše. A vyplujete i na rozbouřené vody - stačí sednout na loďku a přeplavit se, kam potřebujete (a cestou třeba sebrat pár beden či vybrat užitečné věci z trosek lodí). Hlavní část hry ale strávíme klasicky na pevnině. A těšit se můžete na celou řadu osvědčených budov a míst: "zkušenostní" obelisky, truhly (je libo radši zkušenosti nebo zlato?), rozhledny pro rychlý, průzkum okolí nebo kováře, který zvýší útočnou sílu vašeho bijce. A pochopitelně také doly a pily. V šestce se hraje "jen" na tři zdroje, což ale bohatě stačí.

Mimochodem, se zdroji, resp. budovami, které je produkují, souvisí zajímavá novinka. Každé město má kolem sebe tzv. kontrolní zónu (kterou lze zvětšit speciální budovou), ve které nejde jen tak "přepínat" majitele dolu či pily. Pokud přiběhnete k soupeřově městu, ale troufnete si jen zabrat třeba důl, tak se v dalším kole automaticky přepne zpátky. To je podle mě docela fajn, jelikož odpadají trapné "zabírací" výpady a hráči se musí soustředit na dobývání měst.

A samotná města? Jasně, zas si budete stavět nové a nové budovy pro nábor jednotek i hrdinů a zlepšení defenzivy, nechybí ani tržiště nebo třeba příjemná teleportační brána. Trochu mi chybí epický fullscreen výhled na celé město (management vašich sídel probíhá jen v okně), ale rozvoj města je zas graficky patrný na strategické mapě. Trochu kontroverzní je funkce konverze dobytého města na město vašeho národa - na jednu stranu budete mít neustále kompatibilní armádu, na stranu druhou si v rámci jedné kampaně nevyzkoušíte moc rozmanitých jednotek.

I když si v betaverzi můžeme ochutnat jen dvě kampaně, je jasné, že ve finální verzi jich bude šest, a nebudou na sebe zcela navazovat. Což je třeba pro mě fajn, jelikož se těším, že si vyzkouším různé styly hraní za rozdílné frakce hned od začátku, a nebudu se muset dopachtit třeba až na konec lidské kampaně, abych si mohl vyzkoušet řežbu za orky.

Z odtajněných frakcí vás čtyři nijak moc nepřekvapí: lidská říše, démoni, nemrtví a orkové. Neokoukaně naopak působí strana "Sanctuary", říše inspirovaná vodní magií a japonskou mytologií zároveň. Zní to možná divně, ale když vám řeknu, že hrdinové této frakce připomínají samuraje nebo mnichy a ve svém vojsku mají žraločí bojovníky nebo nágy (magická hadí stvoření) s katanami, tak snad pochopíte. A jelikož právě za tuhle frakci se v betě dá hrát jedna mise, najdete vojska Sanctuary na pár obrázcích tady kolem. Vojáci tohoto (překvapivě) poměrně mírumilovného národa jsou silní v boji jeden na jednoho, ale ovládají i magické síly. Jejich taktika spočívá hlavně v použití "crowd control", neboli ovládání, zpomalování či paralyzování nepřátel, a jejich postupné likvidaci...

Zajímavá novinkou šestého dílu je budování celé dynastie hrdinů (včetně editoru hrdinů) a jakýsi společný on-line prostor, tzv. Conflux. Tam nejde jenom o klasické žebříčky a poměřování s ostatními hráči, ale také o přístup k Oltáři přání. Půjde o jakýsi obchod s různými bonusy a výhodami pro celou vaši dynastii - předpokládám pro všechny hrdiny, které budete mít rozehrané. Ty si koupíte za dynasty body získané hraní (a trochu se tady obávám, aby autoři nepodlehli současnému trendu mikrotransakcí a nenabízeli některé bonusy jen za skutečné peníze). I když v betaverzi pochopitelně Conflux ani budování dynastie zas tak neozkoušíte, zatím to vypadá jako krok kupředu.

Nerad bych vystřílel všechny náboje budoucí recenzi, ale určitě ještě prozradím, že hra je zpracována hodně líbivě a drží vysokou laťku chytlavosti (to je to otřepané heslo "ještě jeden tah a jdu spát") a hratelnosti. U tří kvalitně nadesignovaných scénářů jsem se bavil vážně dobře. Už to nebudu protahovat, ale těším se na finální verzi opravdu moc. A vy byste měli taky!