Dojmy z vyzkoušení HALO 4
Svatozář oslňuje více, než kdy dřív.
Ať už dopadne jakkoliv, letošní návrat Master Chiefa bude patřit mezi nejhlasitější comebacky v historii herní branže. Microsoft začíná mobilizovat svou propagační garnituru, vypouští zajímavé dokumenty o tvorbě, precizně dávkuje nové záběry a šel dokonce tak daleko, že samotného Johna-117 vyslal na návštěvu do srdce České republiky. Prý že tady je stále moc Playstationistů a prý že potřebují domluvit...
Osoba Master Chiefa, a vůbec celý epos točící se kolem ní, bezesporu patří mezi nejsilnější taháky této sci-fi série, ovšem jedním dechem je třeba dodat, že nebýt odjakživa jedinečného multiplayeru, Halo by se asi nikdy tolik nechytlo. Takové Halo 3, kde jsme za kultovního spasitele lidstva hráli naposled, bylo dva roky po sobě nejhranějším titulem na Xbox LIVE a tak se není čemu divit, že prezentování multiplayeru se Microsoft věnuje pomalu stejně vehementně, jako příběhové kampani.
Měl jsem možnost jednu takovou multiplayerovou partičku absolvovat, takže následující text se bude věnovat už jenom online zážitku nazvanému Infinity. O oranžových Protheanech, vyšilující Cortaně a polidštěném Chiefovi tak zase někdy jindy.
Je to Halo
A je to zřejmé po prvním osahání gamepadu. Halo 4 zůstává věrné krapet netradičnímu, ale pro tuhle sérii ikonickému rozložení tlačítek. Na rozdíl od FPS konkurence, např. levý trigger nezaměřuje (to dělá stisknutí pravé analogové páčky), leč hází granát a chvilku mi trvalo si zase zvyknout. Nechci říkat, že času na zvykání jsem měl vysloveně dost, ale přeci jen tu mluvíme o multiplayeru Halo, takže žádná šíleně frenetická střelnice à la Call of Duty či Left 4 Dead se nekonala.
Postava se opět nepohybuje tak rychle, jak byste mohli být od holek od vedle zvyklí, a oponenti toho opět vydrží docela dost. Lze vlastně, byť bez špetky hanlivosti, mluvit o jisté těžkopádnosti, kterou sérii neznalí (vážně tací jsou?) mohli zažít třeba v Gears of War. Jen z jiné perspektivy. Jak se to projevuje? Do protivníkova torza nestačí dvakrát pifnout; klidně do něj vyprázdníte celý zásobník z útočné pušky. Ono je totiž nutné nejprve sundat jeho štíty a teprve poté jej skutečně ranit. Ledaže byste sniperkou či ikonickou Battle Rifle dali headshot. Anebo máchali "energetickým mečem", to je pak samozřejmě jiná káva.
Pranice v oblacích
Prezentovaná mapa nesla název Haven. Ne nadarmo. Zasazena byla doslova v oblacích nad tajemnou planetou Requiem, což s sebou přirozeně nese futuristický design Forerunnerů. Haven se vyznačuje stísněností, drtivá většina přestřelek neprobíhala na vzdálenost větší, než deseti metrů. A ne vždy se ta metráž měřila jenom horizontálně - mapa je dvoupatrová a kolem jejího frekventovaného "balkónu" je docela obtížné zorientovat se. Jde o místo, kde se spojují patra. A kde občas spadnou zásobovací bedny s novými, náhodně generovanými zbraněmi. Jednou jsem tak přišel k mimozemské brokovnici scattergun, jejíž projektily nejenže propalovaly brnění a létaly široko daleko, ale také se ještě dodatečně odrážely od povrchu jako hopíci.
Autoři nechali novináře hrát mód Infinity Slayer, což je v podstatě klasický Team Slayer mód z minula (aneb Team Deathmatch), obohacený o zmiňované dodávky zásobovacích beden a také o systém zkušenostních bodů. Jeli jsme 6v6, na takhle malou mapu až až. Pro ránu jsem rozhodně nemusel jít daleko a zábava to byla náramná - ostatně to je LAN multiplayer skoro vždy. Mimochodem, respawn byl instantní, bez nutnosti čekat dlouhé vteřiny v lobby.
Škoda, že nás tvůrci nenechali osahat i některé nové módy. Třeba Regicide, který spočívá v honu na "krále" - náhodně určeného a na mapě jasně zvýrazněného hráče, za jehož skalp připlují na účet extra body, přičemž úspěšný vrah následně roli krále přebírá. Aneb nástupnictví každých dvacet vteřin.
Vtipné je, že stejně je to všechno jenom nanečisto... Veškerý kompetitivní multiplayer se totiž bude odehrávat na palubě lodi USNC Infinity a příběhové opodstatnění zní následovně: jde o trénink Spartanů. Nic víc. Red a Blue jsou tedy kámoši?
Spartan dle vlastního gusta
V Halo 4 si poprvé budete moci před zápasem přesně nastavit vlastní výbavu od hlavy až k patě. V podstatě jde o klasický systém loadoutů. Vybírat lze jednotlivě primární zbraň, sekundární zbraň, typ granátů anebo také druh upgradu brnění, které představilo Halo: Reach. Třeba jetpack nebo oblíbený hologram, jenž vyšle vaší virtuální podobiznu do víru boje a pěkně zmate nepřátele, zatímco vy jim vpadnete do zad. Mimochodem, sprint mezi speciální vlastnosti brnění již patřit nebude, umět jej teď konečně budou všichni v základu. Díky bohu.
HALO 4 pro X360 vyjde 6. listopadu.
rezervovat na Xzone.
O předzápasové úpravě vašeho Spartana "čtvrté generace" by se dalo mluvit déle, než kdykoliv dříve. Kromě bohaté nabídky částí a kresbiček pro ryze vizuální úpravu vašeho brnění, bude Halo 4 vůbec první hrou v sérii ponoukající regulérní systém perků, hezky jak jej znáte z nových Call of Duty. Za jednotlivé multiplayerové úspěchy poleze vaše obrněné alter ego až k 50. úrovni a cestou si bude odemykat nejen nové hadříky, ale i schopnosti. Třeba tzv. taktické balíčky - jeden vám umožní nést dvě primární zbraně najednou (třeba brokovnici a sniperku), jiný zase posílí výdrž štítů.
Už teď by informace o multiplayeru Halo 4 vydaly na malou encyklopedii. Papírově se bezesporu jedná o nejrobustnější online mód, který kdy v Halo hře byl, takže jeho pojmenování Infinity je vlastně docela trefné. Halo 4 budete moci užívat hodně, hodně dlouho... nebo dokud nevypnou servery. Infinity se na první osahání hraje, sleduje i poslouchá příjemně "halovsky". Skalní fanoušci by měli být spokojeni a hned doma, přitom nového obsahu k objevování budou mít habaděj.