DOJMY z rozehrání GRID 2
Zápisky z odjetí testovacích kilometrů připomínají recenzi.
GRID 2 může jen překvapit. Proč tak smutně, až pesimisticky? Inu jeho mediální obraz není zrovna zářivý, až to skoro navenek opticky vyvolává otázky, jestli pokračování jedné z nejlepších závodních her nejen téhle generace vůbec někdo vyhlíží. Jak je to možné, nad tím se zamýšlí rámeček vlevo. Kdy by GRID 2 všichni apriori nespokojenci odpustili? Jedině snad kdyby ve všem ostatním exceloval? Měl pěknou grafiku, stále solidní arkádový jízdní model, efektní poškození a nabídl dostatek obsahu, což byla bolístka prvního dílu. Zahoďme ale veškeré předsudky stranou a pojďme se věnovat úvodním kilometrům ujetým v novinářské preview-verzi na PC.
Závod první, Chicago
Prvotní dojem je rozhodně pozitivní. Protože se v zásadě nic až tak nemění a tvůrčí rukopis, jakož i závan předchozích dílů série, je tu jasně patrný. Bezprostředně po startu jste opět vhozeni..., ehm přímo na start a ukažte co umíte. Tentokrát jde o sedačku silného Fordu Mustang (pro fajnšmekry, jde o model Mach 1 z roku 1970), přičemž to nejlepší co můžete udělat, je sešlápnout pedál plynu až na podlahu. Jelikož světla už zhasínají. Nebýt chybějícího pohledu zevnitř vozu (viz rámeček vlevo), připadal bych si málem jako při hraní jedničky, speciálně při vzpomínce na dovádění muscle cars na trati někde v San Franciscu.
Větrné město je sice o poznání plošší a dráha nadzemky, vedoucí pár metrů nad okruhem, také neokoukaná a svěží, ale jinak? Díky výkonným autům je zážitek více-méně srovnatelný, záď vozu jde neustále do smyku, pořád to musíte drobně korigovat, hlídat si blížící se mantinely a ještě si najít čas a skulinu při útocích na soupeře. Starý dobrý GRID, chtělo by se říct? Vzhledem k bezpočtu videí jste dost možná právě tuhle trať (i závod) už viděli, proflákněme tedy prozatím neznámé informace. Že první závod opětovně supluje spíš hratelné intro asi nikoho nešokuje, to už je klasika. A ať už jej vyhrajete, nebo skončíte po pěkném výkonu čtvrtí, výsledek je pomalu stejný - znovu se hlavně ukáže, že ve vás něco dřímá.
Talent, potenciál, ten kluk by mohl dokázat velké věci, jen dostat příležitost! Tvůrci tentokrát zapojili do hry sociální sítě a internet samotný, takže díky několika pomyslným záznamům na YouTube spatří vaši jízdu i jistý Patrick Callahan. Investor a podnikavec, zakládající novou závodní sérii. Což ostatně také vyplynulo z trailerů, ale smutnit nemusíte, finální verze hry má být údajně jiná než preview-disk, zápletka zcela vyzrazená není. A i kdyby ano, všem by to bylo fuk, protože systém kariéry je vždycky postavený na stejných základech. Z nováčka se stane světové eso, nejpozději tak do týdne. Co taky vymýšlet nového?
Závod druhý, Indianapolis
Chvilku na to už stojí váš Mustang Mach 1 na dráze Staré cihelny. Můžete jen hádat, jak k tomu došlo, ale pointa se nabízí. Objevili vás! Od videa na YouTube, přes pár telefonátů a nějaké to zařizování, až k osobnímu setkání s Callahanem, jak jinak než kvůli předvedení svých schopností naživo. Ze sluchátek se zároveň ozve nějaký Scott Johnson, chlapík, který asi bude vaším závodním inženýrem a jeho halekání uslyšíte po celou kariéru, tedy když to klapne.
Jestli bylo Chicago intro, pak tohle je tutoriál. Ale takový hodně divný a codemasterovsky zvláštní. Čekali byste, že bude potřeba zajet určitý čas a ukázat co ve vás je, před imaginárním podpisem smlouvy? Já skoro ano. Skutečnost je ale jiná. Stačí vlastně absolvovat jen jedno kolo, přičemž hodnota na stopkách nikoho až tak nezajímá. Tady jsem se na GRID 2 začal trochu mračit. Trochu dost. To jediné co hra chtěla, totiž bylo lehce se projet. Scott si sice před první zatáčkou neodpustil poznámku o včasném brzdění, něco v duchu jak je to důležité a možná i jak na tom závisí výsledky a pozice v cíli. Jenže záhy si to hodně pokazil, jelikož se rozhovořil o driftování.
Na vysvětlenou, trať v Indianapolis disponuje kromě klasické klopené dráhy také vnitřní sekcí, svého času se tam jezdila třeba i Formule 1. A právě v téhle pomalejší techničtější pasáži okruhu chtěl najednou inženýr vidět drift. Takže žádné přesné projíždění zatáček, žádná citlivá akcelerace na výjezdu, trefování apexu a podobná moudra, která by se nabízela. Kdepak, včas brzdi a teď zadriftuj, toť přání a rady z boxové zídky. Dobrá, udělal jsem mu radost, pro Ford Mustang to nebyl problém, ale sám jsem velkou radost neměl. Výuka, potažmo i přijímací procedura, tím totiž skončila. Možná to plná hra napraví, možná bude víc o závodění a méně o blbinkách pro diváky. Jako ukázka ale nic moc, zvlášť pokud máte hráče přesvědčit, že tohle bude o řidičích a o řízení.
Závod třetí, Kalifornie
Pěkná silnice podél pobřeží měla svoji premiéru hned při oznámení GRIDu 2, takže proč se namáhat, i tohle už všichni viděli. Ukázka závodu z bodu A do bodu B, přičemž stále sedíme v Mustangu a soupeříme s ostatními svalovci, mne nicméně znovu nadchla, respektive vrátila laťku spokojenosti zpět na úroveň Chicaga. Proč? V první řadě auta, jezdí jednoduše skvěle a je radost je řídit. Ano, je to trochu uklouzané a rozevláté, ale zrovna k těmhle strojovnám to výtečně pasuje. No a potom trať, výhledy a panoramata teď nechme stranou a vypíchněme layout i délku vybraného úseku. Rozdali jsme si to téměř na pět kilometrů, takže radost, takový sprint pár minut zabere.
Za zmínku stojí i krásné zatáčky a vůbec klikatící se asfalt, silnice nebyla zase tak široká a místa vhodná na předjetí se dala spočítat na prstech... možná obou rukou. Tady jsem si začal všímat i chování umělé inteligence, ne snad že by soupeři byli kdovíjak tuzí (pro první rozehrání jsem zvolil střední obtížnost), ale hlídali si ideální stopu, své pozice nepřepouštěli zrovna zadarmo a mnohdy volili i defenzivní strategii. Zkrátka opravdu jsem musel čekat na vhodnou příležitost a hledat šikovnou část trati, kde bylo dostatek prostoru a zároveň i šance, že se mi podaří nějak se tam vnějškem nebo vnitřkem procpat. Docela zážitek a docela spokojenost, tohle by měla být v multiplayeru velká paráda. Navíc často byli k vidění i nešťastníci, co to prostě nezvládli. Chybující AI, které to nevyšlo a trefila tu svodidla, tu příkop, působila uvěřitelně a vcelku reálně.
Závod čtvrtý, Red Bull Ring
Pevně doufám, že Codemasters nebudou v GRID 2 skákat zase od tématu k tématu a z okruhu na okruh, jak to mají ve zvyku. Bohužel téměř ve všech svých hrách, DiRT nevyjímaje. Chápu snahu nenudit, ale roztěkanost, kdy si dáte dva závody v Americe a už mašírujete do Evropy, honem rychle zkusit si taky jinou sérii a auta, také není zrovna ideální. Preview-verze byla naneštěstí vyřešena právě tímhle způsobem, když po třech rádoby příběhových kariérních kapitolách nabídla už jen další čtveřici závodů napříč spektrem a z pozdějších fází hry. Prý na ukázku, tradičně od všeho něco, na důkaz, jakým záběrem GRID 2 disponuje.
Někdejší rakouský A1-Ring, atraktivní a dost rychlá závodní trať situovaná nedaleko města Spielberg, dal vzpomenout časům, kdy se Race Driver série ještě honosila předponou ToCA. Jelikož na okruh jsem byl vypuštěn v cestovním voze rakouského mistrovství a dokonce dostal na výběr, budu-li pilotovat Volvo C60 či speciál od GC Automobile (v podstatě emkové BMW). Bohužel, závod na Red Bull Ringu byl celkem nuda. Nemyslím to zle, ale asi to tak vyzní - tahle kombinace aut/tratě působila poměrně uspávacím dojmem.
Cesťáky jednak seděly jako přilepené, takže požitek z jízdy nebyl tak intenzivní a akční. Navrch A1-Ring, jakkoliv ho mám rád, neskýtá zrovna moc příležitostí na předjíždění. Rychlé rovinky tu střídají velmi ostré zatáčky, takže dostat se před někoho lze prakticky jen na brzdy. A i když jsem si později všechny závody ještě několikrát zopakoval, na vyšší obtížnost a s jinými auty, dostaveníčko na Red Bull Ringu jednoduše neokouzlilo. Kombinace perfektně sedících a ne až tak rychlých vozů, a těch pár míst, kde bylo možné někoho vybrzdit..., no pamatuju adrenalinovější jízdy z ToCA/Race Driver/GRID série. Škoda, že nedošlo třeba na lehká - znáte z videa - vozítka typu Ariel Atom.
Závod pátý, Okutama
Codies pochopitelně nemohli vynechat ani driftování. Tato disciplína sice k Race Driverům moc nepasuje a o tom, jestli je to vůbec závodění, bychom mohli vést dlouhé diskuse. GRID 2 chce být na každý pád světový a minimálně v Japonsku a Americe je jízda dveřmi napřed velmi populární. Smykovací seance tak ve výsledku asi nikoho nepřekvapí - zvlášť při zjištění, že soutěž v Okutamě je takřka na chlup stejná jako radovánky v GRID 1. Preview-verze předvedla takový malý závod do vrchu, jenom s tím drobným rozdílem, že se jede z vrchu a v zatáčkách je více než doporučeno pálit gumy.
Jak to vypadá a jak se to hraje víme opravdu všichni, tady aby rozdíly a inovace jeden pohledal. Připravte se tedy znovu na trať s pěkně tvarovanými širokými zatáčkami, v nichž se při cestě dolů snažíte přiblížit přední nárazník co možná nejvíc apexu, kde je pochopitelně umístěn barevný pylon. Čím blíže se dostanete a čím větší úhel smyku bude auto svírat s pomyslnou ideální stopou, tím větší kombo a počet bodů přistane na vašem kontě. Rychlost a oblaka bílého kouře budiž už jen příjemným bonusem. Když se to umí a máte vůz pod kontrolou, je to celkem legrace. Smykuje se mimochodem s Hondou S2000 a moderním Mustangem, model Boss 302. A když se to neumí, zařadíte holt drift mezi nenáviděné disciplíny, jen pro zlost.
Závod šestý, Dubaj
Náhled do arabského Las Vegas vyšel tak trochu do ztracena, neboť měl v plánu prezentovat technologii Live Route, která se v rychlosti ani odprezentovat nedá. Tudíž ano, projel jsem si pěkný městský okruh, s více než atraktivním prostředím a kulisami okolo. Znáte to, nábřeží se zámkovou dlažbou, palmy vůkol, krásné mrakodrapy, všude sklo, ocel a beton, pod pneumatikami vám ubíhá převážně kvalitní a hladký asfaltový koberec... Mazda RX7 i kupé BMW M3 (otestoval jsem pochopitelně oba vozy, a ne jednou) si jej maximálně pochvalovaly. Přičemž Bavorák byl nastaven jako vyvážený a vybalancovaný, kdežto Mazda byla opět za driftovací a uklouzané autíčko.
Většina tratí ze hry už je venku ve formě oficiálních videí, tak proč se na ně nepodívat?
Ovšem to hlavní, tedy „žijící" Live Route trať, nějak vyšumělo. Nebo jsem jen nedával pozor? V kostce, a pro ty kdož minuli jeden z trailerů, GRID 2 se tak trochu zhlédnul v akčním závodním hitu Split/Second a bude (po jeho vzoru) umět přetvářet trať. Na obří výbuchy však nedojde, imaginární výhybky a brány si patrně vezme na starost vedení závodu. Takže tam, kde byla v prvním kole ostrá zatáčka vpravo, budou v kole druhém již přestavěna svodidla i balíky pneumatik a vy pojedete rovně, třeba do tunelu. Vtip je jasný, dělat to napínavé, zajímavé, pořád nové a prověřit schopnosti řidiče, když si nebude moci být ničím jistý a nebudete se moci naučit zákruty nazpaměť.
Na papíře to zní dobře a díky Live Route máme vlastně slíbeno nekonečně okruhů, potažmo jejich variant. V praxi se teprve ukáže, jestli to nebude spíš frustrující, jestli algoritmy nakonec nezklamou a nebudou točit pořád jen pár variací, no a samozřejmě, co na to AI. Průvodní dopis k preview verzi omlouval (kromě jiného, až jsem se lekl, jak Codies hru nemají pár týdnů před vydáním skoro vůbec hotovou - byť těžko říct, o jak starý build šlo) právě možné kiksy a záseky soupeřů. Nevím, během hraní jsem ničí trable nepozoroval a jsem opravdu na pochybách, jestli se trať vůbec měnila. ;) Byl jsem nový v novém městě, ale snad bych si všimnul, že na křižovatce se jelo jinam a u bazénu jsem najednou zahýbal vlevo?
Závod sedmý, Paříž
Poslední ochutnávka byla víc než ostrá, šlo opět o městský okruh a mezi svodidly nejezdilo nic slabšího než Bugatti Veyron. A aby se neřeklo, ve verzi 16.4 Super Sport. Uff, když řeknu, že město nad Sénou mělo svým pojetím nejblíž italskému Milánu z GRID 1, budete asi hned doma. Ano, francouzská trať je také velmi úzká, plná nepříjemných zatáček a pasáží, a ke vší smůle ještě část jejího povrchu tvoří kostky. Takže to klouže a chvílemi to klouže dost. Ale to si nestěžuju, naopak. Závodění v Paříži si s prvním GRIDem v ničem nezadá, bylo tu dost těsno, nesoupeřilo se zrovna v rukavičkách a obtížnost (nejen díky předváděnému hernímu módu) nebyla vůbec nízko.
Hráli jsme Eliminátor, aneb režim kdy každých pár desítek vteřin vypadne ten poslední vzadu. Herně nic moc objevného, viděli jsme to už stokrát a snad všude, od Codemasters ale ještě ne. A jelikož krotit těch (tabulkových a sériových) dvanáct set koní opravdu nebyla legrace, vyzkoušel jsem - nechtíc - i model poškození. Drobné šrámy i větší poškození jsem utržil už v dřívějších závodech, avšak teprve v Paříži to byla první totálka. To je tak, když jedete jako blázen, trať neznaje a v jednom z podjezdů špatně vyhodnotíte design okruhu. Než jsem si stihl vybrat, jestli pravým jízdním pruhem, nebo do protisměru, rozstřelil jsem nebohé Bugatti o mostní pilíř.
Alespoň tak ale mohu reportovat, že jedna větší rána může i v GRID 2 znamenat konec, potažmo že možné převíjení času po chybě je stále přítomno. Připomínky mám ovšem k oněm menším kolizím a následnému poničení auta, které není znázorněno grafickými ukazateli, jak jsme bývali zvyklí. Model poškození se zdá na stejné úrovni jako dřív, vůz tudíž ztrácí výkon, ztrácí i plasty a další kusy karoserie, řízení třeba táhne na stranu..., jenže hra už neukazuje ony žluto-červené symboly, hlásající, že kupříkladu motor a brzdy sotva fungují. Závodní inženýr měl tuším nějaké poznámky do rádia, ale preferoval bych spíš onu vizuální klasiku s ikonami.
Zápis z testování
GRID 2 vypadá na trati dobře a má jistě potenciál, přestože na jedničku zatím ztrácí. Co si budeme povídat, bez kokpitů to vážně není ono, zážitek z jízdy není tak drsný a syrový, či jak to pojmenovat. Roztřesená kamera z kokpitu a omezený výhled rozhodně měly něco do sebe a přidávaly na atmosféře. Bez nich je hra div ne poloviční, pohled z kapoty či nárazníku je takový uhlazený, klidný, pohodový, prostě žádný stres, jak kdybyste jeli na výlet. Ale záleží samozřejmě na trati a voze, ten Veyron pod Eiffelovkou byl pochopitelně hutný a akční až až.
GRID 2 vyjde pro PC, PS3 a X360 dne 31. května za cenu od 1099 Kč.
rezervovat na Xzone a získat DLC zdarma.
Úplně to pravé ořechové nejsou ani replaye a soundtrack. Jen rýpnutí a je to individuální záležitost, ovšem vybavujete si první GRID? Ty parádní opakovačky, pěkné prostřihy kamer a k tomu, no zase, kokpit s pohledem na práci řidiče? To vše za doprovodu výborné instrumentální hudby? Netuším, jestli se režisér a skladatel změnil, ale GRID 2 působí jak chudý příbuzný a nějak mu chybí šťáva. Překvapila naproti tomu grafika, ta šla určitě nahoru a sympatické je i velké množství voleb a nastavení u PC verze. Navolit se dá snad úplně všechno, od detailů po efekty, což zmiňuji ze dvou důvodů. Jednak víme, jak dnes často dopadají PC verze a (kon)verze. A potom, zahrají si asi úplně všichni. HW nároky, předpokládám, nebudou moc vysoké a případné propady FPS vyřešíte snížením detailů.
Ve finále se tak GRID 2 jeví poměrně slušně a není toho moc, nač si stěžovat. AI je solidní, model poškození jakbysmet a poslední velká neznámá - jízdní model a chování aut vůbec - dopadl taky uspokojivě. Ne každému asi sednou všechny série a auta, ovšem pořád by nám mělo zůstat na výběr. A absence obvyklých pomocníků (další dost kontroverzní prvek) jsem si pomalu ani nevšiml. Preview-verzi jsem odjezdil s gamepadem a výrazný skok od prvního GRIDu nezaznamenal. Pokud hrajete na klávesnici, z nemožnosti zapnout si kontrolu trakce, či ABS, asi šťastní nebudete. Ale co naděláte. Já bych se mnohem víc bál obsahu a případných DLC, což mají Codemasters plně ve své moci. Nabídne-li GRID 2 dostatek tratí a aut už v základu a nezopakuje obvyklé chyby (zrychlená kariéra, skoky ze závodu do závodu, klání vypsaná sotva na dvě kola...) nemuselo by to nakonec dopadnout vůbec špatně. Jedničku sice nepřekoná, jenže nemůžeme mít všechno.