Gray Matter

Osobnost spisovatelky a designérky Jane Jensen je mezi hráči adventur skutečným pojmem. Tedy alespoň mezi těmi, kteří měli tu příležitost a zahráli si legendární sérii Gabriel Knight, jejíž poslední část vyšla už v roce 1999. Prakticky od té doby Jane Jensen pracovala na dalším projektu s názvem Gray Matter, oficiálně oznámeným již před sedmi lety. Bohužel smůla jí šlapala na paty. Od tvůrců Syberie 2 a Broken Sword: Sleeping Dragon se dostala oklikou přes několik herních studií až k WizardBox Studios a vydavatelství dtp entertainment.

Příběh Gray Matter sleduje osudy studentky, cestovatelky a pouliční kouzelnice Samanthy Everett. Při cestě do Londýna se jí však rozbije její motorka a během velké bouřky je nucena vyhledat pomoc v nedalekém středověkém sídle. Na dveřích je vzkaz pro budoucí asistentku doktora Davida Stylese a během jeho čtení Samanthu osloví mladá slečna, která kvůli tomuto inzerátu právě přišla. Má ale pěkně naspěch a cestou stačí Samanthě vzkázat, aby se držela od sídla co možná nejdále. Je však temná noc a hlavní hrdinka potřebuje nutně někde přespat. Naoko tak přijme práci a nastěhuje si svoje věci do sídla Dread Hill.

Právě v tom okamžiku skončilo úvodní intro, které je provedeno pomocí sledu několika obrázků a trochu připomíná komiks. Po grafické stránce se jedná o skvělý počin a podobně poutavě jsou provedeny všechny cutscény. Mým prvním úkolem po ránu bylo nakrmit mého králíka Houdiniho a sbalit si pár věcí, než se vydám prozkoumat samotné sídlo. Hru jsem testoval na konzoli X360 a tato úvodní sekvence byla pouze jakýmsi tutoriálem, jak se ovládají jednotlivé prvky inventáře. Kupodivu ani s gamepadem jsem neměl příliš problémů a rychle jsem se naučil kombinovat jednotlivé předměty. Stačilo totiž jeden předmět uchopit a uložit do jakési „mezipaměti" a druhý k tomu pouze přidat.

Grafická stránka hry byla vytvořena podobně jako ta u Posla Smrti. Postavy jsou plně 3D a pozadí je pouze dvourozměrné s tím, že se na něm objeví sem tam nějaká zajímavá animace. Osobně mi však grafika u Gray Matter přišla minimálně o kategorii horší než u třetího dílu původně českého titulu. Pozadí zde nepůsobilo příliš plastickým dojmem a modelům postav scházelo na dnešní dobu pár polygonů. Dokonce i animace působily trochu prkenně.

Po chvíli šmejdění v domě a kontrole svojí stále rozbité motorky jsem narazil na hospodyni, která mi prozradila několik informací o sídle Dread Hill. Její zaměstnavatel neurobiolog David Styles před pár lety přišel o svou ženu při strašlivé nehodě a od té doby prakticky nevychází z domu. Služebná mě však přesvědčila ke splnění prvního úkolu, který byl umístěn v obálce na dveřích pracovny doktora Stylese. Zadání to bylo relativně jednoduché a stačilo pouze sehnat šest studentů z Oxfordu na večerní seanci.

Příběh Gray Matter není pouze obyčejnou detektivkou, ale děj je plný paranormálních jevů a otázek, kam až je člověk schopný zajít, aby získal svoji milovanou osobu zpět. Za tento příběh musím Jane Jensen opravdu pochválit a skutečně ani na okamžik se nebudete nudit. "Na každém kroku totiž budou číhat indicie k rozřešení záhad sídla Dread Hill, doktora Stylese a jeho pokusů, které provádí," zmínil prezentující a celý děj posunul o kousek dopředu do chvíle oné zmiňované seance.

Šlo o experiment, který vycházel z předpokladu, že myšlenka produkuje energii a pokud spojíte dostatek lidí dohromady, vnuknete jim nějakou společnou vizi či halucinaci, lze pomocí této energie změnit skutečný svět. Bohužel během této seance se něco strašlivým způsobem zvrtlo a během následujících pár dnů začnou plnit jména studentů, kteří se celé akce zúčastnili, přední stránky novin. Jak to funguje, se dočtete na další stránce...