DRUHÁ STRANA MINCE Grand Theft Auto 5
Další názory od Michala Jonáše a Martina Zavřela po dohrání.
Vedle hlavního recenzenta Pavla Oreškiho, který sepsal svou recenzi zde, strávili s hraním GTA 5 minulý týden hodně času i další dva redaktoři českého Eurogameru, kteří se stručně podělili o své pocity.
Martin Zavřel
Po celou dobu hraní GTA V mi v hlavě rotovala jedna a ta samá myšlenka: že hru, jako je tahle, jsem prostě ještě nehrál. Hardcore fanoušci série budou asi namítat, že podobný rozsah a pestrost byly již v předchozích dílech, ale já je hrál a takovéhle pocity jsem u toho neměl. Jde totiž o to, že kromě nepopsatelného rozsahu a pestrosti GTA V šokujícím způsobem dosáhla také na produkční a technické kvality, za jaké by se nemusela stydět ani těžce skriptovaná next-gen koridorová střílečka. Díky tomu působí každý metr čtvereční ve hře realističtěji a znovu a znovu jsem se zastavoval, jak mi padala čelist nad výhledem a efekty před mýma očima.
Totálním extrémem je pak voda, která vypadá lépe než cokoliv z Crysis her. Zkrátka a dobře, pocit hmatatelnosti a uvěřitelnosti herního světa v téhle hře přesahuje všechno co jsem doposud zažil - a pořád nechápu, jak to tvůrci dokázali na současné generaci konzolí. Myslím že Blackflag nebo Watchdogs budou mít co dělat, aby vypadaly takhle dobře na PS4/Xbox One.
Kromě nádherného a totálně svobodného sandboxu s neuvěřitelnou nabídkou vozidel, letadel, plavidel, zbraní a aktivit mě ovšem hra strhla především kvalitou, kterou jsem od téhle série nečekal (i když Red Dead Redemption, L.A. Noire či Max Payne 3 tento trend naznačily): příběh. Postavy a příběh v tomto díle GTA V jsou na takové úrovni, že nad nimi musí uznale pokyvovat hlavou i takový Quentin Tarantino nebo Martin Scorsese.
Především dialogy a interakce jednotlivých postav v záplavě filmečků mezi misemi mě znovu a znovu překvapovaly svou přirozeností (ehm, v Trevorově případě je to přirozená šílenost). Tvůrci šli v propracovávání postav a dialogů tak daleko, že pokud se vám nějaká mise nepovede, během následujícího pokusu budou poměrně často postavy vést dialog na stejné téma, ale jinými slovy. Hra také obsahuje několik možných konců.
Výsledek je prostý: žádná hra mě svým světem a postavami doposud takhle nepohltila. Svět je totiž totálně uvěřitelný (obzvláště pokud jste v Kalifornii párkrát byli a poznáváte místa kolem sebe) a postavy natolik prokreslené, že není možné jim nepropadnout. 69 příběhových misí jsem pokořil za 28 hodin, ale teď přede mnou stojí stejný počet vedlejších misí a aktivit - a hlavně: GTA online. Něco mi říká, že diskuze o hře roku jsou u konce. Stejně tak diskuze o hře této generace konzolí.
Michal Jonáš
Když jsem poprvé vlezl do zdejšího světa a dostal pod ruce první postavu černocha Franklina, tak jsem si říkal, že to zas taková sláva není. Co vám budu povídat, čekal jsem od GTA5 opravdu absolutní perfekci. Město mi přišlo docela hrubé a hlavně první hodiny za Franklina docela nudné. Jenže chyba lávky, přátelé! Hra má totiž pozvolný rozjezd, aby všechnu munici hned nevystřílela v prvních hodinách hraní. S každou novou misí, s každou novou minutou jsem se do zdejšího dobrodružství ponořil jako už dlouho ne.
Až teprve Michael, když velmi stylovým způsobem přikvačí na scénu, je ten správný týpek, se kterým je tady kopec srandy, ale co teprve, až ve velkém stylu přijde poprvé pošuk Trevor! Osobně beru bratry Houserovy, kteří dělají všechny scénáře GTA série, za absolutně nejlepší autory současného herního průmyslu, ale co předvádí jejich zvrácené nápady na Tarantinově notě zde, to jsem ani ve snu nečekal!
Nejde jen o to, že zdejší svět je absolutně to nejlepší a nejživější prostředí v hrách vůbec, přičemž teprve na venkově mimo město hra ukazuje své neskutečné půvaby, ale co rozehrávají zdejší tři protagonisté, to nikde jinde nezažijete. Franklin je ještě krapet normální, ale Michael si léčí své komplexy z debilní rodiny zločinem, který ho prostě baží.
A Trevor? To je ztělesnění toho nejhoršího, co může lidské pokolení vůbec zasít. Neskutečný blázen nejtvrdšího zrna, který by za jedno křivé slůvko zmasakroval klidně celou svojí rodinu a ještě se tím chlubil. Právě s ním hra pěkně nasmečuje z relativně bezpečného města do toho nejlepšího tady, čímž je severní venkov a jeho skoro typicky americká zvrácenost. Budete zde žít několik desítek hodin a stále nemusíte být na konci. Ne ne, ty šílené scény s řádně černým humorem si budete dávat rovnou několikrát, protože opakovat lze cokoli, načež se chytře vrátíte do bodu těsně před tím, než jste si misi zopákli - vynikající!
Tady je to zkrátka takřka bez kompromisů: geniální výběr rádií zpříjemňuje jízdu, zdejší svět žije jako nikde jinde a je už od začátku zcela otevřený. Jistě, na současné generaci konzolí je občas grafika s jistými ústupky, ale když si vezmete, že se to alespoň na xboxu slušně plynule hýbe, dohled je obrovský a krajina s úsvitem či západem slunce neuvěřitelná, tak se nedá nesmeknout klobouk. A až uvidíte asi nejlépe provedené moře všech dob...
Osobně jsem zvědav, jestli se Rockstar vůbec někdy zarazí o nějaké mantinely, které s každou svojí otevřenou hrou neustále posunuje o velké kroky dál a dál. Proč vlastně potřebujeme novou generaci herních zařízení, když i na té současné lze dělat takováto veledíla? GTA5 tak považuji za jasně nejlepší hru současnosti, ale možná i celé videoherní historie. Obávám se, že všechno po něm už nebude stejné jako dříve. Vrchol zábavy byl právě nejspíš dosažen.
Hodnocení: 10/10