Grand Slam Tennis

Samotné turnaje probíhají tradičně. Začínáte až ve třetím kole, takže jste ušetřeni nudných zápasů s nenasazenými hráči. Zajímavé je, že se v jednom ve čtvrtfinále potkáte s Borisem Beckerem, abyste semifinále odehráli s Andy Roddickem. EA Sports zakoupili práva na většinu z nejvýraznějších osobností tenisu posledních třiceti let. Původně jsem se trochu obával pomyslného eintopfu, ale účast Samprase, McEnroe, Beckera, Edberga, Roddicka a Federera na jednom turnaji dodává zápasům zvláštní náboj. Kromě toho je ale systém prost jakýchkoliv experimentů a herní náplň je dosti chudá.

Prostě postupujete přes soupeře až do finále a když vyhrajte, okamžitě se přesouváte na další podnik. Vzpomenu-li si na systém Top Spinu, kdy objíždíte turnaje v singlu i čtyřhře po celém světě, mezitím trénujete, hrajete exhibice a do toho ještě pomáháte vlastní zemi v Davis Cupu, je mi smutno. Nic jiného než turnajovou dvouhru totiž v kariéře Grand Slam Tennisu nezažijete. Mezi zápasy si můžete maximálně změnit oblečení nebo vybrat jinou vlastnost,. Ani nabídka mimo kariéru není velká. Na výběr je rychlá hra (dvouhra nebo čtyřhra), zmíněné minihry a online mód.

Subjektivní dojem z hratelnosti je v mém případě velmi pozitivní. Pravdou ovšem je, že zpočátku jsem byl dost zklamaný. Jednak jsem čekal trochu jiné postupy, ale hlavně je Grand Slam Tenis obtížná hra. Je skvělé, že nezlepšujete svou postavu pouze virtuálně, ale samotným hraním se vyvíjí i vaše umění. Nejprve jsem vůbec netočil míčky, používal pouze přímé údery, ale jak postupoval čas a já se dostával do hloubky, moje hra se stávala variabilnější a přesnější. A to je něco, co jsem u videohry na Wii snad ještě nikdy nezažil. Takže i přes relativně chudou herní náplň se k Grand Slam Tennisu velmi často vracím. Je to prostě úplně o něčem jiném, než když se v tenisových simulacích na jiných platformách naučíte pár triků a vyhráváte jeden turnaj za druhým.

A teď si to spojte s kvalitně provedeným online módem a máte na desítky hodin o zábavu postaráno. Můžete hrát s přáteli pomocí friends kódů, ale EA připravily i vlastní servery, které spojují hráče z celé Evropy. Nikdy jsem nečekal na spuštění zápasu déle než pár sekund, nikdy se spojení nepřerušilo, i když ideální to také vždy není. Pomalejší odezvy spojení poznáte hlavně při podání, kdy protihráč ze strnulého pohybu najednou švihne pálkou a vy máte jen málo času na reakci. Online služba samozřejmě obsahuje žebříčky nejlepších. Zajímavý je souboj národů, kdy se body z vyhraných zápasů přičítají nejen na konto vaše, ale i země, kterou reprezentujete. Jen jsem doposud nepřišel na to, jakým způsobem EA vyhodnocuje, za jako vlast hrajete. Při tvorbě postavy jsem si samozřejmě vybral Českou republiku, dokonce jsem si změnil nastvení v samotné konzoli na ČR a přesto neustále hraji za Velkou Británii. Poradí někdo?

I když jsou next-gen tituly někde úplně jinde, osobně se mi grafická stránka hry docela zamlouvala. Okolí kurtů i hráči samotní jsou spíše stínovaní než texturovaní, každopádně je vizuální dojem kompaktní. Vcelku ucházející jsou i 2D postavy v publiku. Trochu mě štvali, jako i v jiných tenisových titulech, statičtí podavači míčků a rozhodčí, kteří nehnou brvou, jak je turnaj dlouhý. A to ani ti čárový. Občas haprují animace, ale ve velmi zvláštních periodách. Na jednom turnaji naprosto v pohodě, na dalším se tenista teleportuje z místa na místo. Ale podobných seků je minimum.

Jak se mi líbí vizuální stránka, ta zvuková je podstatně horší. Což o to, zvuky při samotné hře nebo diváci jsou zpracováni parádně a jde o jednu z nejlépe prostorově znějících her, co jsem zatím na Wii slyšel. Katastrofa je ale komentář, o který se postaral Pete Cash. Problém je velmi málo vět, kterými Pete komentuje dění na kurtu. I když jsou fráze vtipné, občas i poučné, je jich tak málo, že v jednom tří gemovém zápase je uslyšíte třeba pětkrát dokola. Tohle EA opravdu nezvládli a radši do hry komentář ani neměli dávat.