Gears of War 3

Třetí díl Gears of War přichází po takřka tříleté odmlce a navazuje na události těsně po zničení poslední lidské pevnosti Jacinto. Dobrou zprávou pro nováčky je, že hra jim všechny dosavadní události na planetě Sera vysvětlí šikovným filmem, který popisuje dramatické boje mezi lidstvem a agresivní rasou Locustů. Vzápětí už přichází Marcus Fenix a jeho steroidová parta z Delta týmu, od nichž se dozvíte, že situace je tentokrát naprosto kritická a neudržitelná. Přeživší lidé se uchýlili na opuštěný ostrov, kde začali znovu budovat svou civilizaci. Ani tam však vytoužený klid nenalezli...

Z hlubin země se totiž vynořil nepřítel ještě strašnější, Lambenti. Česká verze pro ně používá označení Plápolaví, což zní sice divně, ale vystihuje to jejich podstatu. Jsou to vlastně zmutovaní Locusti, taková jejich zahradní varianta, ze které trčí něco jako chapadla nebo kořeny. Na povrch se rovněž dostávají pomocí obrovských chapadel, pro něž překladatel použil "zajímavé" označení "Lusk s výhonky". Invaze zbylých Locustů a těchto explodujících příšer je pro lidstvo naprostou katastrofou, se kterou si už nedokáže poradit. Část populace se proto pokusí opustit ostrov a vrátit se na pevninu, další se rozhodují zůstat na lodích. Bude to správné rozhodnutí nebo čeká i zbytek lidské rasy vyhlazení...?

To se dozvíte v pěti napínavých částech doposud nejrozsáhlejší kampaně v sérii, která mi zabrala okolo 12 hodin na třetí obtížnost ze čtyř. Hodně bude záležet na tom, jak moc se budete věnovat hledání sběratelských objektů. Já osobně je při prvním průchodu spíše ignoruji, protože z mého pohledu kazí herní zážitek. Výborná akce si nezaslouží narušovat tempo prohlížením každého koutu lokace, jestli se tam náhodou někde neválí kus omšelého časopisu nebo polorozpadlá soška. Přesto mají tyto předměty své kouzlo, protože postupně poodhalují historii některých postav a událostí.

1 of 172

Caption

Attribution

Příběhové pozadí

Zpočátku vás asi zarazí, že Marcus je opět ve vězení, což je hodně nepřehlédnutelné deja-vu z prvního dílu. Tady je to však jen krátká snová epizodka, která vám naznačí, kolem čeho se bude točit hlavní děj. Pokud si ještě vzpomínáte na "mrtvého" otce hlavního hrdiny, jste na správné adrese. Marcusův otec má totiž plán, jak zachránit celou planetu a všechno napravit, ale najít ho nebude snadné. Hra vás tak v různých rolích protáhne asi nejdramatičtějším scénářem, jaký jsme od Epicu doposud mohli spatřit. Přestože bych měl výhrady k několika nesrovnalostem nebo ke slovním obratům některých postav (občas trochu ohrané nebo očekávané vtípky), hra je tady zase o kus dál a ještě lepší, než kdykoli předtím. Více o příběhu ve třičtvrtěhodinovém videu z úvodu hry.

Celkově na trojku nahlížím jako na nejlepší ztvárnění Gears of War. Ve zdůvodnění nechci opakovat věci, které jsou obecně známé, ale pokud očekáváte dynamickou, strhující akci v rozmanitém prostředí a s výborným, uvěřitelným protivníkem, tady dostanete vše měrou vrchovatou. Vše bylo vypilováno k dokonalosti s malou, ale nepřehlédnutelnou špetkou inovací. Ať už si vyzkoušíte Roadie-run (přikrčený běh s roztřesenou kamerou za zády), krytí se za objekty, přeskakování na jiná místa... uvědomíte si, že dřívější drobné nedostatky jsou pryč. Vše funguje bezchybně tak, jak má. Stejně tak dříve výborná střelba je v trojce ještě vyšperkována úžasnými efekty, které jsou nepřehlédnutelné.

I kontaktní boje a popravy zraněných nepřátel činí tuto hru nesmírně zábavnou. K tomu si připočtěte řadu drobných vylepšení, ať už se jedná o nové zbraně nebo spoustu překvapení a legrácek. Přitom náplň hry se neustále mění a prostředí se průběžně vyvíjí, že člověk skoro neví, na co se dívat dříve. Fanoušci série budou rozhodně spokojeni se vším, co uvidí. Snad jen menší epičnost hry oproti skvělé dvojce zarazí. Ti ostatní nepřekousnou, že nový díl jde ve šlépějích předchozích a žádná zásadní změna se prostě nekoná.

Nově se do bojů (po vašem boku i jinde) více zapojují i ženy, jejichž přítomnost na bojišti je osvěžující a přináší občas jiskrný vtip do dialogů s veterány předchozích bitev. Zajímavou, ale málo využívanou možností je označování cílů pro vaše parťáky, kteří na ně okamžitě soustředí svou palbu. Ale protože hra není příliš těžká, poradíte si se všemi nepřáteli téměř sami - jen málokdy se vyplatí soustředit pozornost všech na jednoho nepřítele. To zřejmě využijete jen na tu úplně nejvyšší obtížnost, která se odemkne teprve po prvním dohrání kampaně, což je pro hardcore fanoušky docela zbytečné zdržování.

Test A.I.

Zkoušel jsem různé triky, skrýval se na hůře dostupných místech, ustoupil jsem na vyvýšená místa a pokaždé nepřítel věděl, co má dělat. Jen opravdu o pár lokacích se dá říct, že zde odhalíte limity počítačem řízené inteligence...

K umělé inteligenci nemám moc výhrad, jen občas se parťáci z Delta týmu zbytečně pletou přímo do vaší střelby nebo obsazují všechny vhodné kryty. V některých stísněnějších prostorech pak AI neví, zda bojovat zblízka nebo raději střílet, ale jsou to drobné chybky. Přirozené a uvěřitelné chování nepřátel je stále stěžejním prvkem hratelnosti, protože jen málo titulů nabízí podobně vyzývavého protivníka. Hra sice znovu používá osvědčené mechanismy stejného nástupu nepřátel na scénu, stejně jako pokaždé zazní notoricky známý zvuk, jakmile nebezpečí pominulo. Ale tím veškerá svázanost skripty končí. Od tohoto okamžiku už nepřítel reaguje na nastalou situaci, takže pokud měníte svou taktiku, snaží se vám přizpůsobit.

Během hraní budete nacházet nové zbraně a vybavení, z nichž stojí za zmínku třeba Hammerburst, účinná puška s manuální střelbou a mířidly jako v klasické FPS. Z dalších věcí si vybavuji zápalné a kouřové granáty, obrovskou mačetu (v češtině Sekáček), která ale není moc praktická, stejně jako jsem nikdy nepřišel na výhody "Krtkometu" (tak je ve hře přeložen), jehož střely se pohybují v podzemí a na určeném místě explodují. Nejenže se s ním blbě míří, ale účinek je rozporuplný, takže jsem tuto zbraň poměrně brzy ignoroval.

1 of 37

Caption

Attribution

Mnohem zajímavější je "Jednoranka", brutální odstřelovačka, jejíž název jasně evokuje, kolik zásahů vydrží váš protivník. Nedá mi to, abych znovu nezmínil pocit ze střelby. Schválně se zaměřte na to, jak létají a dopadají střely na cíl - řekněte sami, no není to nádhera? Která hra mě naposledy tak učarovala provedením střelby?

Rozporuplná lokalizace

Česká verze je příjemným bonusem, ale mnohé z výrazů nebo obratů se nepovedly. Občas to vypadá, jakoby překladatelé použili univerzální překladač na internetu nebo zkrátka neměli moc potuchy, co vlastně překládají a žádný hráč po nich neopravil či neotestoval. Každopádně, buďme rádi, že se objevila další konzolová hra přeložená do naší mateřštiny, protože větší část překladu je naprosto v pořádku.

Zbraněmi náš výčet vylepšení samozřejmě nekončí. Ve hře narazíte na mechanické obleky Silverback (Stříbrňák) nebo Nakladač, který přenáší objekty. Každé podobné vybavení znamená zvýšenou odolnost a slušnou palebnou sílu, kterou si vyzkoušíte už chvíli po startu hry v bitvě proti jednomu přerostlému požírači lodí. Stiskem tlačítka LB se kdykoliv můžete podívat, kterým směrem máte jít, ačkoliv ve víceméně lineární hře s jen několika málo odbočkami nelze zabloudit.

Výborným řešením je skryté bodování vašich akcí (např. za zabití někoho určitou zbraní), které se projeví levelováním postavy v menu. Tento systém vás v podstatě připravuje do multiplayerových bitev a zajišťuje, aby se potkávali hráči na zhruba stejné úrovni. Něco trochu jiného je možnost hrát na arkádové nastavení, ve kterém při hraní kampaně sbíráte body za úplně všechno a poměřujete se s dalšími hráči. Gears of War 3 navíc můžete hrát i ve vynikajícím kooperativním módu pro čtyři živé hráče.

Hra je prostě parádní od samotného začátku až do úplného konce, byť mě trochu zklamal hodně předvídatelný souboj s posledním protivníkem a část levelu, který mi připomenul chodby z nedávno recenzovaného Warhammeru 40000. Další zklamání už nejsou tak výrazná, například nutnost podržet tlačítko při sbírání munice. Protože to musíte dělat poměrně často, je nepochopitelné, proč by na tomto místě nestačil jen krátký stisk?

Zbytek hry lze už jen charakterizovat jako dokonale vybroušený klenot v nádherné grafice, která i na šest let starém hardwaru vypadá famózně. Grafici tady bez diskuzí dokazují, že na krásnou hru nepotřebujete super výkonnou grafickou kartu a čtyř-jádrový procesor. Důležitější je její celkové vyznění, architektura prostředí (level design) a dojem, jaký ze hry máte. Teprve poté přichází ke slovu rozlišení textur a kvalita jednotlivých modelů. Nedivím se proto zdrženlivosti Microsoftu a Sony, že nechtějí příchod nové generace konzolí uspěchat. Hry jako Gears of War 3 nám ukazují, že mají stále co nabídnout a čím překvapit.