From Dust
Vypořádejte se s živly biblických rozměrů.
Nestává se zase až tak často, že by se urodila originální hra. A navíc kvalitně technicky zpracovaná, zábavná a chytlavá. Samozřejmě se, zejména na nezávislé scéně, čas od času urodí nějaký netradiční klenot. Ale i ten většinou vychází z jiných her, pouze je něčím nestandardním obohacuje. Ale téměř nikdy ji člověk nemůže označit za úplně nový žánr. No a From Dust je právě jednou takovou výjimkou, která nic nekopíruje ani nevylepšuje, ale přináší úplně nový herní zážitek.
Z toho důvodu je tedy popis hry trošku záludný. Hra není ničemu podobná a tak ji není k čemu přirovnat a tím alespoň rámcově nastínit, jak se vlastně From Dust hraje. Nezasvěcenému pozorovateli může hra připomínat Black and White nebo starší Populous a zařadí ji mezi další hru na bohy. Ale i od nich se From Dust odlišuje. V těchto hrách hrála významnou roli starost o kmen samotný, jejich rozvoj, budování vesniček, zajišťování stravy apod.
Ve From Dust se sice křováci také vyskytují, ale hrají úplně vedlejší housle. I v některých pozdějších obtížnějších misích si celá interakce s kmenem vystačí celkově s pěti až sedmi stisky tlačítka A. Nic víc, nic míň. Žádná budovatelská strategie se nekoná, vesničané jsou většinu času nenároční a soběstační a ovládáte je velmi rámcově. V principu má From Dust asi nejblíže k Lemmings. A to tím, že v obou hrách musíte bandě blbečků vybudovat bezpečnou cestu k cíli. A tím i zde veškerá podoba končí.
Ve From Dust hraje hlavní roli příroda. Ta je vaším nepřítelem a zároveň hlavní zbraní. V každé ze třinácti misí musíte založit vesnici u všech existujících totemů a poté své vesničany poslat k jeskyni vedoucí do další lokace. A jako vedlejší úkol se můžete pokusit zalesnit dostatečně velké území. Což není tak snadné jak se zdá, protože vždy vám v cestě leží několik překážek a situaci komplikují pravidelné přírodní pohromy.
K dosažení cíle máte omezené, ale zato mocné prostředky. Můžete libovolně manipulovat s hlínou, vodou a lávou. Přesouvat kameny, které explodují v kontaktu s ohněm a udělají díru i do skály. A přenášet dva typy rostlin. Jedna se pravidelně samovznítí a snadno způsobí požár. Na druhou stranu může odpařovat menší potůček, který by jinak dělal neplechu. A druhá naopak v kontaktu s horkem vyprskne gejzír vody. Skvělá obrana proti požárům, ale při troše nepozornosti může postupně zaplavit kus mapy.
Některé obsazené totemy navíc zpřístupní určitá kouzla, která lze čas od času použít. Od základních jako navýšení množství hmoty, které najednou unesete, přes uhašení všech požárů nebo vypaření vody. Až po silná kouzla jako možnost chvíli bez omezení vytvářet písek nebo proměna veškeré vody v pevnou želatinu.
Hrátky s přírodou
Voda tu teče, písek sype, požáry šíří, láva tvrdne a při kontaktu s tekoucí vodou začne vytváře reálně vypadají předěl oddělující obě koryta tvrdou hmotou. Voda s sebou dokonce odnáší hlínu, což je možné omezit zalesněním dané půdy. Takže pokud vám někde maličko přetéká nasypaná hráz, může se snadno stát, že za pár minut bude celá vymletá. Ale hlína se neztratí. Tu naleznete dole nanesenou u pobřeží, kde vytvořila hezkou plytkou deltu s několika říčkami. Čistou a kalnou vodu lze dokonce rozeznat pouhým pohledem a sledovat jak se mísí.
Pomocí těchto prostředků musíte ochránit existující vesnice, vytvořit bezpečné cesty k novým totemům a hlínou propojit písečné pláně, aby se mohla šířit vegetace. Vesnice téměř ovládat nemůžete. Máte pouze možnost vesnici přesunout na vhodnější místo. A vesničané se mohou z nalezených runových kamenů naučit magické tance, které celou vesnici ochrání před vodou nebo lávou a ohněm. Získání těchto znalostí je často klíčové a znamená rozdíl mezi vesnicí smetenou tsunami, nebo vesnicí kterou voda pouze obestoupí a poté odteče.
Před vydáním hry jsem měl největší obavu ze stereotypu. Přeci jen jsou možnosti hráče dost omezené a From Dust mohlo snadno skončit jako hezké technologické demo, kde si člověk přepustí tři rybníky a za dvacet minut hru vypne. Naštěstí se tak nestalo.
Je pravdou, že provádíte stále ty stejné akce a i úkoly jsou ve všech misích kampaně totožné. Ale mapy se podařilo navrhnout tak, že se pokaždé hrají maličko jinak a zdaleka se nejedná pouze o stejné sypání cestiček na nové mapě. Jednou se musíte porvat s častou tsunami, podruhé s potoky lávy, potřetí se neustále střídá odliv a příliv, který zaplaví téměř celou mapu. Později se ocitnete na pusté poušti na které postupně vznikají desítky nových pramenů. A přijde řada i na velké sandboxové finále.
Některé mise navíc nejsou procházkou růžovým sadem. Ale je třeba zapojit i hlavu a popřemýšlet nad vhodnou strategií. Osídlit například kráter uvnitř aktivní sopky, kde se pravidelně střídají bouřlivé erupce se záplavovými dešti není až tak snadné a nezdaří se napoprvé.
A komu by kampaň nestačila, toho možná potěší challenge mód, který jako bonus nabízí úplně jiný zážitek. Na třiceti mapách musíte vždy splnit relativně jednoduchý úkol. A to buď v těsném časovém limitu, nebo v extrémně nebezpečné situaci. A se značným omezením vašich božských dovedností. Mnoho z těchto map svým pojetím připomíná spíše logické puzzle, než strategii. Protože vzhledem k limitům často existuje pouze jedno řešení, které není až tak snadné nalézt.
Challenge mód začíná jednoduchými úkoly, kdy důležitému vesničanovi zkrátíte cestu tím, že jej spláchnete s kopce. Pokračuje záludnostmi jako nutnost rychle uhasit šířící se oheň, ale manipulovat smíte pouze se žhavou lávou. Až po šílenosti s propadající se mapou, kde hraje roli každá vteřina. Challenge mód určitě prověří vaši trpělivost, inteligenci i schopnost rychlého a přesného ovládání.
Největším tahákem je ovšem revoluční technické zpracování. From Dust se snaží dynamicky simulovat chování přírodních živlů a to se jí daří. Z videí jste asi odkoukali, že je ve hře tekoucí voda, která dokonce jako voda vypadá. Již to samo o sobě je ve hrách nevídané. Ale co z videí úplně patrné není je fakt, že s tekoucí vodou hra nekončí, ale pouze začíná.
Celá simulace je opravdu komplexní, impresivní a udělala na mě veliký dojem. Byl jsem mile překvapen jak na sebe jednotlivé živly reagují a průběžně formují terén způsobem, který vypadá opravdu realisticky a uvěřitelně. Vytvořte pár stejných kopců, nahoru hoďte sopku a pár potůčků, nechte chvíli být a hra již sama vykouzlí krásnou lokaci, která působí reálně. Svým způsobem by engine mohl sloužit jako nejrychlejší editor pro tvorbu dobře vypadajících detailních map i do jiných her.
Potěšilo mě, že snad všechny mise lze řešit několika rozdílnými způsoby, což vede k znovuhratelnosti. Koneckonců ihned po dohrání jsem hned začal hrát znovu a zkoušel volit jiný postup. Potřebujete se dostat přes vodu? Odkloníte celou řeku úplně jiným směrem? Proměníte ji v želatinu a dočasně v ní vykopete suchý kanál? Vytvoříte cestu, která povede přes kopec nad pramenem a tím ji obejdete? Možností je vždy několik.
Hra mi díky těmto hrátkám vydržela opravdu na dlouho. Zažral jsem se natolik, že jsem ztratil přehled o čase, ale určitě by šel strávený čas srovnat s mnoha AAA tituly. Což za těch pár stovek není špatné. I když uznávám, že zábavnost je dána hlavně úplnou novotou a neokoukaností herních mechanismů. Člověk má při hraní potřebu zkoušet co všechno herní engine umí a jak si poradí s různými extrémy (prozradím, že dobře). Sice již máte misi s údolím, řekou a sopkou vlastně dohranou. Ale najednou vás napadne, jak moc by šlo celé údolí zatopit a jestli by nešlo utopit zdroj lávy. A najednou je hodina pryč a celá herní mapa k nepoznání. Ale to už koukáte, kde byste celou hráz ideálně prokopli, aby se nahromaděná voda co nejdivočeji roztekla. Nezdá se to, ale dokáže to být poměrně návykové.
I když se mi From Dust velmi líbí, neobešel se bez much na kráse. Vesničané mají potíže s hledáním vhodné cesty a často se někde zaseknou či bloudí. Je to dáno tím, že se prostředí stále mění a bohužel je nelze přímo ovládat. Takže jim nemůžete přikázat: "Pojďte tudy, až budete u řeky, tak já vám ji vysaji." Místo toho budou hledat cestu dlouhou oklikou. A kvůli fixnímu naklonění kamery není ovládání nejpřesnější. V kampani to není problém. Ale v challenge módu, kde počítáte každou vteřinu a hrst písku, je to někdy pro zlost.
Osobně teď jen doufám, že Ubisoft bude na tomto enginu dál pracovat a předvede jej i v jiných hrách. From Dust je nejvhodnější ukázkou takové technologie. Ale dokáži si ji dobře představit i v jiných hrách. Takovéto zpracování fyziky by již skutečně mohlo ovlivnit hratelnost a herní možnosti trošku výraznějším způsobem než současné padající plechovky a ragdoll fyzika těl. Dejte mi tento engine do Skyrimu, do inventáře hoďte lopatu, přidejte pár terramorfovacích kouzel a až se s táborem skřetům vypořádám jako Entové se Železným pasem, tak budu blahem bez sebe. From Dust je zatím první vlaštovkou naznačující, že se snad takové hry blíží.
VERDIKT: From Dust si zaslouží pozornost již jen díky nevídané technologii, kterou bych se nebál označit za revoluční. Samotná hratelnost je lehce stereotypní, ale to vyvažuje nabídkou zajímavých, různorodých map a navíc obsahuje záludný challenge mód, který dokáže pořádně potrápit mozkové závity. Kdo má chuť si zahrát něco úplně jiného, tak by měl být spokojen. Za přibližně 300 Kč dostanete odpovídají porci zábavy. A myslím, že hra je vhodná i pro jedince, kteří v dětství nemilovali přepouštění kaluží.
Xboxová verze From Dust vyšla tento týden, ta pro PC bude následovat v polovině srpna a ta PS3 později.