Skip to main content

Forza Motorsport 3

Závodní nirvána nebo nastavovaná kaše?

Závody jsou převážně okruhové, ale naštěstí se vrátily i sprinty z jednoho bodu do druhého. Jsou sice pořádány pouze v rámci velkých, mnohakilometrových okruhů typu Nürburgring či Le Mans, ale i tak je to změna. Občas mě však vytáčela nutnost zajíždět třikrát po sobě stejný úsek, z čehož jsem byl za chvíli utahaný jako ostravský havíř po třetí šichtě. Tudy cesta opravdu nevede, pokud netrpíte nějakou ojedinělou masochistickou úchylkou. Je také škoda, že Forza nepřišla se změnami počasí, které by dozajista zatraktivnily všechny tratě a oddálily by nástup stereotypu.

Příprava na start nedoznala zásadních změn a ani to nebylo nutné. Pokud se vlezete do limitů, které jsou určující pro závod, pak můžete klidně postavit Enzo Ferrari proti Seatu Toledo. Čas od času je totiž omezení určeno prostým konstatováním, že se závodů mohou zúčastnit pouze evropské vozy. Co na tom, že zbytek startovního pole jede ve třídě E nebo F. Jestli máte v garáži evropský speciál třídy R, pak hurá na trať. Do zbytku pole sice budete zapadat asi jako Helena Růžičková na sjezdu anorektiček, ale ten pocit je k nezaplacení.

Driftování po japonsku.

Já tohle v žádném případě nekritizuji, právě naopak. Možnosti, které díky tomu máte, jsou neuvěřitelně zábavné a navíc k takovým extrémům příliš často nedochází. O to víc se můžete vyřádit v garáži při přípravě vozidla, která zachází až do fetišistických detailů. Auta můžete vypiplávat s nekonečnou trpělivostí a věnovat se každému detailu, který vás napadne. Ať už jsou to jednotlivé díly motoru, podvozku, či karoserie nebo jen vizuální změny, díky nimž můžete udělat z každého auta malé umělecké dílo. Tady Forza utekla všem konkurentům na míle daleko a jsem proto velmi zvědav, čím odpoví nové Gran Turismo.

Možností úprav vozů je tak velké množství, že se v nich neznalý hráč nemá šanci zorientovat. Zřejmě s tímto vědomím přistoupili tvůrci k rychlému tuningu, který vám upraví auto na zvolenou třídu a do výše vašeho konta. Nevím, jestli je to dobře, protože mě to virtuální hrabání se v nastavení aut strašně baví. Běžně strávím polovinu herní doby jenom v garáži, a proto si myslím, že tahle berlička kazí hru. Uznávám však, že v online závodech upravených vozidel teď mají šanci i ti hráči, kteří se v motorech vyznají asi stejně tak dobře, jako Pepík Zima na rockovém festivalu.

Výkonová karta každého vozu.

Nově je tu také možnost koupit si nastavení vozidla od některého ze zkušenějších tunerů, kteří své práce nabízí ve virtuálním obchodě, samozřejmě za patřičný obnos. Nikdy totiž nemůžete uspět stylem “pořádně ohulím motor a všechno vyhraju”. Pokud současně neupravíte přenos trakce a účinnost brzd, pak s velkou pravděpodobností vytvoříte neovladatelný krám.

Tímto povídáním jsme se dostali k tomu nejlepšímu, co Forza 3 nabízí, a tím je excelentní jízdní fyzika. Tak přirozeným modelem disponuje jen velmi málo her a třetí díl přišel ještě s několika pozorovatelnými vylepšeními. Předně jsem skutečně zaregistroval deformaci pneumatik a citelně odlišné chování aut na různém druhu povrchů. Italské pobřežní městečko s nepříjemně klouzající kostkovicí vám dá pořádně pocítit, kde končí hranice přilnavosti pneumatik a jak tvrdé mohou být ocelové mantinely.

Variace na australské V8 Supercars.

Forza 3 je také úžasná v tom, jak benevolentní je ke všem skupinám hráčům. Tohle považuji za obrovský klad hry. Pobaví se zde jak zcela sváteční jezdci, ovšem za vydatné pomoci elektronických systémů, tak i profesionálové, kterým nečiní nejmenší problém vymést zadkem svého BMW ostrou horskou zatáčku. Dokonce i se všemi asistenty nebudete mít problém poznat rozdíl mezi nedotáčivým Focusem RS a mnohem neutrálněji se chovající Brerou.

Významným zlepšením prošlo také ovládání na volantu, které má výrazně lepší reakci na zatáčení a gumová vazba je konečně pryč. Hra plnohodnotně podporuje také spojku, pokud ovšem máte patřičný herní hardware. Simulace spojky na gamepadu vám reálnější vjem z řízení určitě nezprostředkuje. Tvůrci hru, bohužel, nezbavili určitého nešvaru, kterým je zkracování šikan. Některé zatáčky můžete říznout jako by se nechumelilo a jiné vás zastaví rychleji, než záchytný hák na palubě letadlové lodi. Proč tomu tak je, by lépe zodpověděli vývojáři z Turn 10, ale rozhodně to nepřispívá k pohodě hraní.

Jedna z pomůcek - ideální stopa na vozovce.

Svým způsobem je dobrým posunem vpřed umělá inteligence. Znovu se naučila chybovat jako v jedničce, zejména pokud na ni vyvíjíte tlak. Dříve či později AI řidič podlehne, udělá chybu a za chvíli už lítá jako utržený ze řetězu od jednoho mantinelu ke druhému. Díky tomu působí průběh závodu velmi reálným dojmem, přestože fyzika velkých karambolů není ideální. Tyto chyby však umělá inteligence vytváří jen na nejnižší obtížnost, která je příliš snadná i pro nezkušeného hráče.

Přesto jsem měl z chování řidičů velmi dobrý pocit. Jedou poměrně agresivně, ale ne až tak hloupě, jako v NFS Shift, kde vás sestřelí, ani nestačíte mrknout. Tady je to všechno více v normální, přirozenější rovině. Vůbec srovnávat obě hry skoro ani nelze, protože v Shiftu klidně podjedete auto před vámi pod jeho podvozkem a tímto šíleným manévrem ho předjedete. To se ve Forze asi nestane. Mezi oběma tituly tak zeje propastný rozdíl v jízdních vlastnostech, který Shift vrací zpátky do arkádové garáže, z které původně vyjel.

Za volantem Forzy si totiž uvědomíte, jak má znít slůvko simulace, protože nereálné tendence ke smýkání kol i v nižších rychlostech a širších zatáčkách jak to předvádí Shift, usazuje nová Forza do těch správných mezí. Navíc máte k dispozici funkci pro vrácení času, pokud byste se potřebovali vyhnout vaší či jiné chybě. S tímto hodně benevolentním systémem lze docela podvádět, ale pomáhá skvěle při výuce jízdy.