Ferrari - The Race Experience
Potřetí ve stejné řece.
Koupíte si svoje první auto, kupř. já si vybral středně výkonnou F-355 Challenge, vyberete si z trojice obtížnostních voleb (asistovaná pro nováčky / arkádová / simulační), sednete za volant a..., a ono to jede! A ono to jede dobře! A ono se to i pěkně řídí, a to jak při arkádě, tak i při simulaci, kdy na vůz působí reálné síly a není problém každou zatáčku projet pod plynem řízeným smykem. Uf, to jsem si oddechl, jízdní model je tak vlastně se všemi vozy, jež se od sebe v jízdním projevu zas tak moc neliší, docela povedený, zábavný a podle nastavení pomocníků (ABS, SC, TC a další) i různě náročný. Určitě ale nečekejte totální simulátor, to v System 3 neumí, ale takový zajímavý kompromis mezi simulací a arkádou už ano.
Užijete si tak celou paletu zajímavých typů, od Le Mans speciálů pro MS sportovních prototypů, přes závodní vozy FIA GT homologace, až po civilní sportovní modely. Však zdejší kariérní režim obsahuje právě 34 podniků po vzoru skutečných Ferrari Challenges, vždy po třech jízdách při sedmi závodních víkendech. Každý podnik je vypsán vždy pro jediný model Ferrari, jezdí se kvalifikace na dvě kola, následují dva závody na kol pět a výsledky se započítávají do celého šampionátu. Pěkné a rozmanité, tedy až na to, že tratě jsou pořád stejné, rychle se ojezdí a jiný než letmý start celá hra bohužel nezná.
Všechny další singl režimy už jsou znovu a zase pouze přesně převzaté jízdy z minulých dvou dílů. Závody o trofeje slouží k plnění různých úkolů, opět reprezentovaných trofejními kartičkami, jakožto variací na herní achievementy (jinak PS3 trofeje hra také podporuje). Ke cti jim budiž, že v sérii závodů startujete podle pořadí v minulé jízdě, což ale neplatí pro Arkádové podniky, kde v obyčejné a nic neříkající sérii kvarteta jízd musíte zajíždět bednu, když startujete vždy jako poslední (samozřejmě pouze letmo), čímž se otevře další várka s vyšší obtížností. To byla nuda už minule a je to nuda i dnes.
V recyklaci pak pokračuje i časovka znovu žel bez stínových vozů a jediný závod s volbou sucha, nebo pěkně vypadajícího deště, který nechává vyniknout pohledné částicové efekty, když celá grafika je znovu dosti výrazná a přebarvená, ale i tak vcelku solidní. Obě minulé hry ale vypadají stále lépe, avšak to nejsou datově střídmější stahovatelné kousky jako recenzovaný titul. Škoda jen zase totálně ořezaných opakovaček, kde nelze vůbec nic nastavit a změnit. Navíc replaye dosti zlobí, když jsem skoro pokaždé viděl jen pár sekund a pak se záznam sám ukončil.
Ne zcela v pořádku je i AI ostatních vozů, jejichž základní rutiny byly převzaty z minulého Supercar Challenge. Takže si AI sice přinesla lepší reakce na kolize, než tomu bylo u prvního Ferrari, stejně jako časté chyby a zmatky jezdců, což působí pěkně reálně, ale ze své stopy znovu moc nechtějí vybočit a sami mezi sebou se předjíždí jen velice neochotně. Penalizace pak platí při zkrácení zatáčky, ale při bourání vám už nikdo nevynadá. Několikrát jsem také zažil nezvládnutý start, kdy se vůz přede mnou ještě před odpočítáváním prostě skoro zastavil a zablokoval mě, tudíž po startu jsem měl rázem obrovskou ztrátu na celý zbytek pole. To pak pomohl až několikanásobný restart závodu.
Když vás začnou AI jezdci štvát, ještě je k mání online a LAN multiplayer, mimo jiné také pro 16 jezdců jako ve všech offline závodech, což je vskutku báječný počet na menší stahovatelnou hru! Ale ani tam jsem nepochodil, smutně si vědom faktu, že se Ferrari Experience asi moc dobře neprodává. Však na našem PSN není jeho cena přes čtyři sta korun žádná láce. Zkoušel jsem to několik dnů po sobě v době psaní tohoto článku (pár týdnů po vydání hry), ale nenašel jsem nikdy ani jeden online závod a při založení seance se ani nikdo nikdy nepřipojil! Split-screen byl jinak zcela vypuštěn.
Říkám si, že tvůrci zvolili digitální šíření možná jako lék na nižší prodeje předchozích titulů a snížení nákladů na distribuci, což zatím, jak vidno nemá ten správný efekt a mnoho hráčů si k této hře cestu zatím asi nenašlo. Každopádně závody to nejsou věru špatné, i když jako nejlepší z té trojky bych stále volil předešlý Supercar Challenge. Jako poněkud dražší stahovatelná závodní hra ale má Ferrari Experience určitě slušnou šanci uspět, v tomto ranku prakticky nemá konkurenci. Podobně „dospělých" závodů ke stažení na konzolích moc není, ale musím přiznat, že do třetice pomyslné série bych čekal asi poněkud více inovací, než jen neustálé brakování předešlých her.
Verdikt: Stahovatelné závody ve jménu Ferrari sice na jednu stranu vlastně jen vykrádají své větší předchůdce, když si to navíc nechají docela královsky zaplatit, ale na tu druhou zase nabízejí v této škatulce dlouhou životnost, širokou várku herních režimů, i solidní a plně přizpůsobitelný jízdní model, který s přimhouřením oka ostudu neudělá. Jen od toho zase tolik nečekat a počítat s jistým ořezáním, pak si zdejší jízdu i přes ty chyby určitě docela užijete.