Fairytale Fights

Fairytale Fights je hodně akční plošinovka s pohádkovou tematikou a s tím související grafickou prezentací, v níž figuruje řada dobře známých tváří. Tito se ve svých příbězích ocitli na vedlejší koleji, a tak se snaží znovu nabýt svého dřívějšího věhlasu. Čemuž se děje ve více než dvou desítkách lineárních úrovní, kterými se vybraná postava musí probít a prosekat až na konec. Ano, čtete dobře. Máte před sebou trochu překvapivě hodně syrové "hack-n-slash" představení, kde se v obraze objevují hektolitry krve, co tu po sobě zanechávají brutálně zlikvidovaní nepřátelé.

Jak už bylo řečeno, jde také o plošinovku se všemi klasickými atributy, mezi kterými nechybí ani překonávání (přeskakování) spousty nebezpečných úseků. Včetně pastí a nástrah, jež vás mohou jedním ostrým máchnutím nebo ozubenou rotací uvést do značně nelichotivého statusu. Po něm vám hra automaticky sáhne do virtuální peněženky a za příslušný obnos postaví na místo, na němž jste ještě před chvílí fungovali v jednom kuse. Peníze tu přitom sbíráte z porůznu nachystaných truhel a také vašich oponentů, obé přitom musíte rozbít za dopomoci rozličných přesvědčovacích prostředků.

Nabídka je skutečně ostrá, najdete tu sekeru, pilu, vidle a nebo obrovské nůžky, s dílčími rozdíly v účinnosti. Plus něco alternativ pro boj na větší distanc, jako je samostříl. Radost vám však neudělá dosti nečitelné zaměřovaní a fakt, že můžete mít k okamžité dispozici jenom jednu zbraň. Tou nablízko se oháníte dosti netradičně, za - poněkud nepřesného - využití pravého analogu a s hodně matnou snahou dosáhnout zde nějakých trochu efektivních komb. Hraní je tak spíše hektické než taktické a už po chvíli se stává vysloveně jednotvárnou a nudnou podívanou, kterou neoživí ani kooperativní mód.

Problém dále spočívá ve skutečnosti, že dění je místy ukrutně nepřehledné. Čemuž nenapomáhá ani kamerové nahlížení na dění, které pohříchu nemáte šanci příliš ovlivnit. Mnohdy tak vůbec netušíte, kde se v té záplavě krve a nepřátel vlastně nacházíte a proti komu že útočíte. Ano, jsou tu jisté aspekty, na něž se dá pohlížet výrazně vlídnějším okem. Jako vděčná možnost vlákat protivníky do četných pastí. Ale jinak hra budí dojem, že se svou nečekanou brutalitou snaží zakrýt stereotypní a skutečně nezáživnou herní koncepci.

Pravda, je tu také něco vtipných narážek a animací, či značně rozverných nápadů. Leč ani to nijak nepomůže překonat značné rozpaky z herní náplně, která zůstává stále stejná, ať již do mise vyberete jakéhokoliv herního hrdinu. Mezi nimi je Karkulka, Sněhurka či nahý Císař (z pohádky Císařovy nové šaty), který je pro potřeby tohoto výletu naštěstí oděn do cizelérsky položeného listu. Nicméně pohádková kulisa s netradičním představením dalších pohádkových tváří, jako je Popelka či Pinokio, nemá na hru de facto žádný vliv a také samotný, velmi lehce načrtnutý příběh, je zde jenom jako nutná vycpávka.

Fairytale Fights je hra, která by mohla mít o něco vyšší kredit v případě, že by se v eventuálně zkrácené verzi objevila jako produkt ke stažení v rámci modelu digitální distribuce - XBLA, PSN. Ale i tady by ke spokojenosti chyběl vychytanější soubojový systém a celkově lépe navržené ovládání.

Takže musím ve finále říci, že by bylo skutečně záhodno se téhle krvavé pohádce velkým obloukem vyhnout. Na trhu jsou mnohem lepší akční plošinovky (Shadow Complex, Bionic Commando Rearmed či Banjo-Kazooie) a za mnohem méně peněz. A třebaže nelze tvůrcům upřít snahu a styl, a pochválit je ještě za multiplayerový vklad, v němž najdete i klasická versus klání, do zdejší pohádky bych asi nikomu trochu rozumnému nedoporučil zabrousit.