F.E.A.R. 3

Za chvíli jsem se dostal až ke konci mostu, kde na mě čekala sladká odměna v podobě obřího mecha. V nedaleké budce ho stačilo aktivovat, odstranit dotěrné stráže a pohodlně se usadit. Mech byl vybaven dvěma obřími kulomety a na ramenou nesl trojici raketometů. Pro zjednodušení akce disponoval zaměřovacím systémem a následující ohňostroj vybuchujících aut snad nepotřebuje delšího komentáře. Za zmínku rozhodně stojí obří síla mecha, který hravě prorazil betonové zátarasy společně s několika železnými tyčemi. Líbilo se mi, že tento bojový prostředek má skutečně svoji váhu.

Právě mechů, stacionárních děl a dalších podobných bojových prostředků bude F.E.A.R 3 plný. Jeho vývojáři Day 1 Studios jsou totiž známí titulem MechAssault a předtím ještě pod názvem Meyer/Glass Interactive vytvořili podobně výbušné tituly jako Missile Command či Battleship: Surface Thunder.

Trochu jednotvárnou procházku brzy narušil bojový vrtulník, který konečně začal dělat šrámy na mém pancíři. Rychle docházelo k přehřívání zbraní a nechyběla ani rudá chybová obrazovka. Mecha jsem následně musel opustit a opět se vydat na cestu hezky po svých. To byla docela chyba, protože po chvilce se přede mnou objevil podobný mech ovládaný počítačem, což pro mě byla konečná.

Druhou část demoverze jsem si odehrál na jiném X360 již v kůži Paxtona Fettela a začínal jsem doslova s holýma rukama, z nichž stoupal rudý dým. Trochu po vzoru Bioshocku jsem s nimi však uměl dělat řadu věcí a kromě obligátních ohnivých střel jsem měl k dispozici sílu na zdvihnutí protivníka do vzduchu. V jedné ruce jsem měl svoji oběť jako na špagátu a druhá ruka se starala o masáž v podobě zmiňovaných energetických střel. Toto uchopování protivníků fungovalo dokonce na nejrůznější výbušné barely, které šlo takto ve vzduchu proměnit v ohromné ohnivé koule pohlcující všechny okolo stojící nepřátele.

Vyzkoušel jsem si schopnost Possession, kdy jsem se doslova vžil do role protivníka a měl jsem veškeré jeho schopnosti a zbraně. Trochu mi tato situace připomněla starou 3rd person střílečku Messiah, kde jsem v roli nezbedného andělíčka měl podobnou vlastnost. Paxton Fettel byl však smrtelný už před samotným převtělením, ale přestřelka klasickými zbraněmi s možností kdykoliv opustit zbídačené tělo měla taky něco do sebe.

F.E.A.R. 3 se po celou dobu hry snažil navodit tu správnou depresivní atmosféru za pomoci velmi temné grafiky. Při průchodu přes dálniční mosty byly na pozadí vidět obrysy mrakodrapů zahalených v mlze a celý obraz měl nažloutlý nádech. Zkrátka prostředí jak vystřižené z post-apokalyptického filmu. Druhá pasáž se odehrávala převážně v opuštěných rodinných domcích a v jednom sklepu, kde se mě snažilo vyděsit hned několik průhledných duchů. Marně.

Celkově pokračování F.E.A.R. vypadá na velmi povedenou FPS s rychlým spádem. Na letošní Metro 2033 či akčnější Singularity však bude mít po stránce hororové atmosféry pouze těžko. Přeci jenom střelba a nejrůznější výbušné efekty převládaly a na navození hlubšího prožitku zkrátka nezbylo místo. Tedy alespoň takto se mi oba ukázkové levely jevily a otázkou zůstává, nakolik bude tento styl hry přítomen v plné verzi. Na druhé straně výrazným plusem by mohla být kooperativní hra, na které si očividně dávají autoři hodně záležet. Stačí si vzpomenout na podobnou funkci u Resident Evil 5, kdy se tento přístup tvůrcům rozhodně vyplatil.