EXKLUZIVNÍ E3 DOJMY z příběhového režimu FIFA 17

Nová FIFA má příběhový režim, ve kterém můžete používat dialogové kolečko ve stylu Mass Effect - tak zní hlavní novinka letošního ročníku. V příběhovém režimu FIFA 17 nazvaném The Journey ovládáte Alexe Huntera, mladého fotbalistu, který se zrovna přihlásil do jednoho z klubů v Premier League. Hunter, postava inspirovaná lidmi jako Raheem Sterling či Andros Townsend, je vržen do prvního týmu a ocitá se ve stejné šatně jako fotbalové superstar.

Na nedávné předváděčce jsem si tuhle scénu mohl zahrát. V demu, které nám poskytlo EA, Hunter podepsal smlouvu s Manchester United. Spolu s blízkým přítelem Garethem Walkerem, který vstoupil do stejného klubu, v šatně nadšeně zírají na svá jména na trikotech. Jsou pyšní, napjatí a vystrašení.

Dvojice se připravuje na svůj debut. Během předzápasového rozhovoru s týmem jim praktický trenér Butler vysvětlí význam tohoto zápasu proti odvěkému rivalovi z Liverpoolu. Kolem pobíhá německý záložník Manchester United Bastian Schweinsteiger. Je jasné, že se vývojáři snaží v hráčích vyvolat pocit, že příběh FIFA 17 je autentický - že představuje splynutí skutečného a virtuálního světa.

Trenér Butler představuje první jedenáctku Man Utd pro tento zápas: Hunter sedí na lavičce, Walker má hrát vepředu. Pro oba hráče je to velký okamžik. Gareth sedí vedle Alexe a psychicky se připravuje na svůj debut. Pak se filmeček pozastaví a vespod obrazovky se objeví dialogové kolečko, stejně jako v Mass Effect od Bioware. Vaše dialogové volby spadají zhruba do tří kategorií: arogantní reakce, klidná reakce a týmový hráč. Já zvolil arogantní: „Dej gól za mě!" prohlásí Alex. Gareth na to nezareaguje dobře - vstane a bez jediného slova vykročí se spoluhráči ven na hřiště. Alex vypadá naštvaně, protože ho kamarád ignoroval.

Jsme na hřišti a Alex se posadí na lavici náhradníků. Z filmové perspektivy sledujeme, jak se odehrávají klíčové okamžiky zápasu: Gareth Walker dá gól a dostane Man Utd do vedení; Alex má ze svého kamaráda radost - tleská a usmívá se u postranní čáry. Ale Daniel Sturridge za Liverpool vyrovná a Alex Hunter je o krok blíž svému vysněnému debutu.

Vidíme manažera United Josého Mourinha, kterak popochází po postranní čáře zabrán do rozhovoru s trenérem Butlerem. A pak to přijde: Hunter nastupuje a do konce zápasu zbývá ještě 15 minut. Je čas se rozcvičit.

Hunter sprintuje po pomezní čáře. Slyšíme, jak fanoušci Liverpoolu skandují: „Kdo jseš ty?! Kdo jseš ty!" Komentátoři rozebírají náročnost tohoto úkolu: předvést svůj debut na tomto místě a v tomto okamžiku. „Vítej do Premier League!" říkají.

Trenér Butler poví Hunterovi, aby svým tempem zavařil únavným obráncům Liverpoolu. Pak hra představí „úkoly": získat hodnocení hráče 7,0 nebo vyšší, dát gól, vyhrát zápas. Hunter nastupuje na svůj debut a komentátoři s napětím vyhlížejí novou naději United.

V tomto okamžiku končí filmeček a začíná hra. Akce je prezentována z pohledu herní kamery, jak je tomu u FIFA zvykem, ale vy tentokrát ovládáte jen jednoho hráče: Alexe Huntera. Strávil jsem spoustu času sledováním radaru v dolní části obrazovky ve snaze držet Huntera na pozici, zatímco se míč - spolu s kamerou - pohybovala po hřišti. Jelikož mé spoluhráče ovládal počítač, zpočátku jsem měl problémy, protože jsem se spoléhal na záložníky United, že získají míč a přihrají mi ho.

Pár přihrávek se mi podařilo dokončit a já neustále sledoval své hodnocení hráče v pravém horním rohu obrazovky, abych viděl, jak si vedu. Povedl se mi výkop, který byl zablokován. 7,1 - nepřestávej, říkala mi FIFA 17. Takže do útoku. Když čas pomalu docházel, trefil jsem tyčku. Pak jsem ji trefil znovu. Rozhodčí zapískal a zápas skončil 1:1. Debut to byl tedy frustrující, ale podařilo se mi získat hodnocení hráče 7,3, čímž jsem splnil první úkol. V případě ostatních dvou jsem ale selhal: nedal jsem gól a zápas jsme nevyhráli.

Pak se přesouváme k pozápasovému rozhovoru. Zde se Huntera ptají na výkon týmu a na obrazovce se znovu objeví dialogové kolečko ve stylu Mass Effect, které opět nabízí tři možnosti: týmový hráč, klidná odpověď a arogantní odpověď. A já opět zvolil arogantní: „Svému týmu vždycky dávám šanci na vítězství," řekne Hunter.

Tady demo skončilo. Moje ochutnávka příběhového režimu FIFA 17 byla bizarním zážitkem a rozhodně se nepodobala ničemu, co jsem dosud zažil ve kterémkoliv dílu FIFA - a to je asi dobře, protože se tady bavíme o sérii, které bývá často vytýkáno, že nezvládá meziroční inovaci. Ale nemůžu se zbavit dojmu, že se přídavek v podobě příběhového režimu má zalíbit spíš lidem, kteří FIFA nehrají, anebo ji hráli, ale pak z nějakého důvodu přestali, než aby přetáhl obrovskou hráčskou základnu této série z režimů jako FIFA Ultimate Team nebo z online sezóny.

Vrchní producent Nick Channon mi řekl, že hráči FIFA si příběhový režim žádají už nějakou dobu, což je pro mě překvapením. „Lidé chtěli vidět trochu víc do zákulisí mimo hřiště," říká.

„Podívali jsme se na hru samotnou a zjišťovali jsme, co bychom mohli zlepšit a co bychom mohli přidat. A napadlo nás, že je dobrý čas přidat nový hlavní režim. Přišlo nám, že příběhový režim je něco, co tu chybělo."

A proč teď? Příběhový režim byl umožněn přechodem série FIFA z enginu Ignite na Frostbite, říká Channon. FIFA 17 je první hrou série, jež používá herní engine od DICE, na kterém běží i Battlefield. Ale tento přechod dává smysl: FIFA na Ignite už začínala vypadat staře a díky tomu, že v podstatě všechny hry z portfolia EA - včetně Dragon Age a Mass Effect od Bioware - nyní přecházejí na nový technologický základ, mohli vývojáři FIFA spolupracovat s ostatními studii tohoto mega vydavatele mnohem úžeji než kdy dřív.

A přesně to i udělali: Channon říká, že vývojáři FIFA pracovali na určitých aspektech FIFA 17 s Bioware a DICE. Očividným výsledkem této spolupráce s Bioware je dialogové kolečko, příběh a filmečky, ale také pracovali s DICE na grafice.

FIFA 17 například využívá výhod enginu Frostbite v podobě prvotřídní technologie nasvícení během zápasů, které se odehrávají v noci. Ale zlepšily se i tváře hráčů. Channon říká, že díky této technologii mohli vývojáři animovat svaly ve tvářích, což zní tak trochu jako nechutná práce, ale někdo to dělat musí. Také si povšimnete, že všichni hráči mají skelnější oči, či jak mi to přišlo zpočátku, galaxie místo očí. Abych se přiznal, spíš to rozptyluje. Myslím, že vývojáři ještě nepřišli na to, jak videoherním postavám udělat realistické oči.

Mám dojem, že režim The Journey bude co do délky poněkud omezený. Channon se nechtěl šířit o tom, jak velkou část kariéry mladého Alexe Huntera hra obsáhne, ale hádám, že budeme mít k dispozici alespoň jeho první sezónu. Těžko si představit, že by hra vyprávěla celou jeho fotbalovou kariéru. Do určité míry ale může Alex postoupit na vyšší úroveň. The Journey obsahuje body, díky nimž mu můžete vylepšit vlastnosti jako třeba hlavičkování. Také můžete nějaký čas strávit v tréninkovém režimu, čímž si zlepší statistiky a stane se z něj lepší hráč - například si vylepší přihrávky či střely na branku.

I tak se obávám, že The Journey bude moci na rozhodnutí hráčů reagovat pouze omezeně. Channon mi řekl, že Hunterova osobnost se bude vyvíjet na základě vašich dialogových voleb, ale nejsem si jistý, jak se to odrazí na samotném příběhu. Jsou zde zprávy ze sociálních sítí, kde slavní hráči (například jsem zahlédl francouzského útočníka Arsenalu Oliviera Girouda) tweetují o Hunterovi a přejí mu hodně štěstí. Tento text se podle všeho mění na základě vašich dialogových voleb. Ale jednu věc si řekněme na rovinu: příběhový režim FIFA 17 neznamená kombinaci Mass Effect a fotbalu.

Prostor pro reaktivnější zážitek skýtá výkon hráče, a právě tady by režim The Journey mohl být zajímavý. Channon říká, že váš výkon na hřišti má na příběh výrazný dopad. První příklad se naskytne v okamžiku, kdy se se snažíte zapsat do jednoho z klubů v Premiere League - úroveň vašeho výkonu ovlivní to, kdo o vás projeví zájem. Ale tím to nekončí: Channon říká, že když dostanete červenou kartu, Alex bude muset na kobereček do kanceláře trenéra Butlera.

Do jak velké kaše se může ubohý Alex dostat? Když budete hrát příšerně a nebude se vám dařit plnit úkoly, pošlou vás na hostování. Tím se spustí další filmeček, který zahrnuje dialogové kolečko. Tady Alex sedí ve svém pokoji a je naštvaný, že ho Manchester United posílá do klubu na Championship. Dovnitř vejde jeho dědeček a jme se mladého Alexe utěšovat. „Davida Beckhama poslali hostovat do Prestonu a tam se z něj stal dobrý hráč," říká dědeček. Pak Alexovi zazvoní telefon. Je to jeho známý, který mu říká, aby si zapnul „Sports News".

V televizi vidíme, jak anglický útočník ze Spurs říká reportérovi, jakou má radost z toho, že se dostal do Manchester United, kde bude hrát po boku Alexova dobrého kamaráda Garetha Walkera. (Tuto scénu Harry Kane dokonce nadaboval a EA kvůli ní nechali nasnímat jeho tvář pomocí motion-capture). Alex zuří. Má pocit, že ho nahradili.

A pak je tu dialogové kolečko: v ukázce, kterou jsem viděl, Hunter svému známému řekne, že všem ukáže, co dovede. Jeho kamarád mu do telefonu odpoví: „Bojový duch, tak se mi to líbí." A scéna skončí.

Alex Hunter z režimu The Journey mi hodně připomíná současného skutečného fotbalistu Marcuse Rashforda (ukázalo se, že Rashford vývojářům radil s příběhem). Oba jsou to teenageři, kteří vtrhnou na scénu Premier League. Marcus je z jižního Manchesteru, a přestože EA neprozradili, odkud pochází Alex, na chvíli zahlédneme jeho rodinný dům: domek s terasou kdesi v Anglii s malou zahrádkou a ještě menší brankou, do které Alex jako malý kluk očividně vsítil spoustu gólů. Je to klasický příběh o cestě ke slávě, o místním mladíkovi, kterému se zadařilo. Ve skutečném světě Rashford míří s anglickým týmem na Euro. Možná že The Journey skončí tak, že Huntera povolá Anglie (samozřejmě že nebude hrát na Euro, protože tuhle licenci má Konami a její PES). Anebo Hunter možná stráví zbytek svých fotbalových dnů hledáním kariéry na Championship (druhá nejvyšší fotbalová anglická soutěž). ZÁLEŽÍ NA VÁS.

The Journey je tedy zvláštním, často bizarním, trochu zábavným a trochu cool režimem pro FIFA 17 a já myslím, že vás dobře pobaví. Největším tahounem FIFA 17 však budou změny v hratelnosti. A právě z těch mám největší radost.

Přechod na Frostbite vyvolal několik tuze potřebných změn hratelnosti. Přepracování se dočkaly všechny zažité prvky. Při rohovém kopu nyní útočník bude muset pomocí levé páčky pohybovat malým obdélníkem uprostřed pole. Pak stisknete tlačítko a vykopnete.

Je to úžasná změna. Rohové kopy mě vždycky frustrovaly, protože mi přišly jako loterie. Namířili jste, stiskli křížek a pak jste jako šílenci mačkali tlačítko pro střelbu. Mohli jste dát gól. Nebo taky ne. Když se vám z rohu podařila branka, neskákali jste radostí. Pokud vám dal z rohu gól protivník, přišlo vám to laciné. Teď aspoň trochu záleží na vašich schopnostech. A také se tu dočkáme docela dobré rozmanitosti. V té hrstce zápasů, co jsem odehrál, jsem si užil dost zábavy, když jsem se pokoušel zamířit rychlou přihrávku vedle útočníka s míčem. Až hra vyjde, online hra toho bude plná.

Změny v zavedených pořádcích se týkají všeho od vhazování (přičemž nyní se před vhozem můžete pohybovat podél pomezní čáry) přes volné kopy (kamera nyní po výkopu zůstává za hráčem, takže můžete sledovat trajektorii míče) po penalty (které nyní umožňují volnější pohyb při nabíhání). Je to spousta malých, leč hodně potřebných vylepšení, která během mého hraní dobře fungovala.

Na jiném místě hry EA přidala nový systém fyzické hry, který je navržen tak, aby vám zlepšil schopnost bránění míče. Nyní podržením levé spouště hře dáte najevo, že hrajete na tělo. Můžete to provést v libovolné situaci. Takže pošlete míč útočníkovi a podržením levé spouště umístíte svého hráče na pozici, ze které míč pošlete při zemi, než abyste se snažili o hlavičku - přesně takhle fungovaly předchozí díly FIFA. Pomocí levé páčky můžete odstrčit obránce, anebo coby obránce odstrčit útočníka. Funguje to dost dobře a vypadá to realisticky.

Také se můžete pomocí nového fyzického tlačítka srazit s brankářem, když chytá míč. Je to sice hodně zábavné, ale riskujete, že vám rozhodčí dá kartu. Ale stojí to za to!

Do očí vás praští ještě jedna změna: když chcete poslat nízkou střelu, musíte ji nabít a pak stisknout tlačítko pro střelbu ještě jednou, než hráč do míče kopne. V předchozích dílech FIFA jste střelu nabili a hra sama rozhodla o tom, jestli bude nízká, nebo vysoká, podle kontextu situace. Teď se můžete rozhodnout pro nízkou střelu, která se skvěle hodí pro obloukové góly do spodního rohu, které jsou tak často k vidění ve skutečném fotbalu. To samé platí i pro hlavičky, které teď můžete zamířit dolů.

Je vidět, o co se tady EA snaží: první díl na enginu Frostbite vývojářům poskytl příležitost přepracovat pár mechanismů, které se za posledních pár let vůbec nezměnily. Jedná se o rohové kopy, penalty, strkanice, rozehrávky, náběhy a střelbu - jednotlivě tyto změny díru do světa neudělají, ale dohromady by měly potěšit většinu hráčů FIFA.

Představa je taková, že díky přesunu na nový engine má nyní FIFA pevné základy pro další desetiletí rozvoje. Frostbite je platforma pro budoucnost - platforma, která bude pohánět ještě realističtější mimiku na tváři Juana Maty a ještě skelnější oči Wayna Rooneyho. Říkejme tomu efekt Battlefieldu.

A pokud jde o to dialogové kolečko... no, pochybuju, že bude mít nějaký masivní efekt.

Watch on YouTube

Další trailer z hraní je zde.