Skip to main content

EXKLUZIVNĚ: Vyzkoušeli jsme si virtuální realitu s Oculus Rift

Jsou 3D brýle budoucností her či technologický šmejd?

Oculus Rift. Na Kickstarteru tyto brýle, které mají být revolucí ve virtuální realitě, dokázaly získat dva a půl milionu dolarů od lidí. Vývojářům po celém světě už bylo rozesláno pár stovek kusů a my jsme dostali exkluzivní možnost vyzkoušet si je. Je to jenom další kopie VFX 3D, kterou mělo pár pamětníků možnost vyzkoušet si v 90. letech ještě na INVEXu v Brně? Nebo něco skutečně nového?

Pozor, jedná se zatím pouze o vývojářský kit

Než se pustíme do detailnějšího rozboru Oculus Rift, je třeba zpočátku říct jednu zásadní věc - zatím existují pouze development kit verze brýlí, což znamená, že jednak v nich nejsou finální displeje, není finální ani design a stejně tak je v počátcích podpora ze strany her. Takže pokud tady budeme hýřit kritikou, je to spíše takové upozornění, na co by se měli tvůrci ještě zaměřit a vylepšit to.

Součástí Oculus Rift nejsou sluchátka, aby byla nižší cena. Musíte použít své (a dost se pak pletou).

Takže... Jaký je Oculus Rift? Jednoduše by se dalo napsat, že je to příslib do budoucnosti. Za tři, čtyři roky, až bude vycházet Oculus Rift IV, mohlo by se skutečně jednat o revoluci ve hraní. Zatím nám pouze naznačují, se spoustou nedostatků a nedodělků, co by mohlo v budoucnu přijít. Ale i tak je to, alespoň na chvíli, docela zážitek.

Design a zapojení

Balení obsahuje samotné brýle spojené kabelem s krabičkou, kterou musíte jednak zapojit do elektrické sítě, připojit pomocí HDMI kabelu nebo DVI kabelu signál z grafické karty, případně ji ještě můžete zapojit pomocí USB do počítače pro aktualizace. Dále jsou k dispozici tři zamontovatelné čočky, které umožňují Oculus Rift používat i pro krátozraké a dalekozraké jedince (takže většinu lidí, co od mládí vysedávají u počítače) a pak ještě pár kabelů. V podstatě toho není potřeba příliš a zapojení je dětsky snadné. Ideální je pak na počítači mít grafickou kartu se dvěma výstupy - jeden si nastavit na monitor a druhý výstup si nastavit na Oculus Rift brýle.

Windows 7 brýle překvapivě také ihned rozeznají a nastaví jim správné rozlišení, což by člověk moc nečekal a je to výborná zpráva. Pak už stačí nainstalovat například demo Tuscany, spustit jej a na brýlích se zapne správně. Co se her týče, zatím Oculus Rift oficiálně podporuje pouze Team Fortress 2 a v beta verzi také Half-Life 2, ale stačí nainstalovat neoficiální ovladače a můžete si zahrát přes virtuální brýle třeba Dear Esther, Dishonored nebo si pouštět filmy přes speciální přehrávač.

Softwarová podpora

Tím jsme se vlastně plynule dostali k tomu, kolik her si na Oculus Rift v současnosti zahrajete. Je jich překvapivě dost na to, že brýle má pouze pár stovek lidí na celém světě. Vytvořila se okolo velice aktivní komunita, která vytváří různé beta softwary, na kterých si můžete technologie vyzkoušet a upravují hry, které sice nefungují úplně dokonale (nebo se musíte desítky minut hrabat v nastavování a editovat různé soubory), ale je to příslib, že jakmile se budou skutečně prodávat, nemusíte mít strach, že pomocí nic nepůjde nic pořádného hrát.

Vnitřek brýlí s čočkami. Nastavujete si i vzdálenost čoček od očí (třeba kvůli dioptrickým brýlím), ale čím blíže jsou, tím lépe.

A jaké to tedy je?

Co prvně vyzkoušet s Oculus Rift? Rozhodně demo Tuscany, potom se projít po Epic Citadel a když vám nebude špatně, je na řadě horská dráha. Pak už můžete zkusit hry, ale Team Fortress 2 je zatím jediná oficiálně podporovaná. Ovšem s ovladači na vireio.com rozchodíte spoustu her.

První vjem je úžasný. Opravdu. Hned co jsem brýle zapojil, spustil jsem Tuscany demo, což je prostě jen dvoupatrový domeček v Toskánsku a přilehlá zahrada. Jakmile si brýle po nějaké chvíli správně nastavíte, upravíte, aby vám dobře seděly a dáte tam správné čočky, abyste dobře viděli, ocitnete se skutečně ve virtuálním světě. Hýbete hlavou a ve hře se vaše postava hýbe úplně stejně, bez patrného zpoždění. Docela se bojím výšek a musím vám říct, že když jsem v Tuscany demu došel na okraj útesu, normálně jsem dostal na chvíli závrať, jako bych tam stál ve skutečnosti!

Jestli tohle není znamení příslibu do budoucnosti, tak už nic.

Pro každé oko je trochu jiný obraz. Ano, na Oculus Riftu je už i Skyrim.

Teď se ale dostáváme k problémům. Bude jich dost. Tím největším, kterého si mimochodem všimne každý, komu brýle ukazujete, je příliš malé rozlišení displejů v Oculus Rift. Celkové rozlišení je zatím 1280 x 800 pixelů, což znamená 640 x 800 pixelů na jedno oko. Jakmile dáte do Oculus Rift ještě zvětšující skla, vidíte každičký jednotlivý pixel zvětšený. Hry tak postrádají spoustu detailů a pořád máte pocit, že nejste ve hře, ale že se díváte na hru přes nějaké mříže. Na druhou stranu, zhruba po patnácti minutách už viditelné pixely mozek pomalu přestává vnímat. Tvůrci ale slibují, než půjde Oculus Rift do klasického prodeje, displej bude mít vyšší rozlišení. Což je jen dobře.

Problém mám také se samotným designem. Oculus Rift není nijak těžký, na hlavu se připevňuje pomocí nastavitelných popruhů, ale ačkoli nemám nijak malou hlavu, špatně se mi v něm dýchalo. Také je extrémně otravný ten drát, který vede ze samotných brýlí do krabičky připojené zase do počítače. Pořád musíte myslet na to, že nemůžete příliš vyvádět, nebo něco vytrhnete. Už existují technologie na přenášení Full HD obrazu bezdrátově s minimálním lagem, takže předpokládám, že nějaká budoucí verze brýlí ji bude obsahovat. S nákupem bych asi počkal do té doby.

Takhle vypadá skromné balení devkitu, který jsme měli k dispozici.

Několikrát mi z Oculus Riftu bylo špatně. A když říkám špatně, tak myslím to, že mi bylo vyloženě na zvracení, musel jsem brýle sejmout z hlavy a pak se hodinu dával dohromady.

No, a třetí problém bude nejspíš hodně individuální, ale pro mne to bude zatím asi rozhodně "dealbreaker". Několikrát mi z Oculus Riftu bylo špatně. A když říkám špatně, tak myslím to, že mi bylo vyloženě na zvracení, musel jsem brýle sejmout z hlavy a pak se hodinu dával dohromady. Mozek prostě nějak nedokázal pobrat, že tělo se nehýbe, ale on dostává z očí signály, jako že se pohybuje, lítá, nebo je na horské dráze (!). Nedělá se mi špatně víceméně z ničeho - na lodi ani na skutečné horské dráze nemívám žádné problémy, ale když jsem hrál úvod Half-Life 2 na nádraží a příliš rychle jsem se přiblížil k postavě strážného a on se rázem zjevil ve své 3D podobě příliš blízko u mého obličeje, žaludek dal rozkaz - vyhoď tu večeři!

Koupit nebo nekoupit?

Na konečný verdikt si budeme muset počkat až na finální verzi brýlí, ale ačkoli mi z toho zážitku bylo několikrát špatně (a to dokonce tak, že když jsem Oculus Rift brýle viděl druhý den na stole, úplně mi přeběhl strachy mráz po zádech), je to skutečně příslib do budoucna. Není pochyb o tom, že jsme svědky zásadní revoluce ve hrách. Jakmile bude lepší design, aby brýle seděly lépe na hlavě, lepší displej, bezdrátový přenos obrazu a někdo vymyslí, jak lépe ovládat hru než na klávesnici nebo gamepadu (který je lepší už z toho důvodu, že na klávesnici při hraní vůbec nevidíte), nastane ta skutečná herní budoucnost.

Jo, mimochodem, ta budoucnost v ovládání je možná blíže, než byste si mysleli.

Jak Oculus Rift testovali kolegové ze španělského Eurogameru.
A ještě jedna momentka s nasazenými brýlemi na hlavě.

P.S. Pokud máte k Oculus Rift ještě jakékoli dotazy, šup s nimi do diskuze a budu se je pokoušet zodpovídat. Více o nich také v nejbližším podcastu.

Read this next