Eurogamer E3 Blog – Den třetí

No jéje, to to zase uteklo. To jsem zase nestihl spousty věcí. Unikla mi řada her, protože rozpůlit se prostě neumím, ale ze všeho nejvíce mne mrzí, že jsem opět neměl čas na lov fotografií hostesek. Letošní E3 jich byla plná a slečny, ať už svým počtem, vzhledem i šikovností, rozhodně předčily své sokyně z loňska. Nu což! A když už mluvím o těch fotkách, v nejbližší době zde vystavíme galerie veškerého vizuálního materiálu z E3!

Každopádně tyto řádky již píši z tepla domova (blbost, v porovnání s LA je tu zima), protože blogovat hned po posledním dni E3 jsem bohužel již nestihl. Koneckonců, samotnou výstavu jsem musel opustit již po třetí odpoledne, protože mi dvě hodiny na to letělo letadlo domů. A musím podotknout, že cesta byla trochu krušná, protože jednak bylo LA beznadějně zacpané kvůli rozhodující hře NBA Finals (Celtics prohráli, ach jo!), jednak jsem si trochu zopakoval loňské neštěstí, kdy jsem v taxíku nechal pas. Letos to byl telefon. E3 má holt tu tendenci mě vyjít draze.

Day 3 na E3 byl zároveň i tím nejvíce stresujícím, protože jsem věděl, že času mám málo a schůzek stále přehršel. Hned ráno jsem byl konečně omrknout Kinect, který, k mému překvapení, skutečně fungoval a fungoval dokonce intuitivně a přesně. Byl jsem sice překvapen, že samotný přístroj je dlouhý jak Xbox 360 na šířku (tzn. velký), ale hraní s ním bylo fajn a rozhodně zde vidím větší pokrok, než v Playstation Move o kterém už si v jiném článku můžete přečíst.

Dalším velkým restem bylo absolvování předváděčky Call of Duty: Black Ops, která mě již nedostala tak moc jako Modern Warfare 2 loni, ale aspoň mise, kdy hráč ovládal bojový vrtulník Mi-24 Hind, rozhodně zapůsobila. U Activisionu jsem se ještě byl mrknout na výborné GoldenEye, které jsem si nakonec i zahrál ve split-screenu proti třem dalším kolegům z branže. Eurogamer CZ získal za první místo nehynoucí slávu.

Celou výstavu pro mě uzavřel druhý Zaklínač a já si po něm následně začal listovat bločkem se všemi svými poznámkami z her viděných za poslední tři dny. 23 kousků! To je o 6 více než loni a i tak jsem se nestihl podívat na dobrých deset dalších, které jsem původně nechtěl minout. E3 v jednom člověku je holt absolutně neprolezitelná za ty pouhé tři dny, ale zároveň jsem rád, že má jenom tři dny, protože už takhle jsem se při opuštění LACC cítil naprosto vyšťaven (o ceduli „See you soon next year! June 7 – 9, 2011,“ jsem nechtěl ani slyšet) a víceméně celý desetihodinový let z LA do Düsseldorfu jsem prospal.

Co bude dál? Jak už jsem nastiňoval posledně, E3 coverage u nás nekončí a s kolegy budeme i nadále zpracovávat všechny naše dojmy z bezesporu über-nabušené výstavy. Díky všem za čtení a za rok nashle u dalšího E3 blogu!