Recenze Escape Plan pro VITA
Hříčka připomíná grotesky, ale doplácí na inovativní ovládání.
Vtipná a po všech stránkách svérázně stylová puzzloidní plošinovka Escape Plan snadno připomene klasiky typu Abe´s Escape nebo novodobé žánrové velikány typu Limbo či Portal. Nechybí potměšilý humor na každém kroku, včetně samotného ztvárnění smrtí vašich svěřenců.
Na první pohled zaujme také výrazná audiovizuální stránka. Černobílá paleta zde nedotváří syrovou atmosféru typu Limbo, nýbrž naopak ve spojení s klasickou hudbou a potleskem imaginárního publika připomíná staré grotesky, čemuž ostatně odpovídá také dvojice příznačně pojmenovaných hlavních hrdinů, drobného Lila a mohutného Laarga, jejichž nejlepší vlastností je nošení velké číslice s počtem vlastních smrtí na svém těle. Pod zdánlivě jednoduchou výtvarnou formou hry tepe výpočetní výkon nového handheldu, který zajišťuje "loutkově plastickou" grafiku, snadno srovnatelnou například s Little Big Planet na "velké konzoli".
Lil a Laarg se dostali do situace a prostředí, které z podobných her dobře známe. Vězení/továrna/laboratoř šíleného vědce. Nechybí všechny představitelné zdroje úrazů, od bezedných propastí přes bodáky, plyn, kyselinu až po ostré čepele gigantických větráků nebo zákeřné střílející hlídače. Abyste se dostali skrz, budete muset pečlivě časovat svoje pohyby, nafukovat Lila jako balón nebo mu způsobovat škytavku sodovkou (škytnutí funguje jako vystřelení postavičky dopředu), prorážet mohutným Laargem dveře nebo podlahy, létat uvnitř křehkých bublin a samozřejmě: pást ovce. Ovce jsou totiž váš kamarád... a není nad to, spadnout z velké výšky do měkkého. Hádanky sice nejsou tak "realistické/logické" ani tak složité, jako u Limba, nicméně dobré nápady a tradiční "no jo vlastně" situace zde rozhodně jsou.
Klíčovým aspektem hratelnosti je ovládání. Ačkoliv Vita je prvním handheldem moderní videoherní historie, který nabízí nekompromisní komfort tlačítek a páček plnokrevného konzolového ovladače, ovládání vašich postaviček je řešeno výlučně dotykovými plochami na displeji a zádní straně přístroje. Alternativně budete ovládat let Lila pomocí naklánění handheldu. Tlačítka nevyužijete vůbec, což mi docela vadilo. Páčky slouží pouze pro zoomování nebo posunování obrazu, které nebudete díky chytré kameře zas tak moc potřebovat, spíš až v pozdějších úrovních, které jsou větší a složitější než ty úvodní a vyžadují kooperaci obou postav.
Sledujte 15 minut hraní a také čtěte naše dojmy
U her, ve kterých je precizní odměřování pohybů takto důležité, bych rozhodně ocenil přesnější ovládání, než "šmrdlání" po displeji. Už jen z povahy věci (bříško prstu není pixelově přesné ovládání) vznikají nechtěné omyly. A při ovládání na zadní straně VITA, které je pro hratelnost povinné (na rozdíl od Uncharted), je to ještě horší, jelikož kam přesně saháte, to uvidíte až po doteku samotném, což je často pozdě. Například při vysunování časovaných plošinek z pozadí do popředí, což je trochu daň za originalitu. Nechápu, proč se tvůrci uchýlili k tomuhle řešení právě na tomhle přístroji, není to přece iOS.
Součástí problému jsou také poněkud pomalejší reakce vašich postaviček, obzvláště pokud zrovna přehrávaly nějakou animaci a pro vás při koordinaci několika složitých mechanismů pro dostání se dál hraje roli každá milisekunda. Na druhou stranu bych ale nerad, aby to vyznělo, jakože ovládání je úplně nefunkční. To v žádném případě. Omyly a přehmaty jsou zodpovědné jen za část smrtí. Na vlastnosti a omezení dotykového ovládání si navíc během hraní tak nějak zvyknete a vaše přesnost i předvídání problémů budou stoupat, ale nic to nemění na tom, že to mohlo být řešeno lépe.
Důležitou roli z hlediska zábavnosti a nároků nejen na trpělivost hráče plní také vyvážená obtížnost. Zatímco méně kvalitní hry tohoto žánru jsou ve své druhé polovině nesmyslně nehratelné peklo, zde je záludnost hádanek i složitost ovládání rozumě vyvážená napříč všemi čtyřmi světy s necelou stovkou úrovní. Jistě, najde se pár mimořádných okamžiků, ale málokdy zůstanete vysloveně "kouslí".
Jeden z těch pamětihodných okamžiků je například ucpávání díry v plynovém potrubí jisté úrovně. Potrubí totiž ucpáváte přiložením svého prstu na prasklinu v něm. Jenže jakmile to uděláte, praskne jinde. Tak přiložíte prst i tam a snažíte se zadržet plyn uvnitř, aby vaše postavičky mohly projít. Jenže v té chvíli praskne potrubí ještě na jiném místě... než se nadějete, budete mít prsty obou rukou nalepené po obrazovce jako chobotnice. A zrovna tohle byla dobrá zábava.
Vyvážená obtížnost hry by měla být přístupná pro všechny hráče, nicméně tvůrci se i tak rozhodli do hry vložit možnost přeskočit aktuální úroveň, pokud se vám ji nechce řešit. Řekl bych, že to u téhle hry nebylo tolik potřeba. Nicméně to přispívá k "cestovní povaze a modulárnosti" titulu, kdy si široké herní publikum může snadno ukousnout pár minut zábavy, stejně jako hardcore hráči poctivou hodinovou seanci.
Celá hra vám napoprvé nezabere víc jak pět hodin (opravdu zkušený hráč to zvládne i za tři), nicméně systém "hvězdičkového" hodnocení času a minima doteků obrazovky bude pro některé hráče dozajista solidním lákadlem pro opakované hraní, stejně jako sbírání schovaných výstražných značek nebo poměrně zákeřných trofejí. A ti nejtvrdší z nejtvrdších mohou zkusit speciální mód, jehož cílem je projití celé hry s méně než dvaceti úmrtími.
Escape Plan existuje jen pro PlayStation VITA a prodává se jen digitální distribucí z PlayStation Store za 350 Kč.
VERDIKT: Jakožto jedna z prvních her pro nový handheld od Sony představuje Escape Plan solidně nastavenou laťku. Za rozumnou cenu dostanete osobitou hru, která v působivém audiovizuálním provedení dokáže snadno okouzlit a díky velmi dobře dávkované struktuře se skvěle hraje po malých kouscích během cesty v MHD nebo čekání na zastávce. Ovládání bohužel není dokonalé a herní design i nápady zůstávají za velikány žánru, nic to ale nemění na faktu, že jde o zaručenou zábavu pro každého.