E3 DOJMY z Wolfenstein 2
Brilantní úvodní level.
Wolfenstein 2 (Alza.cz, oznámení) začíná překvapivě: zbraněmi ověšený stroj na vraždění nácků B. J. Blazkowicz je rozsekaný na kousky a z těla mu zůstala jen bezvládná troska. Konec chytlavého debutu od Machine Games se pro starého dobrého B. J. nevyvinul moc dobře, a tak - když je donucen se probrat z kómatu na palubě odbojové ponorky, na kterou nacistický režim útočí - se nedokáže ani postavit. Zkusí to a upadne.
A tak B. J., který byl během hry Wolfenstein: The New Order přesílený jako kterýkoliv jiný videoherní hrdina, je z ničeho nic upoután na kolečkové křeslo. Na obranu máte slabou automatickou pistolku a to je vše. Jednou rukou ženete své skřípající křeslo kupředu a tou druhou mačkáte spoušť. Při „sprintu" si B. J. položí pistol na klín a sune se kupředu oběma rukama. Takhle velkorozpočtové střílečky obvykle nezačínají.
Je to vítané překvapení a MachineGames se nedá upřít snaha udělat něco zajímavého. První úroveň Wolfenstein 2 není snadná. Vlastně je to docela fuška. Nacisti jsou všude a vy - zcela očividně - nejste v nejlepší kondici. Ve skutečnosti to působí, jako byste s každým metrem uraženým na svém křesle umírali, jako by B. J. krvácel ze svého katetru a každé sebrané zdraví jen oddalovalo nevyhnutelné. Je to super.
Právě díky kombinaci těchto maličkostí první úroveň nového Wolfensteina funguje. Když máte pistoli na klíně, chvíli to trvá - a ta chvíle se zdá jako věčnost -, než B. J. zastaví, než jednu ruku položí na levé kolo a tou druhou pistoli zvedne. V podstatě to funguje tak, že B. J. je při pohybu bezbranný. Když zahnete za roh a tam na vás čeká pár nácků, nejdřív vás napadne utéct. B. J. už se z tohohle nemůže jen tak prostřílet. Takže první úroveň hrajete opatrně, vykukujete za roh, a když se rozpoutá peklo, schováte se do krytu. Jste to jen vy se svým křeslem a jedinou zbraní proti nacistické hordě.
Ti náckové. To jsou ale parchanti! Stejně jako ve Wolfenstein se nacisti ve Wolfenstein 2 nenechají jen tak zabít. Musíte do nich napumpovat spoustu olova, než vypustí duši. Když máte jen mrzkou bouchačku, představují střety tuhý boj. Navíc se kolem neválí ani moc munice, takže se vám hodí každý náboj. Tahle úroveň zkrátka ve všech směrech působí jako zoufalá, skoro prohraná bitva. Ale B. J., kterého žene kupředu touha najít svou těhotnou ženu Anu, se nenechá zastrašit a propracovává se klaustrofobickými vnitřnostmi ponorky, metr po metru. Je to neuvěřitelně úžasný způsob, jak začít hru.
Na prvním díle Wolfenstein byla spousta dobrých věcí. Těžkopádnost pohybu, zpětný ráz zbraní, dopad střel na těla nacistů. Ale když se zamyslím nad úspěšným debutem MachineGuns, na mysli mi vytane hlavně atmosféra. Byla to hra, která se vyžívala v likvidaci nácků; hra, která se nebála ikonografie režimu ani se nijak nedržela zpátky, pokud šlo o násilí. Ale to všechno nám bylo předloženo s přehnaným důrazem na hrozbu a ráznou směšností, což tuto střílečku odlišovalo od ostatních. Wolfenstein byla tupá střílečková zábava s příběhem, s pamětihodnými postavami a se srdcem.
Wolfenstein 2 v této směšné hrozbě pokračuje, a to hned z úvodu. Během setkání se Setem Rothem, německým židovským vědcem, který B. J. pomáhal v prvním díle, nám hra přestaví elektrifikované části ponorky. Každý, kdo projde těmito částmi, je dezintegrován ve stylu Dr. Manhattana. Zatímco B. J. a Roth klábosí, vidíme, jak nebozí nacističtí vojclové kráčejí do nebezpečné zóny jeden za druhým jako Lemmings a nezbývá z nich nic než krvavé skvrny. Je to temná komedie vyhnaná do extrému, groteskní okamžik utopený v násilí.
Show si pro sebe opět ukradne děsivá nacistická superčubka Frau Engelová - nádherně nadabovaná postava s děsivým světonázorem. V jednom z úvodních filmečků vidíme, jak megafonem křičí na B. J., který už je nyní s Anou a dalšími členy odboje. Po boku jí stojí její utrápená dcera. Frau Engelová ji ponižuje, posmívá se jí kvůli tloušťce, shazuje ji a poukazuje na její neschopnost.
B. J., zahnaný do rohu, souhlasí s tím, že se jí vydá, aby zachránil své přátele. Následuje nesmírně napínavý filmeček, který připomíná to nejlepší z Hanebnejch panchartů od Quentina Tarantina. Vůdkyně odboje Caroline Beckerová (která na sobě má zbroj Da'at Yichud, jež se dá najít na konci New Order), je zajatá a leží na břiše. B. J. se belhá po podlaze a je nucen poslouchat to, jak ho Frau Engelová zesměšňuje jako mrzáka. Frau Engelová se svíjí smíchy, zatímco její dcera tomu nervózně přihlíží.
Frau Engelová zvedá sekeru a míří Caroline Beckerové na krk. Její dcera zasahuje.
„Ale mami, přece jsi slíbila, že ji osvobodíš!"
„Však ji osvobozuju. Osvobozuju ji od jejího těla."
Dcera se zhroutí a matka si z ní opět utahuje. No tak dobře, povzdechne si Frau Engelová. Tak to udělej ty. Podává sekeru své dceři, ze které už je teď vzlykající hromádka neštěstí. Frau Engelová na svou dceru křičí v němčině. Dcera pozvedává sekeru. B. J. - čili vy - v hrůze přihlíží. Demo končí.
Odcházím z E3 předváděčky hry Wolfenstein 2 a zoufale prahnu po tom, co bude dál, což je docela dobré znamení. Trailer potvrzuje, že v té super zbroji nakonec skončí B. J., protože si tím možná kompenzuje zmrzačené tělo - ale co se stane s chudákem Beckerovou? Fanoušci přišli s takovou rozkošnou teorií, která tvrdí, že hlava B. J. nakonec skončí na těle někoho jiného (trailer ukazuje opici s kočičí hlavou a později i B. J. s něčím, co vypadá jako... sci-fi zip kolem krku?).
Ať už je to, jak chce, první úroveň Wolfenstein 2 se mi moc líbila, což snad něco svědčí i o zbytku hry. Jsem ale rád, že se MachineGames opět snaží převrátit pojetí akce, standardních prvků, úrovní a filmečků. Vypadá to, že to bude bomba.