E3 DOJMY z nečekané kampaně Call of Duty: Infinite Warfare
Mass Effect potkává Halo?
Kolem oznamovacího traileru na Call of Duty: Infinite Warfare (Alza.cz) se sice točí obrovský vír negativních reakcí, ale kampaň hry vypadá poměrně zajímavě. Tím, že vývojáři z Infinity Ward přenesli Call of Duty do vesmíru, významným způsobem změnili standard kampaně této značky - sice ne co se týče pěchotních soubojů, ale jinak skoro ve všech oblastech ano.
Na E3 jsme si popovídali šéfdesignérem z Infinity Ward Jacobem Minkoffem a šéfem příběhu Taylorem Kurosakim o tom, jak bude kampaň Infinite Warfare fungovat. Také jsme se podívali na úvodní misi, ve kterém Settlement Defense Front zahajuje kradmý útok na skupinu ala OSN, která ovládá vesmírný obchod a cestování. Ukázka hratelnosti dokázala fungování kampaně Infinite Warfare představit docela dobře. Tak si ji pojďme rozebrat.
Jak již zaznělo, Infinite Warfare začíná kradmým útokem na flotilu UNSA, která je v bitvě ochromena. Vy hrajete za poručíka Reyese, pilota Special Combat Air Recon (S.C.A.R.). V roli Reyese bojujete po boku pár dalších vojáků s SDF v ulicích Ženevy. Zní to jako klasická náplň kampaně Call of Duty: krytí, balistické zbraně, tradiční souboje ve stylu „utíkej a střílej", spousta výbuchů a křiku a občasné použití nějaké té vychytávky, a to všechno hladce běží při 60 snímcích za sekundu.
Nakonec se probojujete na kopec, kde to všechno nabere na obrátkách. Před vámi přistane váš Jackal, futuristická stíhačka, a vy naskočíte do kokpitu. V naskriptované sekvenci vzlétnete a stále v pohledu první osoby pak po boku ostatních spojeneckých lodí vyrazíte směrem k horním vrstvám atmosféry. Nakonec atmosféru prorazíte a ocitnete se ve vesmíru, kde v dálce uvidíte obrovskou bitvu vesmírných lodí ve stylu Hvězdných válek. Právě zde vám hra vrátí ovládání a vy se pustíte do leteckých soubojů v Infinite Warfare.
Tyto letecké souboje se odehrávají v obrovských nádobách pro rybičky, ve kterých létáte kolem a likvidujete nepřátelské piloty. Nakonec sundáte dostatek pilotů, aby se vám otevřela cesta k útoku na obranu hlavních nepřátelských lodí. „Není to jako na kolejích," říká Minkoff. „V této aréně můžete letět, kam budete chtít. Nemůžete sice obletět Zemi, ale je zde několik velkých nepřátelských lodí a vy můžete prolétávat mezi nimi. Pokud to vidíte a vypadá to jako předmět, můžete k tomu doletět. Ten prostor je dost velký."
Během úvodního kradmého útoku přijde velící důstojník obrovské lodi UNSA nazvané The Retribution o život. Na jeho místo nastupuje poručík Reyes, čili vy. Právě vy vedete odvetný útok na teroristickou skupinu, zatímco velíte této obrovské vesmírné lodi, na které je několik tisíc vojáků.
Být šéfem The Retribution tak trochu připomíná velení Normandy v Mass Effect. Tato hlavní loď, jak jí v Infinity Ward říkají, vám umožní procházet se po můstku, sledovat mapu operací a vybírat si mise poněkud nelineárním způsobem. Vedlejším misím se zde říká Ship Assaults. Proč se s nimi vůbec obtěžovat? Inu, odměnou vám budou informace o nepřátelích nebo vylepšení zbraní či vybavení, případně i kosmetické předměty. Ale na mapě vždy budou mise od admirála Rainese, díky kterým budete moct postoupit dál v příběhu.
„Máte tady mise od velitelství a ty představují lineární základ příběhu," vysvětluje Kurosaki. „V rané fázi příběhu obdržíte informace o SDF, díky kterým se dozvíte, kde se nachází pár lodí z jejich flotily. Takže jako velící důstojník se můžete na základě vlastního uvážení rozhodnout, že na tyto příležitostné cíle zaútočíte, a třeba tím získáte nepřátelské zbraně, plány, nákresy k nepřátelské technologii, další informace o jejich flotile a tak dále."
Jednou z těch působivějších stránek Infinite Warfare je to, jak plynule můžete přecházet mezi prostředím. Vezměte si například tu úvodní úroveň. Z pozemní situace skočíme do Jackala a vyletíme do vesmíru. Místo toho, abyste se v některých misích snažili vyhodit nepřátelskou stíhačku z bezpečí své lodě do povětří, se na ni můžete zkusit nalodit. V takovém případě otevřete kokpit svého Jackala, vyskočíte ven a ocitnete se v bitvě ve stavu beztíže na trupu lodi, přičemž k pohybu vám slouží trysky.
Pak budete moct nechat loď vybouchnout zevnitř, takže budete muset uhánět zpět ke svému Jackalovi a odletět pryč v patřičně dramatickém stylu. Doletíte zpět na The Retribution, vyskočíte ven a můžete se poflakovat po můstku - mezi tím vším nepotkáte žádnou načítací obrazovku.
Můžete zde navštívit různé planety (víme o Titanu a jednom asteroidu, který se vymkl kontrole poblíž Slunce) a útočit na různé lodě. A také jsou tu různé vedlejší mise. Některé z těchto sekvencí budou představovat horké chvilky, zatímco v jiných půjde o plížení, kdy vyskočíte z kokpitu svého Jackala a schováte s v poli asteroidů, kde budete čekat na nepřátelskou loď, na kterou naskočíte. V takových situacích se budete pohybovat - občas v převleku - po chodbách nepřátelské lodi za nepřátelskými liniemi a budete poslouchat, jak vojáci SDF klábosí o válce.
Jak jsem zmínil, můžete přistát na Titanu a také na asteroidu, který se nekontrolovaně točí poblíž Slunce. Na tomto asteroidu přistanete, abyste zjistili, kdo ho vyrazil z oběžné dráhy - také se zde nacházejí suroviny, na které Země čeká, aby mohla znovu vybudovat svou flotilu. Nejenže se musíte starat o krytí mezi vámi a nepřítelem, který po vás střílí, ale také máte přímo nad hlavou žhnoucí slunce, takže si musíte hledat kryt i před ním. Pohybovat se po otevřeném prostranství můžete jen během rychle pomíjivého nočního cyklu. Takže máte 15 sekund světla a pak 15 sekund tmy. Trochu mi to připomínalo kultovní klasický sci-fi film Černočerná tma s Vinem Dieselem.
Váš Jackal je vytrvalé vozidlo, které čas od času vylepšujete. Jedním ze způsobů, jak to můžete provádět, je plnění určitých misí Ship Assault. Například v jedné sekvenci musíte ukrást prototyp nepřátelské stíhačky, načež z něj získáte zbraně pro svého Jackala. The Retribution také funguje jako dlouhodobý hub, který se postupem příběhu vyvíjí. Během původního kradmého útoku na Ženevu byla loď těžce poškozena a vy jste před odletem na tuto misi neměli dost času doplnit zásoby. V průběhu hry se The Retribution zotavuje, takže se to na můstku vyřeší.
Mám takový dojem, že Infinity Ward se snaží dychtivě zdůraznit, že i když Infinite Warfare vskočilo do vesmíru a ještě dále do budoucnosti, je arzenál zbraní, který je fanouškům Call of Duty povědomý, stále založený na přítomnosti. Takže v pozemní přestřelce je většina vašich hraček stále balistická. „Nechtěli jsme tady mít samé lasery, co dělají pif pif," říká Minkoff.
Vychytanou sci-fi výbavičku však k dispozici mít budete. Jednou z nových zbraní je Seeker Drone, což je v podstatě granát na nožičkách. Můžete ho vrhnout a on sám dojde k nepříteli, který se nachází nejblíže ke středu vaší obrazovky, tam skočí na nepřítele a zaútočí na něj, pokud k němu najde cestu. Když se na nepřítele přilepí, ten se ho bude snažit setřást a nakonec vybouchne.
Nepřátelé je však mají taky, zejména v misích, kde jde o stealth. Řekněme, že jednoho nepřítele sejmete tiše - pokud ho sledoval Seeker Drone, půjde teď po vás. A pokud vás dostane, budete ho taky muset setřást dřív, než vybouchne.
Díky počítači na zápěstí můžete hackovat různé nepřátele. Například lze hacknout robota v nepřátelské výsadkové lodi a spustit jeho sebedestrukci, takže tím vyhodíte do vzduchu celou výsadkovou loď. Tento mechanismus je systematický - příležitost k tomu budete mít tehdy, pokud uvidíte nepřátelskou výsadkovou loď. Nebo můžete hacknout jednotlivé roboty, přepnout se do jejich pohledu a útočit z nich.
V některých situacích budete mít přístup k podpůrným vozidlům, což spustíte ze svého počítače na zápěstí (šipka nahoru na d-padu). Během ženevské mise máte přístup dalším Jackalům S.C.A.R., takže můžete přivolat nálet, který je omezen přebíjecí dobou. V dalších misích máte přístup k těžké zbroji či k balistickým zbraním.
V bitvě ve stavu beztíže používáte jetpack s tryskami, díky kterému se pohybujete, ale v některých lokacích vám tento jetpack umožní pohyb podobný tomu z Black Ops 3, takže můžete očekávat spoustu skoků z místa na místo po celé lokaci.
Infinity Ward bude bezpochyby doufat, že kampaň v Call of Duty: Infinite Warfare pomůže vyžehlit alespoň část té negativity, která se kolem hry točí - a která z části pramení ze skutečnosti, že se Activision rozhodli vydat vysoce očekávaný remaster Modern Warfare exkluzivně v edicích Legacy, Legacy Pro a Digital Deluxe. Mnoho lidí to tak vnímat nebude, což je pochopitelné - no tak, Activision, ten remaster bychom si přeci měli moct koupit samostatně.
Celá ta situace je tak trochu smolná, protože kolem Infinite Warfare se toho děje hodně a ta hra je opravdu jiná - minimálně ve srovnání s předchozími hrami z této série. Cítím v ní trochu z Halo: Reach tady, trochu z Mass Effect tamhle, špetku Star Citizen, což je všechno fajn. Asi bychom chtěli moc, kdybychom od Infinite Warfare čekali, že přepíše pravidla Call of Duty, ale kampaň hry mě zaujala - a už je to docela doba, co se tohle nějaké kampani v Call of Duty podařilo.
