E3 dojmy z Call of Duty: Black Ops 2
Pozor! Prší kulky, stíhačky a mrakodrapy!
Kdybych měl tvůrce střílečkové série Call of Duty škatulkovat na škále konzumentů alkoholu, původní autoři Infinity Ward by byli distingovaní gentlemani, kteří přesně znají správnou míru a jsou vzorem pro celou společnost, zatímco přicmrndávači z Treyarchu by zapadali mezi nezřízené puberťáky, kteří se poprvé utrhli ze řetězu, nakoupili galony levného tvrdého alkoholu a zlili se jako dobytkové.
Slovy hráče: Kde Infinity Ward ohromují jednou nápaditou misí za druhou, v Treyarchu prostě spoléhají na nekonečné výbuchy, štěkající kvéry, respawnující se nepřátele a padající mrakodrapy. Už první Black Ops byli přehnaní, zbytečně akční, laciní a ve výsledku docela trapní. Druzí Black Ops evidentně ještě více dupou na plyn, ale zapomínají přeřadit z jedničky - vehikl řve jak blázen, okolí se směje neschopnému řidiči, motor se trápí a je na pokraji exploze.
Bum bác!
Nakonec jsem ztratil pozornost, ale původně jsem se v průběhu asi 20minutové E3 prezentace snažil počítat, kolikrát v bezprostřední blízkosti hlavního hrdiny něco dramaticky havaruje. Snad ani nebudu přehánět, když řeknu, že co minutu vedle něj žuchla aspoň jedna stíhačka nebo naboural aspoň jeden transportér nebo detonovala aspoň jedna výbušnina nebo spadla aspoň jedna budova...
Takovéto naskriptované dramatické momenty, které pro své nadměrné užívání vlastně už ani nejsou dramatické, hráče samozřejmě shazovaly na zem, až jsem nabyl pocitu, že půlku hry proležím se zalehnutými ušními bubínky na zemi, odkud mne vždycky bude muset někdo sbírat. Člověk se pomalu nedostával k vlastnímu hraní, designéři mu neustále brali kontrolu nad děním.
Přitom právě během těchto nadužívaných explozí a bouraček jsou neduhy stárnoucího enginu, aplikovaného de facto již od prvního Modern Warfare, nejznatelnější. Když se bortí mrakodrap, jasně vidíte těch několik jednobarevných hranatých bloků, které opouští své původní místo a ani snaha zahalit vše v neprostupném oblaku prachu moc nepomáhá. Při vzdušném souboji nad downtownem L.A. jsem si zase připadal jako při létání mezi ohyzdnými krabicemi od bot, i když velice příjemně ovladatelná stíhačka s vertikálním startem pachuť na jazyku částečně smývala.
Ono se to "velice příjemné ovládání" vztáhne zřejmě na celou hru, jak je ostatně u série zvykem - vozidla jezdí nerealisticky po kolejích a zastavují na pár metrech, mnohé zbraně jsou nerealisticky pohodlné a klidné. Ale to už je daň za jednodušeji stravitelnou zábavu, s níž z podstaty věci nemám vůbec problém, ale její tvůrci musí mít soucit a krotit se.
Nicméně ještě k těm krabicím od bot. Militaristická konkurence od EA, běžící na enginu Frostbite 2 a kasající se na E3 v přímém kontrastu s produktem Treyarchu, vypadá mnohem lépe. Ale zase v ní jedním výstřelem nesundáte pět bezpilotních letadel. A pak dalších pět a nakonec ještě pět. Během pěti vteřin...
Post-Modern Warfare
Black Ops II nebudou zasazeny pouze do budoucnosti, do roku 2025, kdy primární antagonista Raul Menendez převzal kontrolu nad drony americké armády a poštval je proti jejich pánům. Dvojka vás několikrát zavede i zpět do Studené války, v níž se předchozí Black Ops odehrávali kompletně. Na E3 prezentaci se nicméně vývojáři zaměřovali na v sérii dosud nefigurující futuristické kulisy, a sci-fi brnění nepřátelských vojáků i válečná technika tomu odpovídala.
Během eskorty americké prezidentky po bombardované losangelské dálnici hráč např. užíval skrze kontejnery střílející sniperku připomínající příruční railgun, třebaže takový kvér v dnešní době neexistuje. Ještě větší pozornosti se dostalo elektronickému náramku, jímž protagonista ovládal drobné létající drony - hologramovými značkami dával strojům vědět, kam mají během bitvy v obchodním centru zamířit a pálit. Prima nápad.
Z futuristické techniky u mne zvítězil CLAW, zjevný potomek současného BigDoga, čtyřnohého robota od Boston Dynamics a sponzorovaného Darpou. Momentálně má sloužit hlavně jako mula a cupitající zdroj elektřiny, ale v Black Ops II byl vyzbrojen těžkým kulometem, oplácán mocným krunýřem a rozséval pěknou paseku.
Nejasný konec války
Věřte nebo ne, jízda na koni nebude nejzásadnější novinkou, kterou Black Ops II do série přinese. Jednak se tu zombíci konečně dočkají vlastní kampaně, ale hlavně: premiéru si zde odbudou "Strike Force" mise, jejichž plněním vůbec poprvé v historii série budete moci pozměnit vývoj děje a tím pádem i jeho konec.
Řeč je o misích, které po vás několikrát vyskočí během singleplayerové kampaně a pozmění bezesporu výbušné finále v závislosti na tom, kterou z nich si vyberete (jedna vyloučí plnění druhé) a též na tom, zda v nich (ne)zemřete (loading nebude možný, hra váš neúspěch vezme v potaz a pojede dál). Hrát se však budou trochu jinak, než klasické kampaňové mise.
Ve Strike Force se vžijete do role anonymního velitele jednotky a kdykoliv budete moci přepnout do strategického módu s přehledem nad bojištěm, z něhož pak budete moci slétnout a vžít se do jakéhokoliv vojáka nebo drona v jednotce. Včetně dupajícího BigDoga! Samotná hratelnost připomíná multiplayerové přetahování o území či zajišťování strategických pozic, a na E3 předváděná singapurská mise skýtala docela početné bitky mezi obřími přístavními kontejnery. Cílem bylo vypustit raketu a potopit masivní nákladní loď.
Tím, že Strike Force mise duchem připomínají spíše multiplayer, je nasnadě téměř úplná absence naskriptovaných pasáží. Odehrávat se budou na relativně rozsáhlých bojištích, kde budete od začátku do konce pány dění a neměli byste se stát oběťmi nevyzpytatelných zásahů vývojářské vis maior.
Méně je někdy více
Kde nové Call of Duty tratí v hloupě nezřízeném singleplayeru, nad nímž jsem s ostatními E3 novináři akorát kroutil hlavou, nabírá v novinkách mimo kampaň. Slibovaný výrazně obohacený zombie mód nemůže nepotěšit, pro mnohé jde o nejlepší segment z treyarchovských inscenací Call of Duty. Nejpůsobivější novinkou Black Ops II jsou ovšem mise Strike Force, které obohacují extrémně naskriptovanou singleplayerovou kampaň o přízemnější a taktičtější "multiplayerovou" hratelnost se spoustou ovladatelných jednotek. Fakt, že jejich (ne)úspěšné plnění bude mít dopad na zakončení příběhu, zní v kontextu téhle, odjakživa extrémně lineární, střílečky až surrealisticky. Jak tenhle guláš nakonec dopadne, se dozvíme 12. listopadu, kdy Black Ops II vychází na PC, PS3 a X360.