DRUHÁ STRANA MINCE: Mass Effect: Andromeda

Zatímco všechny díly původní trilogie Mass Effect (koupit na Alza.cz) jsem dohrál víceméně na jeden zátah během několika dní, neschopen se odtrhnout od strhujícího příběhu, s Andromedou jsem se potýkal několik týdnů. Nebylo to ani tak kvůli většímu hernímu světu a delší herní době, jako díky slabší zápletce i celkovému pocitu vyčerpanosti tématu. Jakkoliv jsem se jako fanoušek na návrat do tohoto vesmíru těšil, bylo těžké v něm najít dostatek nového a zajímavého.

Většinu času jsem měl pocit, že mám před sebou spíše nepříliš povedou fanfikci, jakousi slabší variaci na původní téma, než plnokrevný nový příspěvek do kultovní ságy. To samozřejmě není náhoda a příčiny jsou zřejmé, přesto je kupodivu mnoho hráčů jaksi opominulo a diví se, proč je Andromeda taková, jaká je. Pojďme to tedy napravit a pár věcí si vysvětlit.

To hlavní je, že hru má zkrátka na svědomí jiný tým. Bioware má celkem tři studia. Za původní ME trilogií stáli lidé ze studia Bioware Edmonton, což je nejstarší (původní) Bioware studio. Andromedu má ale na svědomí tým ze studia Bioware Montreal, což je podstatně novější tým, založený původně v roce 2009 jako posila pro Edmonton (pravděpodobně jako dodatečný zdroj na výrobu grafiky apod.). Ačkoliv někteří klíčoví představitelé z původního Edmontonu se na Andromedě podíleli, bylo to většinou v pozměněné roli nebo kapacitě (například původní kreativní ředitel zde byl jedním z výkonných producentů, zatímco původní hlavní spisovatel zde působil jako kreativní ředitel). Jak si nejspíš dovedete představit, každá profese má svoje specifika a kdo mohl skvěle fungovat v jedné roli, nemusí se tolik osvědčit v roli jiné.

Tou hlavní proměnnou je zde ale právě nový tým z Montrealu, o kterém vedení Bioware samo pyšně prohlašovalo, že je do značné míry složen z fanoušků původní série, kteří do firmy přišli pracovat právě díky své lásce k trilogii. Podle některých zlých jazyků je tohle kritérium zvýhodnilo při náboru místy i na úkor jejich profesní zdatnosti. Podle jiných se zase láska těchto fanoušků k původní trilogii projevila příliš opatrným přístupem k inovacím. A někteří tvrdí, že vztahy mezi klíčovými hráči z Edmontnu s jejich novými protipóly z Montrealu nebyly nejlepší. Tohle všechno samozřejmě mohou být pomluvy, ale faktem zkrátka je, že za hrou stojí jiný tým s určitým poměrem lidí, jejichž fanouškovský vztah k původní sérii sehrál roli při jejich nabírání a celkově působí mladší, méně zkušený, byť možná více zapálený.

Celková vize hry ovšem byla založena na zkušenostech s předchozími hrami Bioware, což se promítlo v mnoha ohledech. Hra dostala formát otevřeného světa po vzoru Dragon Age: Inquisition a využila také její Frostbite engine. Původní ME trilogie bylo více „koridorová" záležitost s Unreal engine pod kapotou. Zároveň si tvůrci byli vědomí kritiky bezvýznamnosti a ubíjející povahy některých vedlejších úkolů z DA:I, takže sami jmenovali konkurenční Witcher 3 jako inspiraci pro svoje zlepšení v této oblasti (což nemám pocit, že se tak docela povedlo - až na jednu výjimku: samotné planety, které navštívíte, jsou opravdu dostatečně různorodé a osobité, čemuž napomáhá právě i výkonný Frostbite engine).

Na jednu stranu lze pochopit, že formát otevřeného světa dodal hře na rozsahu (navíc lépe zapadá do tématu průzkumu neprobádané části vesmíru), nicméně zároveň ubral na dynamice a spádu hlavnímu příběhu. Přesto se obávám, že jádrem problému je zde samotná zápletka, respektive její klišé nuance jako vystřižené ze starších dílů Star Treku.

Bioware si byli vědomí toho, že některé hráče stresovalo nebo jim bránilo se vžít do situace když Shepard během původní trilogie řešil místy relativně banální věci, zatímco v pozadí příběhu docházelo víceméně ke zkáze všeho známého života ve vesmíru. Proto zvolili nejen méně katastrofickou zápletku, ale také celkově odlehčenější tón, v čele s citelně mladšími a méně zkušenými protagonisty. To samo o sobě ničemu nevadí. Můj hlavní problém ale spočívá v tom, jak nenápaditě se zde pracuje s mimozemskými rasami.

V podstatě všichni jsou to humanoidé, kteří používají střelné zbraně. Moc nepomáhá, že zloduši jsou fanatičtí rasisté zatímco ti dobří jsou víceméně mírumilovní „venkované". Chybí pocit mystéria, neznáma a hlavně cizosti - který v těch lepších sci-fi příbězích tvoří to nejzajímavější na střetu s mimozemskou civilizací. Možná se o něj mohla postarat prastará robotická rasa Remnantů, kdyby ovšem jejich stavby a celkové pojetí místy skoro doslovně nekopírovaly jinou dobře známou veličinu: Halo.

Z hlediska hratelnosti je patrná snaha o vytěžení nejúspěšnějších elementů z předchozích ME her, v čele s návratem „lunárního vozítka" pro průzkum terénu nebo speciálních misí pro členy vašeho týmu za účelem získání jejich loajality (a lepších schopností, případně romantického vztahu s vaší postavou). V rámci snahy o poctivé RPG prvky a další prohloubení herního rozsahu je ve hře poměrně masivní systém vývoje a výroby nového vybavení, nicméně jak už jsme psali v recenzi, je mírně řešeno chaotický a zdlouhavý. Zdlouhavost doslova dominuje galaktické mapě, jejíž desítky vteřin dlouhé animační přechody naštěstí půjdou s novým patchem konečně odkliknout.

Soubojový systém byl zajímavě obohacen o tryskový batoh a možnost mnohem rychleji a volněji se tak pohybovat po bojišti. Přesto ale moc nechápu recenzenty a hráče, kteří souboje v ME vyzdvihují do nebe. Na poměry RPG jde o solidní akční gameplay ale ve světě stříleček nedosahuje preciznosti ovládání/pohybu z Division nebo návykovosti gunplay z Destiny.

S ohledem na vše výše napsané by se mohlo zdát, že hru vyloženě zatracuji, ale není to tak docela pravda. Ačkoliv jde o slabší odvar Mass Effektu, pořád to je Mass Effect. Většina klíčových věcí, kvůli kterým jsme si oblíbili původní trilogii, je zde v nějaké podobě přítomná. Hodně toho také vypadá lépe nebo přímo nádherně (již zmíněné planety jsou většinou překrásné, početné záběry na vesmírné lodi působí náležitě epicky). Najdete zde většinu svých oblíbených mimozemských ras z minulosti, biotické schopnosti, rozsáhlé dialogové stromy a tak dále.

Hudba je sice většinu času jenom dobrá, ale titulní skladbu v hlavním menu jsem pokaždé nechal dohrát do konce, než jsem začal hrát - tak moc se mi líbí. Pokud jste chtěli strávit více času v tomhle vesmíru, Andromeda vám to umožní, byť to nebude čas tak pamětihodný, jako v minulosti. Něco mi říká, že hra mohla zabodovat mnohem lépe, kdyby nenesla nálepku Mass Effect a šlo prostě o nové IP s podobným tématem/stylem. Bioware od začátku tvrdili, že nejde o začátek nové trilogie, takže mají v tomto ohledu volné ruce a příště by nám mohli nadělit titul, stojící na vlastních nohách a nepůsobící jako opatrné „fanouškovské" nastavovávání již viděného.