Drakensang: Řeka času
Připadají vám dnešní RPG moc akční a přímočaré?
Učení a zlepšování: Nejen noví parťáci, ale také rozvoj postav je samozřejmě cestou ke zvládnutí těžkých úkolů. Za vyhrané bitvy a vyřešené úkoly dostáváte klasicky zkušenostní body, nicméně trochu neklasicky je můžete utrácet přímo za zlepšování schopností a kouzel. Ne že byste byli ochuzeni o povyšování na nové úrovně, ale ty v podstatě znamenají hlavně zvýšení maximálního limitu vašich skillů. Je celkem hezké, že dovednosti, které máte osvojeny, se můžete učit sami (investicí zkušenostních bodů), ale pokud se chcete naučit zcela nové schopnosti, musíte najít učitele a pěkně mu zaplatit.
Ostrý meč... Hra je dobře namíchanou směsí průzkumu, přemýšlení nad puzzly, košatých rozhovorů (ve kterých můžete mimo jiné uplatnit i různé skilly) a taktických bojů. Bitky si můžete kdykoliv pozastavit obligátním mezerníkem, omrknout situaci a rozdat nové příkazy, které lze i řadit do série povelů. Kromě klasického útoku či použití kouzel jsou k dispozici i různé speciální válečnické nebo zlodějské schopnosti, používání předmětů atd. Nepřátelé nejsou žádní hlupáci a i na normální obtížnost se leckdy hodně zapotíte, někdy možná až moc – ale o vyšší obtížnosti hry už jsem mluvil a je potřeba sportovně přiznat, že to tak nějak patří k oldskool pojetí celé série.
...a ostrý jazyk: Někdy se ale boji můžete vyhnout. Jak bývá v dobrých RPG zvykem, leccos prostě zvládnete ukecat – pokud máte ve svých řadách výřečného zloděje či šarlatána, můžete se bez tasení mečů vymotat i ze zapeklité situace. Samozřejmě, že ne vždy, ale někdy vám autoři dávají vyloženě několik možností na výběr.
Přimotal jsem se třeba k situaci, kdy se piráti chystali zaútočit na elfí vesnici. Samozřejmě jsem je mohl pobýt, ale ukázalo se, že to není zdaleka jediná cesta k záchraně elfů. Lesní národ byl totiž ochoten pirátům vydat poklad, pro který si přijeli – stačilo získat důvěru elfů a stát se jejich vyjednavačem. A jako ještě elegantnější způsob mi přišlo zasetí sváru do pirátských řad: stačilo pošťouchnout některé nevraživosti, něco ukrást a někomu jinému podstrčit, a pak šoupnout do placu alkohol: piráti se rozhádali a odjeli sami.
Vykovej a namíchej: Mluvil jsem o rozhovorech a bojích, ale vlastně jsem zapomněl zmínit ještě jednu poměrně dobře zastoupenou část hry: hledání ingrediencí a výrobu. Jasně, můžete se na sbírání bylin, stahování zvířat, nebo prohledávání beden a barelů vykašlat, ale byla by to škoda. S dostatečným vybavením a znalostmi totiž můžete vyrobit celou řadu věcí – vrhnout se můžete na kovářství, výrobu luků, nebo alchymii. Ač jsem ve většině RPG, co jsem kdy hrál, výrobu spíš opomíjel (už proto, že většinou lepší věci najdete nebo koupíte), tady je to jinak. Novým kvalitním mečem jsem si udělal opravdu radost, stejně jako mastí proti ohnivým útokům. Proč? Protože Drakensang není vůbec přeplácaný silnými předměty.
Tady se prostě nestane, že ve třetině hry zahodíte svůj ohnivý palcát +4, protože najdete sekeru +6 s ledovým útokem. Je to nejspíš rys celého herního systému „Temné oko", protože podobně střídmá na magické předměty byla i série Realms of Arkania. Ale ono je to dobře, jelikož si každého kvalitnějšího kousku hodně vážíte a navíc i o něco lepší rapír či přilba může naklonit misky vah v nějakém vyrovnaném boji.
Příjemná grafika: Svět Řeky času dobře vypadá, zvlášť město je opravdu hezké. Ale ani lesy, jeskyně a ruiny neurazí, hezky se dívá i na vaše dobrodruhy či jejich nepřátele. Samozřejmostí je změna vizáže hrdinů při obléknutí nového brnění, efekty kouzel bych zařadil spíš do průměru. Grafika na jednu stranu postrádá nějaký „wow efekt", při kterém byste zůstali koukat s pusou dokořán, ale na druhou stranu jde o slušnou řemeslnou práci. Což mi tak nějak k RPG ze staré školy hezky sedí.
Docela mě potěšilo namluvení mnoha dialogů, naopak trochu zamrzí delší nahrávání některých úseků hry nebo uložené pozice (až budete opakovat nějaký boj popáté, tak už vás to prostě bude štvát). Když už jsme u dialogů – překladatelé si s nimi i s dalšími texty poradili velmi dobře. Rozhovory se dobře čtou a hra se i díky povedené češtině příjemně hraje. Dobré hratelnosti nahrává i deník a přehledná mapa.
Libůstka spíš pro zkušené: Drakensang je povedená série, a i když druhý díl nepřináší oproti předchozímu moc novinek, nápadů nebo překvapení, hrál se mi o něco lépe. Řekl bych, že autoři lépe poladili míru volnosti a o fous i vybalancování obtížnosti, i když tady ještě opravdu mají pořád rezervy. Každopádně pro příznivce RPG ze staré školy je to jasná volba, pro mladší erpégéčkové nadšence jde minimálně o výzvu, kterou by měli zkusit. Netrpěliví akčně zaměření hráči si ale tenhle kousek moc neužijí – a platí to o celé sérii. Mě osobně se Řeka času zase dost líbila a těším se na další díl série.
VERDIKT: Trochu obtížnější a oldskoolovější RPG příjemně zpestřuje letošní nabídku tohoto žánru. Nesednete si z něj vyloženě na zadek a sváteční a netrpěliví hráči si moc neužijí, ale fanoušci toužící po troše nostalgie ve stylu Baldur´s Gate a dalších velikánů si přijdou na své.