Dojmy z tria her pro Vitu
Z Resistance, F1 2011 a DanceStar Party.
F1 2011 pro Vitu
Po včerejší konferenci Sony na Gamescomu byla možnost si letmo vyzkoušet některé připravované hry pro Vitu. Já jsem se tak nejdříve protlačil na nové formule od Codemasters. Ty se na první pohled prakticky vůbec neliší od jejich dospělejších bratříčků na domácí konzole. Však grafika byla i na Vitě velmi detailní, ostrá a hlavně hodně rychlá a plynulá, Nedocházelo k žádnému cukání. Díky tomu se monopost McLarenu v australském Albert Parku, což byla kombinace, již jsem si navolil, vodil naprosto plynule a velice citlivě. Prakticky k nepoznání třeba od formulí z minulého roku na PS3.
Samozřejmě za to mohlo i řízení skrze velmi dobře navržený analogový joypad, a když myslím joypad, tak konečně opravdový joypad, jenž PS Vita má, takže můžu říci, že tyto kapesní formulky budou asi první hrou na cesty, která se bude hrát lautr stejně dobře, jako její dospělejší verze. Nicméně v tomto případě asi neradno čekat nějaké větší zapojení všech vymožeností, jakých je Vita plná. Tím mám na mysli např. dotykové plošky, však tato závodní hra se prostě dostatečně dobře řídí klasikou v podobě páčky a tlačítek. Každopádně největší devizu vidím v naprosto plynulé a skvělé grafice.
Resistance: Burning Skies pro Vitu
Kapesní odnož známé frančízy na PS3 vypadá na Vitě prakticky nachlup stejně jako velké Resistance, ani lokace nejsou moc odlišné. Prostě skoro stejná hra. A co se týká designu hry a ovládání, tak opět velmi podobné dřívějším dílům. Opět jsem měl v rukách nalinkovanou jednodušší střílečku, která byla ale snad ještě více lineární, než dříve. Lokace mi přišly až moc úzké, možnosti boje zcela stejné, jen drobně občerstvené použitím dotykových plošek a dotykového displeje.
Označování cíle pro výbušné projektily na displeji nepůsobilo moc prakticky, nicméně vykreslení obloučku prstem pro hod granátu už jsem si docela užíval, na to se dotykový displej hodí dokonale. Každopádně Vita těží z přítomnosti dvou analogů, takže díky nim je ovládání pohybu a kamery naprosto pohodlné a shodné jako u dospělých konzolí. Co mě ale dost zarazilo oproti formulím, tak Resistance se v předváděném a rozpracovaném buildu kupodivu ještě docela často drobně, ale postřehnutelně sekalo. Vlastně snad jako jediná prezentovaná Vita hra.
Hraní nebylo tak pěkně plynulé jako jízda ve formuli, a i při větším počtu výbuchů na scéně se framerate poznatelně zaškubával. Přitom hra sice vypadá dobře, ale graficky to zas takový posun oproti Resistance na PSP není, což ale podporují i velmi podobné exteriéry a vlastně i stejní mimozemští nepřátelé. Ano, nehraje se to vůbec špatně, ale přijde mi, že Resistance pro Vitu je až moc podobná hra svým předchůdcům, která na stejný koncept jen naroubovala nové ovládání.
DanceStar Party pro Move
Tak tato hra, jíž jsem do třetice vyzkoušel, je dokladem, jak se přiživit na současném úspěchu tanečních her s pohybovým ovládáním. Stačí vzít do ruky dvě zmrzlinky, použít koncept tanečních her, drobně ho pozměnit a naroubovat na něj ještě druhotnou možnost zpívání ze zavedené série Singstar. Přesně takto působí nový taneční titul pro Move, v základu obsahující nějakých 40 licencovaných skladeb s vlastními videoklipy.
Princip je stále stejný, takže jsem znovu v menší hale po skončení konference zapotil triko u variací na breakdance (celkem prý 160 kroků), které vám ukazují nabíhající siluety tanečníků na obrazovce. Přitom vás snímá kamerka, po skončení tradičně přehraje nejlepší momenty a vy si můžete posléze porovnat dosažené skóre s tanečníkem, který tancoval ve dvojici s vámi. Na konferenci to byla partička neúnavných moderátorů, kteří vždy stínovali zájemcům a pomáhali jim s pohyby, za což si zasloužili můj obdiv.
Každopádně jsem neviděl moc odlišností od Michaela Jacksona nebo Dance Central, nicméně pochválit musím velmi dobře vybalancovanou přesnost a minimální odezvu na vaše taneční kroky, což je třeba ve srovnání s Jacksonem jasně vidět, jak se za tu dobu Move vylepšil. Nicméně zážitek to až tak odlišný rozhodně není, nicméně i tak bych si tipnul, že lepší taneční hru pro Move stejně nenajdete. Což podtrhlo i okamžité přislíbení mnoha stahovatelných skladeb, které se mají po vydání hry objevit na PSN.
Pokud bych tak měl za sebe shrnout dojmy ze zahraných her po konferenci Sony (na dřívější akci EA hrát nešlo), na první místo bych dal stejně jako kolega Miloš Bohoněk hříčku Escape Plan a pak ty formule, oboje působí velmi dobře. Odboji a tančení bych dal ještě oddych, nicméně jsem si konečně pořádně osahal Vitu a musím potvrdit, že minimálně pro stránce ovládání a grafiky to bude nejen na kapesní konzole velký krok vpřed.