DOJMY Z ROZEHRÁNÍ God of War Ragnarok

Vlajková hra letošního podzimu pro PlayStation o sobě dává krátce před svým vydáním vědět. Do vypuštění recenze ještě nějaký ten čas zbývá a aby to lépe ubíhalo, máme pro vás první dojmy z rozehrání God of War Ragnarök. Tahle série je tradiční herní značkou Playstationu napříč jeho generacemi, nicméně díl z roku 2018 byl opravdová pecka, která se nakonec podívala ve velmi zdařilém portu i na PC platformu.

Ragnarök pak přímo navazuje na minulý děj, i když je tady určitý časový odstup. Jelikož je minulý God of War přístupný všem majitelům PS5 díky službě Playstationu Plus Collection, dá se předpokládat, že drtivá většina hráčů Ragnaröku bude s původními událostmi dobře obeznámena. Ten zbytek se ale nemusí bát naskočit do světa God of War poprvé až letos na podzim. Vývojáři hned do hlavního menu přichystali krátkou filmovou sekvenci se sestřihem toho nejdůležitějšího dění, takže pokud z nějakého důvodu nestíháte nebo nechcete, není nezbytné odehrát předchozí hru.

Úvod hry mě vrhnul do zasněžené scenérie ledového severu a po krátkém rozjímání u ohniště v jeskyni se Kratos i Atreus vydávají zpátky do své domoviny. Každému hráči této série musí být jasné, že idylka nemá dlouhého trvání a ústřední dvojici opět začínají stíhat přízraky z minulosti v podobě nevyřízených účtů s dřívějšími postavami. Hlavní událostí ale je blíží Ragnarök, který zvěstuje vrcholící bitvu mezi bohy a mimo jiné i konec světa.

Díky časovému odstupu od příběhu minulého dílu je největší změna patrná na postavě Atrea, který ztvárňuje syna Kratose. Zatímco postava antického boha války nevykazuje žádné zásadní změny, Atreus vyrostl z klučiny do náctiletého pubertálního mladíka, což mění i jeho osobnost. Atreus se snaží dopátrat něco o svém původu, a to přináší nečekané potíže a záhady nejen pro něj ale i pro své okolí.

Za sebe musím říct, že dospělejší Atreus se mi líbí mnohem více než jeho mladší předloha. Sice stále musí trénovat pod dohledem přísného otce a potřebuje být usměrňován, ale viditelně dospěl a stává se ještě schopnějším a platnějším parťákem Kratose, než tomu bylo dříve. Škoda jen, že obě postavy musí opět od začátku získávat schopnosti a vybavení. Je to sice trochu na hlavu, ale vylepšování hratelných charakterů k podobným typům her neodmyslitelně patří a je to i něco, co hráče neustále pohání v další snaze.

Co se týká hratelnosti, tak hned od začátku jsem si připadal jako doma. Herně je to totiž starý dobrý God of War z pohledu třetí osoby. Fungují stejné tlačítkové volby, bojové finesy a v základu používá Kratos svůj oblíbený štít a sekyru Leviatan, která se po vrhnutí na cíl dokáže na povel vrátit Kratosovi zpět do ruky. Pocit, že je vše při starém, vyvolává i úvodní scenerie v Kratosově srubu, který důvěrně známe z předchozího dílu. Než jsem se ale nadál, vyrazilo se za dobrodružstvím do okolního světa a ten je tentokrát skutečně rozlehlý. Aby ne, když se při hraní postupně projde všemi devíti říšemi severského světa. O jejich různorodosti si pak povíme více až v samotné recenzi.

Na druhou stranu je potřeba zdůraznit, že God of War Ragnarök se nepřehoupl do podoby hry s otevřeným světem. Stále je to v podstatě koridor protkaný lokacemi s větší volností. Kromě obligátního boje nechybí ani tentokrát logické hádanky bez jejich vyřešení se nedá pokračovat v cestě dále.

Zatímco minulý díl byl dělaný ještě pro PlayStation 4, u Ragnaröku je od prvních chvil patrný technologický pokrok, který si mohli vývojáři dovolit díky Playstation 5. Změny ale nepraští do očí okamžitě, vše je o spoustě drobných detailů jako je například lepší zpracování sněhu a stop v něm, podrobnějších texturách a pak samozřejmě v plynulosti hry. Nativní 4K rozlišení je bezvadné, ale v klasickém režimu věrnosti je zde nepříjemný limit 30 FPS. Dřív jsem byl k takto vysokému počtu snímků za vteřinu vcelku shovívavý, protože nemám rád snižování detailů nebo uměle potlačování vysokého rozlišení obrazu.

Jenže rychlé akční scény mě tentokrát rychle utvrdily v tom, že bude potřeba si s nastavením výkonu a kvality více pohrát. 60 FPS je sice krásných, ale ztráta 4K rozlišení mě hodně mrzela. Nakonec jsem se k velké spokojenosti rozhodl využít nové volby pro odemčení snímkové frekvence, kterou Ragnarök obsahuje (stejná novinka byla například v The Last of Us Part I anebo v Horizon Forbidden West po dodatečné aktualizaci 1.17). Nutno podotknout, že tato volba se zpřístupní, jen pokud máte kompatibilní televizi.

Díky tomuto nastavení můžu nyní hrát v nativním 4K rozlišení, ale místo 30 FPS mi jede hra v 40 FPS. Není to sice kýžených 60 FPS jako u výkonnostního režimu, ale Ragnarök vypadá prakticky identicky jako režimu s maximálními detaily a v rychlých scénách je hra viditelně plynulejší, což v mém případě rozhodlo. Pro mě je to ideální balanc mezi maximálními detaily ve 4K a potřebou vyššího počtu FPS.

Na finální hodnocení hry si musíte počkat až do naší recenze (publikujeme ji 3. listopadu), ale už teď to vypadá, že Ragnarök rozhodně nezklame a nabídne ve všech ohledech lepší a větší zážitek než čtyři roky starý předchůdce, který trhal rekordy v oblíbenosti.