DOJMY z nového Hitmana
Nový Hitman vypadá jako pokračování Blood Money, na které jste čekali.
Tak se nám to líbí. Jsme na rozmáchlé módní přehlídce, kde se mramorovými sály velkého pařížského paláce rozkládajícího se na sluncem zalitých březích Seiny ozývá klapot podpatků bot za tisíce dolarů, zatímco na nádvoří cinkají sklínky se šampaňským. Ideální místo pro dobrý převlek. Nejdřív přišly na řadu kraťasy a tričko ukradené nějakému nebožákovi v provizorní převlékárně, díky kterým jsme se dostali přes ochranku a do nejvyšších pater, ale to byla jen první příčka na žebříku. V podkroví jsme však našli něco, co by se jistě dalo nazvat jakousi módní pozdní fází hry.
Byl to rozkošný cylindr a kabát - který na sekundu rozmazal hranice mezi nejnovějším Hitmanem a Bloodborne - a k tomu všemu jakýsi kabaretní plášť. A tak tu stojíme a čekáme v křídle paláce na svůj okamžik. Zatímco se Viktor Novikov, okázalý hostitel tohoto večírku, kterého máme za úkol zabít, věnuje svým hostům, my se dáváme do díla. Jedno prosté zatáhnutí za páku a lustr se řítí dolů s vražedným břinkotem broušeného skla a umně zdobených železných rámů.
Háček je v tom, že to byla špatná páka a špatný lustr: na schodišti za námi tak leží houf milovníků módy rozdrcených na padrť, zatímco všichni zírají na toho cizince v cylindru, který v ruce provinile svírá francouzský klíč. Je čas zmizet. Plížíme se davem v podřepu a naše ramena se všem otírají o kolena. „Pane, tohle nedělejte," říká jeden host se snobským znechucením. „Je to divné."
Jestli se mi na novém Hitmanovi po těch pár hodinách něco neskonale líbilo, pak je to to, jak jsou vývojáři z IO Interactive schopni konzistentně reagovat na vaše chyby zajímavým a překvapivým způsobem. Tohle je hra, která se dokonale vyžívá ve vaší hlouposti, a naprosto úžasným způsobem se vrátil i jako asfalt černý humor, který kdysi určoval směřování této série. Je patrný v každém temném vtipu, který vyplyne z každého nepodařeného zásahu.
Možná, že o novém Hitmanovi potřebujete vědět jen jedno: po té odbočce v podobě Absolution z roku 2012 (akční hře, která se oprostila od mnoha nejvychvalovanějších rysů této série od IO) je tenhle kousek skutečným následníkem tolik oblíbeného dílu Blood Money. Nenarazíte tu na žádné přestřelky v lineárních koridorech a ani příběhové pozadí se už nedere tolik do popředí. Tahle hra představuje spíš sled morbidních sandboxů plných smrtících hraček a téměř bezpočet možností, jak jich využít.
Studia IO Interactive a Square Enix se nemohla rozhodnout, jak naložit s obchodním modelem série Hitman, a toto sdělení kvůli tomu trochu zaniklo. Výsledek - zcela epizodická hra s měsíčními přídavky vedle season passu, který vám dává přístup ke kompletnímu balíku a stojí stejně jako premiérová hra - se zdá být docela dobrým řešením, tedy alespoň na základě prologu (který bude dostupný v nadcházející betě) a úvodní mise. Hry s otevřeným světem jako právě Hitman snášejí epizodické přídavky docela dobře, neboť máte měsíc na to, abyste vyřešili malý a nesmírně detailní otevřený svět, než se vám otevře nové hřiště.
Někomu, kdo se kloní k názoru, že Ground Zeroes - maličký přídavek pro Metal Gear Solid 5, mohl být lepší hrou než ono občas bezradné pokračování, to přijde jako docela rozumná cesta. Design Hitmana z tohoto rozhodnutí může dokonce těžit: důraz se totiž klade na napěchované úrovně plné různých možností pro rádoby vraha.
Výcviková mise, zasazená na provizorní luxusní jachtu složenou z balsových panelů přibitých dobře viditelnými hřeby, nám dává ochutnat to, co je v této sérii možné. Loď se hemží podnapilými milionáři - jednu věci si totiž nový Hitman z Absolution skutečně odnesl: ty působivě husté davy - a je plná ďábelských možností, jak sejmout svůj cíl. Propašujte na palubu samopal, ať je vaše vražda hezky krvavá, nebo svému cíli nasypte do oblíbeného drinku jed a sledujte ho na toaletu, kde začne zvracet a vy ho dorazíte strunou z klavíru. Mezitím si převlékáte kostýmy, ztrácíte se z dohledu strážím a snažíte se zůstat v anonymitě, jak to jen plešatý muž s viditelným čárovým kódem na krku dokáže. Je to v podstatě ten samý stealth jako ze starých Hitmanů, akorát nyní jde ještě o něco hlouběji.
Vzhledem k tomu, kolik možností máte v každé úrovni, nabízí nový Hitman skvělou cestičku z drobečků pro nové hráče. Ukázkové příležitosti vám představují některé z dostupných vražedných nástrojů dostupných v té které úrovni (a opakování se vyplatí, neboť si jich vůbec nemusíte všimnout) a napoví, kdy jich nejlépe využít. Dovedou vás ke kontrolnímu seznamu, na kterém objevíte chybu v katapultovacím sedadle letadla v hangáru tajné vojenské základny, zjistíte, kde najít oděv technika a jak k němu navést svůj cíl, který - ping - raketově vyletěl do stropu. Čisté. Efektivní. Docela zábavné.
Právě při takovýchto zářezech ze hry opravdu cítíte návrat k temně komickým vraždám v Blood Money s otevřeným koncem, navíc hezky aktualizovaný do moderní doby. Z Absolution - což byla podle mého soudu dobrá hra, ale bohužel ne taková, kterou fanoušci série chtěli - tu také zbylo pár dobrých prvků, například režim Contracts (Zakázky), který hráčům umožňuje vybírat si své vlastní cíle. Dokonce je tu i variace na téma Escalations (odbočky, ve které se pokoušíte o zakázkové zářezy přímo od IO, přičemž každý sejmutý cíl vám otevře cestu k novému a náročnějšímu cíli s přísnějším omezením): musíte sejmout určitou postavu s konkrétní zbraní a v konkrétním převleku.
Jsou tu i další moderní ústupky, například prchlivé cíle, které se ve hře občas objeví vždy jen na omezenou dobu - což je jen další důkaz propojenějšího světa této hry. V mnoha ostatních ohledech se však jedná o návrat ke klasickému Hitmanovi, jenž je rovným dílem děsivou i vtipnou krabicí s hračkami, které se vám postarají o úžasnou neutuchající zábavu. Agent 47 se vrací v plné parádě a to je skvělé.