DOJMY z bety Battlefield 1

Přiznám se, že přesun série Battlefield do první světové války budil obavy. Na druhou stranu trailery vypadaly opravdu impresivně a sálá z nich ta pravá totální válka, jak ji umí podat jen Battlefield. Betaverzi jsem začal stahovat okamžitě, jakmile jsme dostali od EA novinářský přístup k PC verzi. Přes DDoS problémy, kterými EA trpěli zejména ve středu, jsem v ní odehrál už přes osm hodin. A to prosím na jediné mapě jménem Sinai Desert.

Asi jako většina hráčů jsem volbu pouštní mapy, jako jediné možnosti v betaverzi, nevnímal dobře. Pravdou je, že díky své rozloze a charakteru nekonečné pouště jsou ve výhodě snipeři a zejména obrněná vozidla. Díky zasazení do počátku dvacátého století mají z dnešního pohledu prehistorické tanky a pomalé odstřelovačky obrovskou výhodu proti vesměs jen na blízko ozbrojené pěchotě.

Sinai Desert ovšem nabízí všestranné vyžití všech čtyř tříd, různých vozidel i zbraní, které jsou v betaverzi k dispozici. Pravdou také je, že první minuta dvě v módu Conquest je vždycky o úprku v tancích, džípech a na koních za zabráním prvních vlajek. Nicméně ty jsou rozloženy jak do pouště samotné, tak do městečka, ve kterém se vyřádí i třídy Support, Medic a Assault.

Nicméně rozdělit Sinajskou poušť na polovinu pro vozidla a druhou pro pěchotu by bylo bláhové. To, co z betaverze dle mého názoru čiší úplně nejvíc, je možnost úžasně měnit tempo hry, v podstatě kdykoliv se vám zachce. Můžete se sniperem vylézt na vysoký kopec a odstřelovat nepřátelé přes půl mapy, ale jen do té chvíle, než přijde písečná bouře a vy neuvidíte ani na deset metrů. Nebo můžete se sniperem zalézt někam mezi horní polovinu s městečkem a dolní vzdálenou základnu "E" a odstřelovat pěšáky a jezdce na koních.

Osedláním statného oře svůj pohyb po mapě trochu zrychlíte, jak pro přesun mezi vlajkami, tak pro vyhnutí se kulkám protihráčů z těsné blízkosti. Jezdce totiž není vůbec lehké zasáhnout, navíc, když se snažíte uhnout před jeho nabroušenou šavlí, kterou vás dokáže jedním švihem zneškodnit. Do džípů jsem kromě počátečních rychlých přesunů v podstatě nelezl, protože jsem v nich byl děsně zranitelný. Občas se ovšem dají využít jako návnada při zabírání vlajky. Rozjedete se proti nepřátelům, včas vyskočíte a pokud je nezneškodníte setrvačností jedoucím džípem, máte skvělou možnost je v nastalé panice postřílet. Strach mezi protivníky zanesete třeba i jen zběsilým náběhem v berserku s vysunutým bajonetem.

Tanky, zejména ten pro až šest lidí, jsou potom doslova obrněné pevnosti, které bez koordinovaného útoku nemá nepřátelský tým téměř šanci zlikvidovat. Když se totiž stále pohybuje a ze všech stran pálí kulomety, těžko ho zasáhnete protitankovým granátem nebo i stacionárním dělem. Jedinými účinnými taktikami je použít podobně vybavený tank nebo létající bombardér. Právě z malé zranitelnosti nejtěžších tanků plynuly nářky hráčů betaverze, o jejich nevybalancované převaze v celé hře. Je pravdou, že pokud hrajete proti nezkušenému nebo nespolupracujícímu týmu, můžete v takovém tanku jezdit i celý zápas a budete svého nepřítele nemilosrdně nutit. Ovšem bojovat se proti obrněncům dá, i když to není tak jednoduché.

Ale co jste čekali, že jako v BF 4 tank pohodlně zneškodníte na dálku z přenosného raketometu? Ten zde prostě není k dispozici (alespoň jsem ho neodemkl a ani ho neviděl nikoho používat). Jedinou osobní zbraní, která se kromě protitankovým granátů a náloží dá použít je elitní třída Tank Hunter. U vlajky "E" je v bedně schovaná protitanková puška, která dokáže prorazit i pancíř. Kromě toho se dá využít i jako odstřelovačka proti pěchotě, nicméně neúčinější je proti lehčím vozidlům. Právě Tank Huntera jsem si velmi oblíbil i když ho můžete používat jen po jeho rozložení na dvounožku. Dalšími speciálními třídami jsou plamenometčík a těžký kulometčík.

Základní třídy už jsem zmínil, ale asi by bylo dobré si k nim něco málo dodat. Běžně hraji za medika a i v BF 1 jsem to dlouho zkoušel, ale nakonec mi ze všech postav přišel nejhůře využitelný. Problém totiž je, že spoluhráči, kteří byli zabiti, nejsou automaticky označeni, abyste věděli, že je můžete oživit. Pokud totiž umírající nezmáčkne 'Q', tak ho kolem sebe ani neuvidíte a ani ho neproberete. Navíc většina hráčů prostě zmáčkne mezerník, kterým možnost svého oživení vymění za rychlejší respawn. Díky tomu jsem za celou dobu nikoho neoživil, jen jsem ozdravil pohazováním lékárniček pár kolegů. Osobně mi život zachránil jiný medik za celou dobu hraní jen jednou a to musím říci, že na rozdíl od ostatních hráčů jsem po svém zabití mačkal onu klávesu 'Q' téměř pořád.

Naopak jsem snad poprvé strávil trochu více času s odstřelovačkou u oka. Snipeři totiž nejsou v takové výhodě, jako ve střílečkách z moderní doby. Za prvé, pokaždé, když na vás odstřelovač míří, vidíte kolem něj jasný bílý odlesk. To vám dá trochu času se schovat, uskočit nebo si lehnout a zachránit si tím krk a navíc přesně víte, odkud na vás daný hráč střílí. Navíc odstřelovačky dostupné v betaverzi musíte po každé střele přebít, takže do vás sniper nevysází půl zásobníku za pět sekund.

Na druhou stranu mi připadalo, že v Battlefield 1 se odstřelovačka chová mnohem realističtěji a když ne to, tak zábavněji. Na větší vzdálenost kulka rozhodně nedoletí tam, kam míříte, ale musíte počítat s dráhou letu. Ovšem když se mi povedlo úspěšně zabít tři protihráče z onoho vzdáleného bodu 'E' na bodu 'A', byl jsem na sebe doslova hrdý.

Bojiště v Battlefield 1 opět doslova žije. Boj se odehrává ve všech vrstvách - mezi pěchotou, tanky, obrněným vlakem, který má k dispozici tým, který prohrává o hodně bodů, a i letadly. Těmi jsou buď dvouplošníkové "stíhačky" nebo bombardéry. Jejich pohyb je oproti létajícím strojům ve čtyřce až vtipně pomalý, ale možná i díky tomu mi přišly mnohem využívanější a využitelnější.

Hodně povedená mi přijde fyzika a zejména zničitelnost prostředí. Na Sinaji sice nečekejte nic tak efektního jako mrakodrap řítící se k zemi alá slavné Levolution ze čtvrtého dílu, ale o to lepší je celkový efekt destrukce na okolí. Všechny budovy jdou zničit téměř do základů, ale nikoliv jediným výstřelem z tanku, ale postupným ničením. Díky tomu můžete znepříjemnit život sniperům bořením jejich oblíbených míst, případně vyhnat z budovy zakempeného protivníka a donutit ho jít s kůží na trh.

Přitom i v zemi samotné zůstávají menší krátery po výbuších granátů i obří díry po pádu letadla, které se dají velmi dobře využít při obraně vlajek. Jak už jsem uvedl, svou roli v dynamice bitvy hraje i měnící se počasí. A nejde jen o to, že najednou přijde písečná bouře. Jednou mě naopak velmi nemile překvapilo, jak rychle dokáže taková bouře i skončit, což mě nechalo naprosto nekrytým a bezbranným při cestě přes poušt.

Grafika a zvuk je i v nové verzi Frostbite enginu opět na nejvyšší úrovni, i když znovu musím poukázat na to, že pro předvedení grafických kvalit hry není pouštní mapa tím nejlepším prostředkem. O Battlefield 1 bych mohl psát ještě několik odstavců, skoro vůbec jsem se nevěnovat druhému módu Rush, zmíněnému obrněnému vlaku nebo jako vždy propracovanému tlačení do spolupráce celého týmu skrze menší oddíly, rozkazy a tak dále. I když mám pocit, že ve čtyřce všichni táhli za jeden provaz tak nějak více.

Ačkoliv jsem byl původně k Battlefield 1 velmi kritický a vyčítal mu spoustu věcí, čím déle jsem betu hrál, tím více mě bavila. To dává určitě velmi dobré vyhlídky pro finální verzi, která dorazí už za pár týdnů. Mým troufalým odhadem je, že nebude tak prodejně úspěšná jako čtyřka, ale hratelností se předchozímu dílu minimálně vyrovná.