DOJMY už přímo z vyzkoušení Dawn of War 3
Temnota se blíží v RTS od Relicu.
Odehrál jsem pár hodin ve Warhammer 40,000: Dawn of War 3 a můžu s potěšením konstatovat, že je to zatraceně úžasná věc.
Dawn of War 3 představuje splynutí prvních dvou her ze série Dawn of War. Velké armády a prvky budování základny z Dawn of War 1 a prvky mikromanagementu hrdinů z Dawn of War 2 se snoubí v nesmírně uspokojivé strategii v reálném čase, která mi po pár odehraných misí z pozdní fáze kampaně přijde tak silná a úderná, jak by měla působit každá hra ze světa Warhammer 40,000 - pouze elán a reaktivita se inspirovaly těmi nejpopulárnějšími hrami, které na PC vyšly během těch sedmi let od vydání Dawn of War 2.
Ale ty obavy o nový vzhled hry se jen tak nerozptýlí - a to má dobrý důvod.
Vraťme se trochu zpět a pojďme si říct, proč se Dawn of War 3 hraje tak skvěle. Zaprvé: když se s vesmírnými mariňáky pohybujete po okolí a dovolujete jim vyhazovat do vzduchu ty protivné Eldary a řezat je na kousky, má to skutečný dopad. Zvláštní schopnosti doslova otřásají obrazovkou. Vezměte si například Gabriela Angelose. Velite Blood Ravens třímá obří kladivo a umí se s ním pěkně ohánět. Všechno od animace jeho běhu až po úžasný drtivý úder z výskoku bylo vytvořeno tak, aby se tím posílil pocit, že s sebou vláčí po čertech těžké kladivo, které působí obrovské kontaktní poškození. Když se s ním rozmáchnete, kladivo do země vytesá pukliny a nepřátelské jednotky odhodí nazad. Pomocí této zvláštní schopnosti se může Angelos vrhnout na skupinu nepřátel zahrabanou v jednom z nových druhů krytu v Dawn of War 3 a způsobit maximální plošné poškození. Jen do toho.
Pak tu máme návrat budování základny. Tady je třeba podotknout, že budování základny v Dawn of War 3 se nikterak nevymyká standardům RTS. Je to relativně přímočará záležitost, která zahrnuje zisk Requisition a Power ze zdrojových bodů, sázení jedné budovy za druhou, přičemž ty tradičním způsobem dále rozvíjejí technologický strom, a rozšiřování sféry vašeho vlivu vždy píď po pídi až k populačnímu limitu 200 jednotek. Ale navzdory prostoduchosti budování základny v Dawn of War 3 je návrat tohoto mechanismu vítaný.
Pak je tu něco o ušlápnutých Servitorech, což do světa Warhammer 40,000 dokonale zapadá. Dawn of War 2 jsem měl moc rád, ale opravdu mi chyběly ty obrovské armády, jejichž vznik umožnila všemi oblíbená stavěcí jednotka. Hej, Servitore, co kdybys mi postavil další Doctrine Chapel, protože proto? „Tento si odpykává trest za [cenzurováno]." No to si teda piš, že jo.
A ty velké armády, hm? Na obrazovce se toho v Dawn of War 3 děje sakramentsky hodně, protože je tady sakramentsky moc vojáků, kteří střílí hlava nehlava. Všechno je to samozřejmě relativní. Dawn of War 3 není Supreme Commander. Není to Total War. Ale co je nejdůležitější, není to ani Dawn of War 2.
Tím myslím, že máte pocit, jako že velíte armádě - oproti mikromanagementu skupinky neuvěřitelně silných hrdinů, kteří si s sebou na výlet náhodou vzali pár čet a vozidel. V Dawn of War 3 si budujete vlastní čety vojáků a spoustu vozidel, například tanků. Spoustu a spoustu tanků.
Takže ano, v Dawn of War 3 můžete nepřátelské základny likvidovat pomocí přepadu tanků. Co ty na to, Dawn of War 2? Nebo si můžete vytvořit armádu z 200 průzkumných mariňáků, jen tak ze srandy. Anebo co třeba flotilu Land Speederů, které se vznášejí nad bojištěm, jako by soutěžily v postapokalyptickém tanečku ve Stardance? To všechno můžete.
Konečný důsledek větších armád v Dawn of War 3 spočívá v tom, že se toho pořád děje docela dost, což je taky skvělé. Když se nejedná o střelbu z bolterů, která křižuje bojiště, jedná se o rakety vypálené z děla impozantní imperiální rytířky Solarie. Její zvláštní schopnosti jsou prostě dokonalé: postavte její obří mechanické nohy na zem a zlikvidujte všechno, co má tu smůlu, že se ocitne v ničivém oblouku střelby z jejích dvou gatlingů, anebo postavte její obří mechanické nohy na zem a vypalte do nepřátelských řad raketu. V Dawn of War 3 nikdy nezažijete klidnou chvilku a přesně tak by to mělo být. Koneckonců: tady se vede válka. Tohle není hra, kde byste měli být opatrní. Tohle je hra, kde byste měli natřít bojiště na rudo.
Tohle všechno byste od Dawn of War očekávali, ne? Nic z toho nepůsobí jako velké překvapení, protože, inu, tohle je Relic Entertainment a jde tady o vesmírné mariňáky a orky a Eldary. Kde je inovace? Lákadlo? Ten hlavní důvod? Ten spočívá v jednotkách hrdinů, kde Relic s Dawn of War 3 udělal něco, co mi připomíná spoustu her z žánru MOBA.
Dawn of War 3 klade velký důraz na jednotky hrdinů neboli na elitní jednotky. Gabriel Angelos je jedním z nich. Imperiální rytířka Solaria je další. Četa Assault Terminatorů je tou třetí, za kterou jsem mohl hrát. Abyste je mohli na bojišti používat, potřebujete odpovídající počet elitních bodů, které se postupně zvyšují během hry. Gabriel Angelos je ultra levný eliťák, takže ho můžete používat hned ze začátku. Assault Terminatoři jsou drazí, takže budou dostupní až v pozdější fázi hry.
A pamatujte, když jeden z vašich eliťáků natáhne bačkory (v případě Angelose, který sice umí rozdávat rány, ale sám je snad ze skla, se to čas od času prostě stane), budete ho moct znovu použít až po určité přebíjecí době.
Smysl toho spočívá v tom, že používání elitních jednotek v Dawn of War 3 podléhá velké strategii, která se nepodobá ničemu, co jsme viděli v předchozích dvou hrách.
Funguje to následovně: elitní jednotky si odemykáte postupně během kampaně. Kampaň Dawn of War 3 je na rozdíl od Dawn of War 2 lineární a vypráví příběh z pohledu všech tří ras, které budou dostupné od data vydání: vesmírní mariňáci, orkové a Eldaři. Takže v první misi hrajete za vesmírné mariňáky, ve druhé za orky a ve třetí za Eldary. A tak dále.
Díky tomuto střídání perspektivy v kampani můžete ovládat rasu, kterou jste zrovna v předchozí misi porazili, což je skvělá věc. Ale znamená to, že větvení kampaně z Dawn of War 2, kde jste si mohli mise vybírat, je pryč. Stejně jako v případě většiny designových rozhodnutí byl i tohle kompromis.
Vesmírní mariňáci ale mají víc než jen tři elitní jednotky. Knihovník Jonah Orion se mi do ruky sice nedostal, ale ve hře je. Jednou z elitních jednotek Eldarů je Macha, jasnovidec z Biel-Tanu. Očekávejte jich hodně.
Před zahájením mise si vyberete tři elitní jednotky, se kterými do mise půjdete, takže jednotky hrdinů si budete muset volit chytře. V Dawn of War 2 byl podobný prvek, zejména v té úžasné kooperační kampani Last Stand, ale v Dawn of War 3 budete mít na výběr z mnohem více hrdinů. Ale na rozdíl od hrdinů z Dawn of War 2, kteří mohli nacházet silné vybavení, upravovat si výzbroj a zvyšovat si statistiky, jsou hrdinové v Dawn of War 3 fixními postavami (Angelos bude navždy máchat kladivem), které na bojišti sehrávají určité role.
Můžete hrdinům odemknout dodatečné pasivní efekty (například Angelos může léčit spojenecké jednotky, když si přivolá výsadkový modul), ale to je jen takové klouzání po povrchu. Dawn of War 3 působí silným dojmem, že se vývojáři z Relic snažili kopající a křičící Dawn of War vtáhnout do éry populárních PC her v době, kdy si většina lidí myslí, že se nad RTS už pomalu zavírá hladina.
Hra více hráčů se mi do ruky zatím nedostala a Relic si tuhle část nejspíš schovává až na nějakou další vlnu propagace, ale dá se říct, že výběr hrdiny je v Dawn of War 3 ústředním motivem.
„Nebudu tady sedět a vykládat vám, že nevěnuju pozornost hrám, jako jsou MOBA nebo Overwatch nebo Team Fortress," říká herní designér z Relicu Philippe Boulle.
„Ale upřímně můžu říct, že nápad na tuhle výměnu hrdinů a armád přišel z deskové hry. Je to klíčový prvek té deskové hry. Celou vaši armádu tvoří vyměnitelné jednotky, každá má bodové hodnoty. Existují pravidla pro to, jak se to dělá, ale je tam celá kategorie nazvaná elitní jednotky. Jednotky z ústředí jsou velcí hrdinové, které si můžete do hry vzít. Odtud pramení ta původní inspirace."
Hraní Dawn of War 3 mě očividně baví. Ale baví mě se na hru koukat? Tady to začíná být trochu horší. Či komiksovější, jak by řekli kritici nového vizuálního stylu hry.
Se zájmem jsem sledoval tu úžasnou debatu, která následovala po ukázkách hratelnosti z Dawn of War 3. Naše video, které předvádí hratelnost Dawn of War 3, má poprvé v historii skoro stejně palců dolů jako nahoru. Takřka všechny stížnosti se točí kolem grafiky. Je příliš světlá a jasná, říkají. Není to Warhammer 40,000.
V předchozích E3 dojmech tvůrce nový vizuální styl Dawn of War 3 vysvětlil, takže se tady k tomu nebudu vracet. Ale fascinuje mě, jak Relic na tuto reakci zareagoval. Zajímalo by mě, jestli to čekali, jestli tu debatu chápali.
„Když se na to dívám zpětně, řeknu, že mapa, na kterou jsme se soustředili v počátku, je ta nejostřejší, nejbělejší, nejmodřejší mapa, jakou jsme kdy udělali," říká. Boulle mluví o zaledněném prostředí, v němž se odehrává mise, kterou zrovna hraju. Říká tím, že tato mapa se má k Warhammeru 40,000 jako Animákov k filmu Falešná hra s králíkem Rogerem? Ostatní prostředí jsou... jiná. Jedno jsem viděl v technickém demu a to působilo temně a nebezpečně - bojiště zčernalé něčím, pod čím byste si představili Balroga z Pána prstenů. V žilách této mapy koluje rudá láva a zpoza každého skaliska ční dračí chřtán. Probíhala by ta debata jinak, kdyby Relic k odhalení Dawn of War 3 použil právě tuto mapu? Možná.
„Tady je ten kontrast nejostřejší," říká Boulle o té ledové mapě. „Některá z ostatních prostředí jsou rozhodně temnější. Lidi by se kvůli tomu opravdu neměli strachovat. Své temné prostředí určitě dostanou."
„Nakonec se uvidí, až se to k lidem dostane. S tím, jak budeme představovat další prostředí, temnota přijde." A stejně se nezbavíte pocitu, že Dawn of War 3 je taková prozářenější věc. Ano, ten kontrastní vizuální styl je úmyslný, ale přišel po strhujícím oznamovacím traileru, který byl tak temný, jak jen může Warhammer 40,000 být. Scénu nastolilo CGI. Realita grafiky ve hře pak leckoho překvapila.
Ten kompromis je pochopitelný a očividný. Díky sníženým detailům se má Dawn of War 3 kam posouvat. Komiksovější grafika, jak tomu říkají kritici, umožňuje jasnější vizuální stránku.
„Neberte mě špatně, taky bych chtěl vysoce detailního vesmírného mariňáka," říká Boulle, „ale v téhle hře se toho děje hrozně moc. Nejde tady o to, abyste se zastavili a obdivovali detaily na pečeti čistoty na levém uchu svého vesmírného mariňáka." Tato filosofie ve smyslu „větší obraz před jemnějšími detaily" se možná vztahuje i na hratelnost. V Dawn of War 3 budujete a ovládáte velkou armádu, ale vytěžit z toho maximum je mnohem efektivnější záležitost než v Dawn of War 1.
Vaše čety jsou vypsány jako seznam ikonek ve spodní části obrazovky, takže se mezi nimi můžete rychle přepínat. A přestože se vrátilo vylepšování čet, správa jednotlivých vojáků v četě je omezená. Pamatujete, jak jste v Dawn of War 1 mohli jednomu vesmírnému mariňákovi v četě dát například plamenomet a jinému raketomet?
V Dawn of War 3 si vytváříte četu průzkumných sniperů zvlášť od čety základních průzkumníků a četu mariňáckých Devastatorů s laserovými děly zvlášť od čety mariňáckých Devastatorů s těžkými boltery. Zdá se, že zbraně si může vylepšovat akorát četa flexibilních taktických mariňáků - tedy alespoň co se mariňáků týče.
Po odehrání jediné mise se toho o hře zase tak moc říct nedá, ani když si ji zahrajete dvakrát. Ale můžu myslím s jistotou říct, že Dawn of War 3 je na správné cestě a působí dobře, i když vypadá hodně odlišně. Těším se na nová prostředí, nové nápady a nové elitní jednotky. A zejména se v Dawn of War 3 těším na orky, neboli - jak jim říká Relic - intergalaktické fotbalové chuligány ve Warhammeru 40,000.
Nemůžu se dočkat.
