Tipy pro tichošlápka i vraha v Dishonored
Začátečnická příručka pro hraní.
Dishonored je sice již pár týdnů venku, ale jak víte z recenze (9/10), jde o hru, kterou byste si měli střihnout hned několikrát. Během jednoho průchodu není možné zažít ani vidět zdaleka vše, co retrofuturistická pseudo-viktoriánská metropole Dunwall nabízí, ovšem ne všeho lze dosáhnout snadno. Proto servírujeme následující kolekci tipů, která objasní některé základní principy fungování Chaos systému, dá rady do začátku nebo třeba poradí s alternativními způsoby likvidací hlavních cílů. Slabší nátury varujeme, že následující text logicky obsahuje spoilery...
Mnoho cest, všechny správné
Na rozjezd něco naprosto základního. Ačkoliv je možné Dishonored prolétnout rovnou za nosem, mnohem uspokojivější je volit vedlejší cesty a kradmý postup. Ruku na srdce, většinou nejde o žádné super tajné stezky - pokud se dá do budovy dostat kanálem, s velkou pravděpodobností o něj zavadíte, ledaže byste šli jó přímo. To samé platí pro ochozy, vysoko položené trubky, lustry apod. Pocit z objevování alternativních cestiček však přesto bude velice uspokojivý, proto důrazně doporučuji nehrnout se vpřed. Jednoduše si tak hru vychutnáte více.
Jak funguje Chaos? Co jej snižuje a co zvyšuje?
Vaše konání v průběhu hraní ovlivní finále, které může být jak veselé a optimistické, tak nepěkně temné a doslova morem prožrané. Obecně platí, že nenásilný průchod hrou a alternativní způsoby odstraňování hlavních cílů znamenají dobrý konec, zatímco krvavé hraní s sebou nese konec špatný. Navíc čím brutálnější budete, tím více nepřátel a krys vám bude znepříjemňovat život. Většina z následujících poznatků o Chaos systému pochází z instruktážní brožurky pro recenzenty od Bethesdy.
Obecně platí, že když v průběhu mise zabijete méně než 20% postav, obdržíte na jejím konci hodnocení "nízký chaos" (žádné jiné ukazovátko ve hře není). To je docela mírné kritérium, vzhledem k tomu, že prakticky všechny nepřátele lze obejít, oblézt nebo uspávačsky zardousit. Průchod bez jediného zabití není extrémně těžký, jen je o dost zdlouhavější a musíte prostě být trpěliví i vynalézaví. Největší dopad na chaos má váš způsob vypořádávání se s hlavními cíli mise - pokud úhlavního nepřítele kuchnete, jen těžko můžete čekat hodnocení "nízký chaos", a to přesto, že některé aktivity, např. záchrana občanky z rukou podlých strážců nebo její vypuštění z klece, "chaotické skóre" krapet zlepšují.
Telegraficky, následující aktivity výslednou úroveň chaosu zvyšují: zabíjení vojáků, weeperů, gangsterů i obyčejných postav. A je jedno, jestli je o život připravíte mečem, nadpřirozenou schopností, přeprogramováním bezpečnostních zařízení, hozením do vody nebo ponecháním v temném koutě, kde je následně sežerou krysy.
Naopak likvidace zvířectva, tedy krys, ryb a dokonce i psů, s chaosem nijak nemává. Pokud vás však odhalí pes, počítá se to jako detekce, stejně tak jako když odhalí vámi odložené něčí tělo.
Corvo umí šplhat!
Beze srandy, ale z jiných her na tohle nejsme zvyklí. I v základu dokáže Corvo nejen že přelézt plot, ale dokonce i vylézt na skříň vysokou jako on sám. Pokud však ještě zainvestujete do akrobatické schopnosti, rázem dovede vyšplhat i na tři čtyři metry vysoké římsy nebo přeskakovat velké vzdálenosti, bez nutnosti uchylovat se k blinku. A když už jsme jej nakousli...
Blink! A hned potom Dark Vision.
Nehledě na to jakým způsobem hodláte hrát, teleportační schopnost Blink byste měli co nejdříve vyhnat na maximum. Jedná se o nejužitečnější skill ze všech. Ohromně vám ulehčí postup prakticky všemi misemi, když díky ní můžete cestovat relativně dlouhé vzdálenosti po střechách a různých ochozech. Zvláště hodláte-li se pokoušet o speed runy je blink naprostou nezbytností (většinu levelů lze pokořit za doslova pár minut, včetně té finální).
Podobnou nezbytností je i schopnost Dark Vision, tedy hodláte-li hrát potichoučku polehoučku. Díky ní totiž vidíte skrze zdi oponenty, zařízení a dokonce i zorné pole nepřátel, které je v Dishonored naprosto klíčovým prvkem. Stealth zde totiž, na rozdíl od Thiefa, nestojí primárně na schovávání se ve stínech, leč na (ne)pohybování se v zorném poli nepřátel. Výhodou Blinku a Dark Vision je i to, že konzumují jen malé množství many.
Mimochodem, pokud dokončíte hru bez "zakoupení" jakékoliv nadpřirozené schopnosti vyjma první úrovně blinku, obdržíte hodnotný achievement "Mostly Flesh and Steal". V xboxové verzi za slušných 50G. Paradoxně nejjednodušší způsob, jak jej získat, je zvolit lehkou obtížnost a celou hrou se prosekat... za což dostanete achievement ještě jeden, totiž za získání vysoce chaotického skóre.
Posednutí je... jednou z možností
Po "zakoupení" Possession schopnosti zvládne Corvo posednout tělo zvířete, na vyšší úrovni i lidské osoby. Osobně jsem toho skoro nevyužíval, ale překvapilo mě, jak moc je tomu hra přizpůsobená. Pokud někde uvidíte pobíhat dvě tři krysy, tzn. ne celé dravé hejno, skoro určitě se v blízkosti bude nacházet nějaká větrací šachta, kterou se nepozorovaně v krysím kožíšku dostanete dál. To samé platí pro ryby.
Co se posedávání lidských nepřátel týče, na tom je nejlepší to, že v jejich kůži můžete deaktivovat bezpečnostní zařízení. A že s nimi můžete vtipně páchat sebevraždy. Každý by měl aspoň jednou nakráčet s tall boyem ze srázu.
Krysa, nejlepší přítel člověka
Hrajete-li krvavě, bude schopnost Devouring Swarm vaší dost možná nejoblíbenější. Ze země vyvolané hejno dravých chlupáčů totiž svým způsobem vyřídí klidně pětinásobnou přesilu. I když je krysy nestihnou všechny zlikvidovat, tím, že oponentům budou ohryzávat kotníky, je udělají na nějakou dobu bezbrannými a vy pak už můžete jen v klidu rozdávat fatální zásahy mečem.
Krysy jsou velice efektivní i proti flašinetářům (nebo aspoň tak jim říkám já), tj. nepřátelům s hudební skříňkou, kteří točením kliky deaktivují vaše nadpřirozené schopnosti. Stačí však na ně z dálky poslat krysy a budou rázem neschopní.
Uspávací šipka, také velice dobrý přítel
Zelené uspávací šipky do vaší kuše jsou vlastně pohodlnější formou škrcení. Pokud chcete nefatálně zneškodnit skupinku nepřátel - třeba když obtěžují v temných uličkách jistou slečnu -, dost dobře nemůžete jednoho po druhém rdousit, zase tak blbí nejsou (ale chytří také ne, viz dále). V ten moment přichází ke slovu uspávací šipky, kterých bohužel, nehledě na upgradování kapacity kuše, můžete mít po ruce maximálně deset. Na druhou stranu, občas na ně narazíte během hraní a vždy je můžete dokoupit od Piera na základně loajalistů, takže kdovíjak šetřit s nimi není třeba.
Strážci nevidící neslyšící
Jestliže je Corvo pokrčen a strážník je k němu otočen zády, riziko odhalení je vlastně nulové a pokud takovému strážníkovi visí za opaskem klíč či šrajtofle, bez obav ji můžete šlohnout. Vnímavost nepřátel samozřejmě záleží na povrchu, po němž se pohybujete, a na zvolené obtížnost, ale obecně to tak platí. Stejně tak platí i to, že nepřátelé nevidí ani na konec dlouhé chodby, a že když už vás spatří, rychlý teleport či dva nad jejich hlavy vás zpravidla pronásledovatelů zbaví. A někdy si z vás prostě nedělají hlavu.
Tichošlápek nematerialista
Po světě Dishonored jsou roztroušeny desítky tisíc mincí a ačkoliv jsem během svého tichého, nekrvavého hraní sesbíral sotva polovinu, stejně jsem brzy neměl do čeho investovat. Hodí se zpřesnit kuši kvůli uspávacím šipkám a po najití plánku třeba snížit hlasitost chůze, drtivou většinou upgradů, ať už jde o pistoli, meč nebo granáty, však ocení pouze násilnější hráči.
S runami, skrze nichž si pořizujete nebo vylepšujete nadpřirozené schopnosti, se to vlastně má obdobně. Tichošlápek skutečně užije pouze Blink (teleport), Dark Vision (vidění skrze zdi) a Agility (hbitost umožňující vyšší a dvojité skoky). Občas se ještě může, ale nemusí, hodit Possession (posednutí zvířete či nepřítele) nebo Bend Time (zpomalení, resp. zastavení času), zbytku už ale vážně třeba není, takže takové zdraví jsem si ke konci zvyšoval už jen tak z hecu. Run jsem měl na rozdávání.
Alternativní způsoby odstranění hlavních cílů
Loajalisté vás postupně budou žádat o odstranění pětice vysoce postavených lidí Dunwallu, přičemž ani jednoho nemusíte vlastnoručně zabít. Ve všech případech je možné alternativní nenásilné plnění, ale přirozeně zabere více času a vyžaduje větší pečlivost. Konkrétně tady popisovat všech pět postupů by vydalo na samostatnou příručku, ale celkově platí, že klíčem je mluvit se všemi NPC, číst deníky, poslouchat hlášení, a v neposlední řadě špehovat, co si říkají nepřátelé. Konkrétní vyústění vypadají ve zkratce následovně, ještě jednou varuji před kanonádou spoilerů!
Campbella lze po řádném studiu omráčit a odnést do mučírny, kde mu vypálíte na obličej symbol heretika, čímž jej zprostíte všech hodností a nakonec se z něj stane weeper.
Na Pendletonových dvojčatech se můžete domluvit s gangsterem Slackjawem, který je, výměnou za kód k sejfu, ochoten dvojčata unést a nechat je pracovat v dolech.
Anton Sokolov představuje asi nejjednodušší cíl, lze k němu triviálně doskákat po střechách, omráčit jej a pak jej zase po střechách unést k Samuelovi na loď.
Správnou Lady Boyle odhalíte čtením deníků všech trojčat v jejich ložnicích a rozmluvou s Lordem Brisbym v přízemí rezidence (má masku znetvořeného hlodavce), který vás požádá o odnesení jejího bezvládného těla do sklepení k němu na loď.
A konečně Lorda Regenta se lze elegantně zbavit návštěvou rozhlasového hlasatele (ve věži napravo od hlavního vstupu), který výměnou za svůj život práskne na Regenta špinavé tajemství a na vás pak už je jenom vniknout do Regentovi ložnice, ukrást ze sejfu nahrávku a odnést ji zpátky do rozhlasu.
Vražedná elegance
A na závěr jedno brilantní video, aby se ten pacifismus předchozích odstavců trochu naředil.
