RECENZE konzolového Diablo 3

Jedna z mých oblíbených společenských aktivit je večer s dobrým pitím, trojicí přátel a kooperativním multiplayerem u jedné (velké) televize na jednom (velkém) gauči. Bohužel vhodných titulů zas tak moc není a většinou jde spíše o hry pro příležitostné hráče. To na jednu stranu podporuje hraní s ženskými protějšky (Rayman, LittleBigPlanet, Castle Crashers a podobné tituly u nich mají úspěch), ale na druhou stranu neumožní to opravdové "hardcore hráčské" uspokojení.

Teď se ale všechno změnilo. S Diablem III pro konzole přichází dokonalý titul pro dlouhé noci a gaučové seance, kterých se mohou snadno účastnit zástupci obou pohlaví i různých úrovní hráčské sofistikovanosti (díky dokonalé paletě nastavitelných obtížností). Diablo III přináší desítky hodin skvělé zábavy pro všechny. Je paradox, že se ta zábava odehrává v Pekle.

Přímé ovládání postavy gamepadem

Pamětníci dobře vědí, o kolik příjemnější bylo hraní prvního Diabla na Playstation než na PC. Nebude tedy pro ně žádným překvapením, jak skvělé hraní trojky na konzolích PS3 a X360 je. Nicméně chápu, že dokud to alespoň na pár minut nezkusíte, asi nebudete věřit, jak zásadní a příjemný rozdíl je ovládat svoji postavičku PŘÍMO, analogovou páčkou, v reálném čase - místo toho, abyste jí klikáním myši ukazovali, kam má dojít.

Stejně příjemný je také okamžitý a "akčnější" přístup k jednotlivým útokům a schopnostem skrz hlavní tlačítka ovladače. Lehký útok? Drťte tlačítko A! Těžký útok? Zatáhněte pořádně za pravou spodní spoušť (Left Trigger)! Excelentně vyšperkovaná konverze samozřejmě umožňuje nastavit si libovolné útoky a schopnosti na libovolná tlačítka ovladače. Tak nebo onak, "řízení" postavy páčkou a útočení tlačítky ovladače je stokrát zábavnější než nekonečný klik-fest na PC.

Sluší jí to

Co mě nicméně příjemně překvapilo, to je grafická stránka věci. Z nějakého důvodu konzolová verze hry zdaleka nevypadala tak dobře na veletrzích jako vypadá teď, finální krabicovka. Mohlo to být také nevhodnými televizemi, ale každopádně jsem konzolové Diablo III letos zkoušel na E3 i Gamescomu a přesto jsem byl vyloženě zaskočen, když jsem ji poprvé spustil na své domácí televizi.

Barevná paleta je kontrastnější, speciální světelné efekty kouzel vypadají jako nejhezčí ohňostroj, prostředí i postavy jsou parádně detailní. Pocit "menšího počtu polygonů" z veletrhů se neopakuje a hra běží nádherně plynule i při masivní řežbě s chumly desítek protivníků. Uznávám, že tvůrcům hraje do karet důraz na stylizaci postav a "komiksově zjednodušený" styl pastelových karikatur, ale tvrdit, že hra vypadala průměrně na PC, protože už tehdy byla optimalizovaná na konzole, je nesmysl. Velká Full HD televize jí každopádně sluší mnohem víc než monitor.

Chytne a nepustí

Vedle "tradičních" obtížností či spíše "herních módů" (po dohrání Normal se vám odemkne tužší Nightmare pro postavy s vyšší úrovní atd.) se do konzolové verze dostalo také sekundární nastavení obtížnosti, známé na PC z patche jako "Monster setting". Díky němu si můžete užít pořádně tuhou výzvu i na Normal nebo naopak zjemnit průchod skrz režim Hell. Tak nebo onak, hráči všech úrovní a zkušeností do hry snadno proniknou a najdou v ní uspokojení, pokud je tedy baví dané téma a žánr. Diablo je známé svým návykovým rytmem řežba-loot-řežba-zastávka u obchodníka-řežba.

Diablo 3 pro PS3 a X360 v angličtině vyšlo začátkem září, verze pro PS4 a Xbox One se čeká příští rok.

koupit na Xzone.

Konzolová konverze se dočkala celé řady příjemných hratelnostních vylepšení. Samozřejmě tím nejlepším (vedle gaučového coopu až pro čtyři hráče, který mimochodem kromě jedné obrazovky podporuje i starý dobrý LAN) je možnost hrát hru offline (tzn. na konzoli hra nevyžaduje neustálé připojení k internetu jako v PC verzi). Skvělý krok je ale také absence aukčního domu a celkové vybalancování lootu, takže ho padá méně, ale zato lepšího (už žádné trable s přetíženým inventářem). Nyní také vidíte ikonky srovnávající vybavení ležící na zemi s tím vaším ještě předtím, než ho zvednete.

Snad jedinou výtkou směrem ke konverzi může být skutečnost, že při gaučovém hraní a vstupu do menu (např. abyste si změnili vybavení) se toto menu promítne pro jednoho hráče přes celou obrazovku. Ostatní hráči tak musí počkat. Tohle Baldurs Gate na konzolích řešily lépe. Naštěstí je to kompenzováno překopaným kruhovým designem inventáře s rychlou navigací analogovu páčkou.