RECENZE Destiny přídavku The Dark Below

Dlouhými průrvami zbrázděný povrch Měsíce odráží divoké boje z období Pádu stejně jako trosky Mezinárodní vesmírné stanice nad ním. Obrovské pukliny v povrchu planety připomínají, kam všude dopadl meč mimozemského poloboha jménem Crota - a jak strašlivou silou vládnul. Nejhlubší otvor v povrchu měsíce je ovšem jiné povahy: na první pohled může vypadat jako jeden z „obyčejných" kráterů, ovšem při bližším prozkoumání jsou jeho okraje příliš pravidelné. A dno se místo v černých stínech utápí v jedovatě nazelenalé záři. Dlouhé měsíce jsme kolem Hellmouth (Pekelná tlama) jezdili a říkali si, jaký horor asi přebývá na jejím dně. Nyní jsme dostali příležitost se tam vydat. Bylo nás šest, co jsme sestoupili do propasti. Byli jsme stateční. Ale nebyli jsme připraveni.

Destiny (recenze) je jedním z nejzajímavějších fenoménů roku, především díky nevídanému rozporu mezi hodnocením a úspěchem hry. Prakticky všichni se shodují na tom, že hra prakticky nemá příběh a že obsahuje neskutečnou dávku recyklace i nepopulárního „grindu". Zároveň ale jedním dechem přiznávají, že se od ní nedokáží odtrhnout (viz i naše TÉMA: Destiny po měsíci hraní). Což jí kromě jiného pomohlo k úctyhodné pozici druhé nejprodávanější hry roku. Mohou za to především nádherná grafika a skvěle vyladěné herní mechaniky, stejně jako unikátní kombinace MMO prvků s vynikající střílečkou nebo nepřetržitá kanonáda vylepšení formou týdenních patchů. Jako jeden z obětí tohoto fenoménu jsem poslední měsíce hrál Destiny víceméně každý jeden den, zatímco řada jiných zajímavých her zůstávala nerozbalená na mém stole. Proto jsem se na první oficiální přídavek vrhnul jako hladový vlk.

DLC je tematicky zabaleno do příběhové linie Eris, jediné přeživší z šestice Guardianů, která v minulosti sestoupila na dno Hellmouth. Po brutálním masakru jejího týmu se Eris dlouhou dobu skrývala v nejtemnějších záhybech podzemního labyrintu a postupně se učila způsobům mimozemského Hnízda, aby dokázala v tom nehostinném prostředí přežít. Když se jí konečně povedlo uniknout zpátky na povrch, nebyla už tak docela člověkem - spíše jakousi deformovanou mutací mezi oběma rasami. Jak ostatně dokládají její tři oči, přetékající černým voskem. S příchodem DLC Eris ukotvila svoji loď na věži ve městě a ochotně vám zde zadá mise, stavějící vás do války proti Hive a jeho děsivému vládci, Crotovi.

Ačkoliv DLC neobsahuje prakticky žádné filmové sekvence (kromě intra), jeho atmosféra a příběhově pozadí je pokrokem proti původní hře. Velkou zásluhu na tom má skvělá herečka v roli pološílené Eris, jejíž komentáře nahradily znuděného Tyriona.

Trojice nových misí sice opět začíná ve známých lokacích, ale posléze vás zavedou do částí mapy, které jsme zatím nenavštívili. Jsou to jeskyně s vyšší gravitací (zapomeňte na uskakování před brutálními útoky místního bosse), parádní podzemní bunkr se servery umělé inteligence Rasputin (která vám jako hudební kulisu k monumentální bitvě pustí klasickou hudbu) nebo chrám, skrývající smrtící krystal a početné zástupy nepřátel.

Nové lokace atmosféricky podbarvuje nová, náležitě ponurá hudba, která si rychle získala přezdívku „Inception". Příběhové mise nejsou žádné máslo, takže do nich rozhodně nelezte bez nového vybavení a vyšší úrovně postavy. To platí dvojnásobně o dvojici nových Striků (jednodušší variace na raidy). První z nich je série intenzivních bitev s Hnízdem i Padlými, vrcholící brutální přestřelkou ve skladišti. Druhý strike, exkluzivní pro majitele Playstation, je skoro jako variace na režim hordy, kde budete odolávat vlnám Vexů v Černé zahradě.

Všechny výše jmenované aktivity jsou zábavné a obsahují slušnou dávku novinek, nicméně zocelený hráč nebo sehraný tým tří bojovníků se jimi snadno propálí za večer (řekněme tři hodiny). Jistě, budeme si to moct dát znovu na vyšší obtížnost, specifickým stylem (pro denní Bounty) nebo s novými týdenními modifikátory, ale i tak to není kdovíco. Zároveň ovšem přibyly také nové „Public Events" do starých map (nyní se na nich objevují služebníci Croty, kterým je možné po porážce sebrat meč a používat ho), nový nejvyšší tier Vanguard Strike misí a také trojice nových map pro kompetitivní multiplayer. Nemluvě o desítkách nových zbraní, denních aktivit, brnění, emblémů, lodí a tak dále.

Největším zádrhelem celého přídavku je ale nečekaně kostrbatý způsob, jakým posunuje ekonomiku celé hry na novou úroveň. Zvýšení maximální úrovně postavy bylo očekávané a samo o sobě pozitivní, ale jeho implementace je poněkud nešťastná - u obyčejných obchodníků je nyní možné koupit silnější výbavu, než jaká padá v doposud nejobtíženějším raidu ve hře (Vault of Glass na Venuši). Přitom stačilo jen posunout hodnoty onoho vybavení ve Vault of Glass na nové hodnoty, aby smysluplnost a hodnota jedné z nejlepších aktivit ve hře zůstala zachována.

Neméně podivný je také způsob, jakým se staré zbraně převádějí na nové - u legendárních to nejde vůbec (takže je budete muset nahradit novými) a u těch exotických to kromě masivního poplatku v ingame měně vyžaduje také zdlouhavé vylevelování celé zbraně znovu od začátku. Pokud Bungie chtěli „uměle prodloužit" životnost hry, tohle není ta správná cesta - odřízli tím jednu z nejlepších aktivit ve hře a znepřátelili si právě ty nejoddanější fanoušky, kteří doposud pečlivě sbírali exotické zbraně.

Nic ale není tak horké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Opravdu zapálení hráči stihli vylepšit svoje nejoblíbenější staré exotické zbraně už za první víkend a raid na Venuši chodí každý týden dál, protože je prostě příliš zábavný (a pořád je v něm šance na několik, byť starých, exotik). Relativní krátkost a vysoká cena DLC je také diskutabilní, protože některé z nových exotických zbraní by jiné firmy nepochybně za podobnou cenu byly schopné mikrotransakcemi prodávat samy o sobě. A většina z milionů zapálených fanoušků by nepochybně onu cenu zaplatila i jen za samotný nový raid, zlatý hřeb přídavku, který jsem si schválně nechal na konec recenze DLC.

Nový raid se odehrává na Měsíci, jmenuje se „Crota´s End" a jde samozřejmě o sestup do onoho megakráteru „Hellmouth", kolem kterého jsme poslední měsíce zvědavě jezdili. Už samotný sestup na dno propasti je zážitek, ale uvnitř vás opět čekají zcela inovativní herní mechaniky a nezapomenutelná herní prostředí, posouvajíce celý FPS žánr zase o kus dál. Tématem první části raidu je zoufalý postup v zákeřné tmě, plné stínů nepřátel a zrádných propadlišť - semknutí hráčů zády k sobě a koordinovaný postup je ideální, zatímco atmosféra houstne jako ve filmu Vetřelci.

Přídavek The Dark Below pro Destiny vyšel začátkem prosince exkluzivně na PS4/PS3 za cenu 20 dolarů a pro majitele Season Pass.

Druhá sekce je zase epická bitva o most nad propastí, který musí hráči opatrně přecházet po jednom, zatímco ostatní odráží vlny nepřátel a ovládajíc složité synchronizované mechanismy mostu na obou stranách. A třetí sekce je brutální střet s nelítostným polobohem, obklopeným nepřáteli na vyšší než maximální úrovni. Komunikace a koordinace zde znamená víc, než palebná síla nebo reflexy. A trénink s mečem zde přijde opravdu vhod. Kdo nezažil, nepochopí.