Dojmy z multiplayeru Crysis 3
Podařilo se Cryteku opět posunout laťku?
Technologie Cryteku je bez diskuze "krvácejícím ostřím" videoherní zábavy. Málokterá hra sloužila tak spolehlivě jako test výkonu počítače či grafické karty, jako právě původní Crysis. Analytici předvídají, že nová generace konzolí bude ráda, když dosáhne na grafickou kvalitu dva roky staré PC verze Crysis 2. Přiznám tedy bez obalu, že při stahování multiplayerové bety třetího dílu jsem byl stejně zvědavý na technologickou stránku hry jako na hru samotnou - a to navzdory skutečnosti, že jsem hrál na Xboxu360. Podařilo se Cryteku opět posunout laťku? Nuže, po stránce zpracování na X360 nikoliv: hra vypadá víceméně stejně (dobře) jako předchozí díl. Očividně už tenkrát ždímal CryEngine konzoli na maximum. Tohle ale není to jediné, co zůstalo bez výraznějších změn.
Návrat na místo činu
Podobně jako například u her ze série Call of Duty, i tady budete mít pocit, že jste nalistovali další kapitolu dobře známé knihy. Crysis se svým nano-oblekem má nezaměnitelný styl, který se nijak výrazně nezměnil. Pocit známosti je o to silnější, že se opět pohybujete v prostředí New Yorku, byť podstatně více rozpadlého a náležitě zarostlého. Svým způsobem to ale má svoje kouzlo, protože opravdu máte pocit, jako kdybyste se pohybovali po zaprášených rozvalinách bojiště, jehož žár a bitvu si dobře pamatujete. Technicky hra vypadá stejně, ale "styl" prostředí je dostatečně jiný.
Jelikož šlo o betu, snažil jsem se ignorovat věci jako doskakování objektů apod. Mám ale tak trochu obavy, že jde spíše o projevy technické náročnosti hry/limitů konzole, než chybky způsobené nehotovým kódem.
Ruku v ruce s návratem k dobře známému jdou pro sérii typické mechanismy, jako je přepínání režimů obleku mezi maximálním brněním a maskovacím (zneviditelňovacím) módem. Jeden z nejzábavnějších aspektů hry je ale bohužel také jejím prokletím, obzvláště v multiplayeru, jelikož vaši protivníci - navlečení ve stejných brněních - fungují jako dokonalé lidské houby a vydrží klidně polovinu zásobníku z vaší zbraně. Hra díky tomu nemá onen spád a ráznost mulťáku Call of Duty nebo Counter-Strike, což může odchovancům těchto titulů vadit. Navíc zvládnutí luku (např. nutnost dostatečně natáhnout tětivu, jinak šíp nezabije ani na krátkou vzdálenost) není tak jednoduché, jako zvládnutí klasické pušky.
Mapy
Dvojice map (z údajně dvanácti plánovaných) v betě představila lokace jménem Muzeum a Letiště, v obou případech na X360 pro 12 hráčů (na PC až 16). Muzeum je rozvalina zasypaná prachem, napůl utopená v bažině. Asi ne náhodou připomíná lokace ze série Gears of War. Rozdíl je ovšem v tom, že nabízí mnohem větší důraz na vertikalitu, tedy přítomnost několika výškových úrovní. To ostatně platí o obou mapách. Je tedy potřeba si neustále hlídat nejen prostor okolo vás, ale také nad vámi (obzvláště kvůli smrtícímu "dupacímu" útoku nano-obleku) či pod vámi, v čemž vám pomáhají různá schodiště, lávky apod. Muzeum snadno hostí přestřelky sniperů, ale také nabízí několik slušných zákoutí uvnitř budovy, kde je možné se docela dobře schovat.
Letiště je poněkud klasičtější mapa, která snadno připomene MP lokace z Call of Duty - nejen díky vraku dopravního letadla uprostřed. S ohledem na šedivou a přímočarou povahu Muzea Letiště poměrně vyniká díky pestřejší barevné paletě i zajímavějšímu nasvícení, což z něj pohromadě s rozmanitější geometrií plnou potenciálních krytů dělá mezi hráči oblíbenější mapu. Samozřejmě ale není moc zábavné hrát jednu mapu pořád dokola, takže vás MP beta sama o sobě asi nebude moc motivovat k tomu, abyste experimentovali s levelováním své postavy, odemykáním zbraní/upgradů apod. Určitě ale bylo zajímavé vyzkoušet všechny MP třídy (klasiky typy sniper, kulometčík atd.) a jejich výzbroj.
Režimy
První ze dvou režimů (plná hra jich má mít osm) v betě byla stará známá Crash Site. Po mapě jsou náhodně, jeden po druhém, shazovány moduly mimozemské lodě - a cílem obou lidských týmů je udržet kontrolu nad okolím každého modulu co nejdéle. Za tímto účelem můžete například vyrvat pancéřové dveře modulu samotného a používat je jako štít. Jen si dávejte pozor, jelikož po nějaké chvíli se modul přepne do autodestrukční sekvence a to už je dobré být od něj co nejdál.
Tahle variace na klasický "King of Hill" není špatná, ale ani nijak převratná. Vyžaduje každopádně tým, který je ochotný a schopný spolupracovat. Sem tam je zábava okořeněná výskytem mimozemského mecha, kterého může jeden hráč obsadit a napáchat s ním docela vážné škody v nepřátelských řadách. Podobně smrtící jsou také sem tam se objevující mimozemské střelné zbraně.
Crysis 3 pro PC, PS3 a X360 s českými titulky vyjde už 21. února.
koupit na Xzone.
Tou hlavní hvězdou celé bety byl ovšem herní režim s názvem Hunter (Lovec). Premisa tohoto módu mi zněla skvěle na papíře. Dva hráči se ujmou role neviditelných lovců se smrtícími luky, zatímco ostatní se snaží v roli obyčejných vojáků co nejdéle přežít. Jakmile je voják zabit, přidá se k lovcům. Postupně se tak zvyšuje intenzita lovu a šance vojáků rapidně klesají. Aby to celé dobře fungovalo, neviditelnost lovců je - na rozdíl od ostatních herních módů - nevyčerpatelná.
Bohužel skvělý nápad v praxi nedopadá tak, jak jsem si představoval. Celá věc je příliš rychlá (jedno kolo trvá dvě minuty a v drtivé většině případů za tu dobu stihnou lovci všechny vybít), takže se nedostaví ona vytoužená atmosféra jako z filmu Predátor, kde by se semknutá skupinka lidí snažila opatrně postupovat s očima na stopkách.