Crackdown 2

Tak ta dokonalá prácička Agentury byla v prvním díle Crackdown z roku 2007 docela k ničemu. Jestli si ještě vzpomínáte, v této exkluzivní akci z pohledu třetí osoby pro Xbox 360 jste se museli v kůži geneticky modifikovaného policejního agenta postavit bujícímu podsvětí v podobě několika nebezpečných klanů, jež terorizovaly obyvatelstvo ostrovního města Pacific City.

Jenže v aktuálním Crackdown 2 ani po deseti letech od vymýcení kriminality nedošlo Pacific City pokoje. Jedné potrhlé vědkyni jménem Catalina Thorn se totiž znelíbila, dobře, možná trochu panovačná politika mocné Agentury, a tak se postarala o takřka dokonalý zločin. Z laboratoří po městě roznesla nebezpečný virus, jenž z nakažených lidí záhy vytvořil v noci aktivní zombíky, přezdívané prostě monstra neboli Freaks.

Navíc pod svým velením vytvořila novou partyzánskou bojůvku pojmenovanou Buňka (Cell), která ovládá celé město ve dne, aby pak nechala v noci řádit doslova stovky nakažených monster, jež jsou vůči slunečním paprskům naštěstí bezbranná. Jedna malá bomba odpálená při tiskovce Agentury pak nasměrovala zlobu veřejného mínění proti stále více a více umírající agentuře, až došlo k tomu, že produkce Agentů zcela ustala. Agentura je v rozkladu a obyčejných lidí je oproti teroristům z Buňky a monstrům Freaks stále menší množství.

Pořádek se tak snaží udržovat alespoň obyčejní policisté z organizace Strážců míru, jenže ti oproti obrovské přesile ve dne Cellu a v noci Freaks nemají šanci. V dosti zdevastovaném městě, kde nyní řádí teroristé a zákeřný virus, jste jako skoro jediný přeživší Agent nejen nadějí pro svoji mateřskou organizaci, nyní prakticky poraženou, ale také pro ten zbytek rozumných lidí ve městě.

Pacific City tak harcovníci minulého dílu jistě dobře poznají, protože co se své rozlohy a architektury týká, zůstalo vlastně stejné, co minule. I nyní ho tvoří deset ostrovů propojených autostrádami, přičemž i nyní můžete putovat, kam je libo. Jenže zejména virus je velký prevít, a tak město už postrádá svůj dřívější život a lesk, protože mnoho čtvrtí je zcela pobořených a opuštěných klidnou formou života.

Váš základní úkol je tedy skoro stejný co dříve: zlikvidovat a postřílet všechnu tu teroristickou havěť a biologickou nákazu tak, aby to co nejméně odnesli obyčejní lidé. Což se lehce říká a těžko dodržuje, protože lidičky jsou verbež neposlušná, furt zásadně chodí, kam nemají, nedokážou se ničemu vyhnout, a často sami lezou přímo do rány. Kdyby vás tak mentor z Agentury stále nepeskoval za civilní ztráty, dalo by se to ještě v pohodě přežít. Inteligence obyvatel je tak bohužel naprosto tristní.

A tak na scénu zákonitě přichází masakr – a to opravdu MEGAMASAKR! Jestli první Crackdown byl docela solidní koktejl létajících těl a aut, nyní je všeho o pěknou porci více, zcela v duchu „bigger, better, faster, more“, jak by se dala dvojka parafrázovat. Na začátku je to ještě pěkná polívčička. Váš Agent je sice samozřejmě řádně obrněný, ale moc toho ještě nedokáže a disponuje od agentury pouze základními zbraněmi, toho času hlavně automaty, brokovnicemi, kulomety, ostřelovačkami a granáty na několik způsobů.

To si takhle štrádujete na místo akce, kolem už se začínají rojit partyzáni z Buňky a tak začíná taková typická kropená na všechny strany. Protivníci mají docela přesnou mušku už i na nejlehčí z pěti obtížností, kterou si můžete prakticky vždy navolit při nahrávání kampaně. Takže se občas musíte i krýt nebo alespoň neustále manévrovat, přičemž jediný obranný postoj v pokleku je celkem na nic.

Jenže automatické zaměřování s dílčí volbou oblastí cíle funguje skvěle a tak můžete nepřítele klidně odzbrojit kulkami do ruky, povalit zásahem do nohou, nebo ho rychle sprovodit rozstřílením kebule. Vždy stačí při automatickém míření jen lehce naklopit analogovou páčku a už si můžete vybírat, kam svůj ocelový pozdrav nasypete.

Znalci už vědí, že Crackdown nikdy nebyl o extrémně detailním prostředí, jako spíše o velice jednoduchém stylu města, jenž nějakou grafickou krásou nevyniká, ale skoro dokonalou zničitelností již ano. Znovu v cel-shadované, až komiksově jednoduché grafice tak můžete přirozeně využívat velké náruče zničitelných prvků ve městě, ať už to jsou hojně rozmístěné výbušné sudy, agregáty, tanky, i létající plynové lahve jako v Just Cause 2, nebo lampy, koše, značky, či celá vozidla.

Byť je grafika dvojky kupodivu o poznání hrubší než dříve, stejně tak lze rozstřelit, popř. utrhnout vše uvedené, pouze si musíte na ty těžší věci počkat, až nasbíráte dostatečnou sílu. I po druhé se totiž váš Agent v průběhu kampaně a svým konáním pomalu ale jistě vylepšuje v celkem pěti oblastech: obratnosti, síle, zbraních, výbušninách a v řízení vozidel. Jak známo Agent je posléze naprosto skvěle vybaven pro doslova nekonečné skoky po budovách, jako kdyby seděl na hopíku, což je i podruhé náramná zábava a uspokojení, když po několika hodinách díky vylepšení obratnosti skáčete a šplháte po střechách lépe, než koník Hop ve Včelce Máje!

Díky síle zase zmáknete i beze zbraně na pěsti a kopy klidně hafo protivníků na jeden zátah a pohodlně uchopíte celý náklaďák, abyste ho vzápětí mrštili na hordy tupě se valících Freaks opodál, což je velmi působivé, hlavně když takto vezmete do teplých třeba auto s posádkou Buňky, která začne roztomile kvičet v kabině. Později se vám také zpřístupní z arzenálů Agentury lepší a výkonnější zbraně i výbušniny, jejichž poutavé řetězení dokáže na jediný granát klidně působivě odpálit i tři-čtyři vozidla najednou.