Civ World pro Facebook

Cože, Civilizace ve webovém prohlížeči? No jo, už je to tak. A nevypadá vůbec špatně. Sociální sítě jsou jednou z prudce rostoucích platforem a herní vývojáři to dobře vědí. A tak na Facebook míří i stará dobrá Civilizace. Na první pohled se může zdát, že propracovaná strategie nemůže ve webovém rozhraní vůbec obstát, ale už první okamžiky strávené s betaverzí CivWorld mě přesvědčily o opaku.

Po prvním přihlášení do hry vidíte nějaké to území a svoji základní budovu - skromný palác. Ochotná nápověda vás navede na postavení prvních obytných domků, založení farmářského pole, vybudování sýpky... ale počkat! Tohle že je Civilizace?

První kroky opravdu připomínají spíš klasické budovatelské hry, kde se staráte o svěřené město. Ale nenechte se mýlit, dostanete se k mnohem bohatším možnostem než ve hrách jako SimCity, Settlers či třeba Caesar. Tedy pravda, ne hned na začátku. Nejprve si opravdu postavíte alespoň pár budov a budete se snažit, aby obyvatelé města vesele stavěli, sklízeli obilí a byli spokojení. Když to klape, postavíte další budovy, sklidíte víc a víc jídla – a hele, máte další obyvatele... Brzy si všimnete, že podobně jako v jednotlivých městech velké Civilizace, i tady můžete alokovat své občánky různými způsoby: zjednodušeně řečeno mohou generovat jídlo, výrobní jednotky, kulturní či vědecké body, a nebo peníze.

1 of 9

Caption

Attribution

Další odlišnosti od klasiky

Docela mne bavily drobné minihry, kterými můžete urychlit získávání zlaťáků či kulturních a vědeckých bodů. A taky si trochu odpočinout od piplání svých lidiček. Jde třeba o bludiště, kterým procházíte a sbíráte laboratorní lahvičky a tak urychlujete výzkum. A nebo klasické puzzle, tedy obraz tvořený mnoha dílky, které musíte správně složit - někdy je to docela obtížné. A konečně spojování dvou míst pomocí silničních dílů. I tyhle minihry fungují na klasickém facebookovském principu „cooldownu", nemůžete je tedy hrát neustále dokola, ale musíte vždy počkat, až se vám minihra či její jednotlivé tahy časem dobijí.

Záhy jsem zjistil, že právě kultura a věda má v lecčems blízko ke klasické Civilizaci. Jsou to prostě důležité ukazatele, které táhnou váš národ vpřed: třeba čím víc máte vědců a čím lepší mají zázemí (školy, univerzity...), tím rychleji budete objevovat nové vynálezy a vychytávky: od jízdy na koni a písmo přes střelný prach až po letadla. Všechny body, nebo řekněme zdroje, přitom těžíte tak, jak je ve hrách na sociálních sítích obvyklé: tedy ne po tazích (jako v klasické Civilizaci), ale po časových úsecích, které se kumulují, i když nehrajete. Takže třeba když večer vstanete od hry a ráno se zas připojíte, můžete naráz sklidit řekněme 50 jednotek jídla.

Autoři v čele s machrem Sidem Meierem se rozhodli udělat hru opravdu sociální. Ten pravý komunitní náboj hře dodává spojování jednotlivých hráčů do skupin, respektive měst do celých národů. Jasně, můžete samozřejmě hrát i sami, ale upřímně – nemáte moc šancí. Společný postup takové skupiny hráčů je výhodný jak pro válečné úspěchy, tak pro vynalézání nebo třeba plnění určitých speciálních úkolů, třeba stavění divů světa. Ano, tenhle prvek z klasické „Civky" tu je, takže se těšte na budování pyramid a dalších monumentálních staveb. Tady trochu netradičně jen pomocí slavných osobností (které mají ve velké Civilizaci trochu jinou úlohu).

I když je opticky vaše snažení zúženo z obsazování celého světa na rozvoj jediného města, většina globálních akcí tu nějakým způsobem zastoupena je. O vynálezech jsem už mluvil, ale k dispozici je samozřejmě i verbování vojáků a útoky na jiné hráče. Sice tady nebudete přesunovat vojska a armády po mapě světa, ale „jen" rekrutovat jednotky a následně je vysílat do boje formou jakési jednoduché karetní hry, ale i tak je to zábava. A zas tu platí: v jednotě je síla. Takže v partě s kumpány rozmlátíte nepřítele mnohem lépe (singleplayer tu pochopitelně zcela chybí).

CivWorld v mnoha ohledech připomíná jiné hry na sociálních sítích, ale je mnohem propracovanější než většina z nich a navíc je tu jeden zásadní rozdíl – má konec (ale ne, nebojte se, můžete ji samozřejmě hrát znovu a znovu).

Když se připojíte do hry, procházíte se svým národem postupně několika epochami a vždy před vámi stojí výzva k dílčímu vítězství v dané éře. To může být ekonomické (nasyslení hromady peněz), vojenské (rozmetání spousty nepřátel), vědecké (objevení určité technologie) či kulturní (postavení konkrétního divu světa). Na cestě k vítězství samozřejmě musí spolupracovat celá civilizace, tedy společenství hráčů, ke kterému se přidáte. Jak už jsem říkal – sami fakt nemáte mnoho šancí.

Samozřejmě i tvůrci CivWorld nejspíš půjdou s dobou a nepohrdnou trendem mikroplateb, které zvýhodňují hráče free2play her. Zdá se, že tady si budete moci za skutečné peníze koupit třeba rychlejší výzkum, produkční body a tak dále.

CivWorld je na poměry sociálních sítí zpracována opravdu skvěle. A vlastně nejen na poměry sociálních sítí, ale třeba i ve srovnání se staršími konzolemi nebo postaršími strategickými hrami na PC. Grafika je roztomilá a přesně vystihuje pohodovou atmosféru, která celou – jinak poměrně komplexní a promyšlenou – strategií prochází. Ať už si chcete stavět svoje městečko nebo se spojit s bandou ranařů a na hlavu porazit ostatní, CivWorld si nejspíš užijete. Ač nejsem kdovíjaký fanda webových her, na tuhle se fakt těším.