Call of Juarez: Bound in Blood

Tím prvním chutným panákem Whisky je určitě vynikající grafika, na první pohled od prvního dílu vylepšená prakticky po všech směrech. Kromě detailního prostředí s krásnými panoramaty vyniká hlavně skvělá práce s hloubkou ostrosti. A viděli jste ty krásné exempláře velkých motýlů, co poletují kolem? Určitě bych se přimlouval za nejkrásnější kovbojskou hru.

A navíc je hra nenáročná na výkon počítače, protože při rozlišení 1280x1024 a plných detailech vám bohatě postačí naprosto průměrný stroj s dvou gigovým procesorem, stejnou pamětí a třeba ořezanou grafikou GF8800GTS. Ohledně optimalizace vzhledem k parádnímu obrázku musím opravdu smeknout, co polští tvůrci na čtvrté evoluci svého Chrome enginu dokázali!

Druhý panák Whisky na můj účet posílám za osvěžující opětovné použití variace na zpomalení času, kdy máte větší šanci postřílet více desperátů na jeden zátah. Přitom každá postava jej využívá trošku jiným způsobem. Třetí runda pak zahučí za chytré a jednoduché krytí, kdy se stačí přiblížit k překážce, a pouhým pohybem myši se můžete obtáčet kolem úkrytu. I když to občas v některých případech ne zcela stoprocentně funguje, i tak je to nadmíru vtipný a funkční přístup. Zejména na vyšší ze tří obtížností rozhodně užitečná funkce, protože protivníci mají mnohdy mušku velice přesnou.

A konečně poslední kapku pálenky vyžahne velmi nadprůměrná interakce s prostředím okolo vás, kdy můžete rozstřelit, popř. házet známé petrolejky, využívat stacionárních zbraní (zmíněná děla a rotační kulomety) a taktéž demolovat mnoho součástí prostředí, od lahví a konzerv, přes dřevěné sudy a bedýnky, až třeba po okna a lustry. A když vám dojdou náboje, nebo není čas v bitce rychle přebít, klidně stačí vzít nejbližší židli a roztřískat ji o nejbližšího pobudu.

Tvůrci se sice snažili zběsilou střílenou okořenit občasnými osvěžujícími vsuvkami, kdy např. nasednete na koně, nebo do dostavníku, ale těch není moc a bohužel se v nich objevuje několik nelogičností. Na koni kupř. nemůžete cválat a jinam střílet, takže jeho využití je rozporuplné. Stejně jako pasáže v dostavníku, kdy se musíte bránit atakům jezdců, pročež nelze postřelit koně útočících nepřátel, což je jinak standardní a nejlepší postup, jak se dotěrných pistolníků rychle zbavit.

Je dále obrovská škoda, že tvůrci nakonec do hry nevložili slibovaný kooperativní multiplayer, protože ten by tu jak vidno měl velké pole působnosti, zápasy mezi živými kovboji to již nedokážou plnohodnotně nahradit. Už jen proto, že Bound in Blood není zrovna moc dlouhé bidlo, však herní doba kolem 6-8 hodin znamená tentokrát hodně upilovanou hlaveň. Přitom lákadlo znovu projití úrovní třeba za druhého bratra, nebo sběratelský prvek s odměnou v podobě kartiček s artworky není nijak velké terno.